Kdepak vážení přátelé mého blogu, ještě mě není dopřáno, tak jako vám posedět venku u kafíčka a punče, nebo u jiných vám příjemných tekutin.
Fotografie je z 10. 10. 2021 z naší malé procházky kolem Žermanické přehrady. Naše babi říkávala, že co se vleče, neuteče, ale letošní zima se vleče neuvěřitelně. Sluníčko je věčně na dovolené a jako zástup za sebe si zvolilo počasí nepřívětivé, ba dokonce vlezlé s občasnými sněhovými dávkami jen tak pro připomenutí, že ještě není všem dnům konec. Tajně doufám, že se pak ukáže v plné síle a zažene konečně na ústup tu potvoru covidovou, co ne a ne jít do pryč. Klidně snesu i tu sněhovou břečku na chodníku, ale volám SOS sluníčko popojdi maličko a my se vydáme na procházku do lesa, blízkých hor, nebo na Žermanickou přehradu za veselými žabáky. Tam jsme byli naposledy 10. ledna, kdy nás ven vytáhlo sluníčko.
Začátek mám zdárně za sebou a mám radost, že jsem se konečně nakopla, abych se na svůj blog vrátila. Krom menšího nachlazení a trochu většího rozladění ze dvou srážek se zdravotním personálem, sestrou na recepci mamologie a následně za pár dní s odborným lékařem, který je údajně velmi příjemný a taktní k pacientům. Zrovna měl zřejmě špatný den, což jej vůbec neomlouvá, z jeho chování byla vyvedená z míry i sestřička. Na každý pád už se s ním určitě nesetkám a doufám, že měl opravdu moc špatný den a já byla jeho jediná pacientka, která to odnesla. Byla to síla a já, která komunikuji bez problému jsem se nezmohla na slovo, až sestřička zasáhla, pak byla komunikace oboustranná a pan doktor se držel zpět. Poznala jsem, že závist a konkurence je i v lékařství, ale dost už, to ať si vyřeší lékaři, kteří mají nové vedení a to je povede jak by naše babi řekla do tralala, lala. Vaše blogy jsem navštěvovala, občas napsala i komentář a hodně jsem četla.
Rovnou tři díly rodinné ságy Vinařství
Napínavé, dobrodružné a tak trochu, no román se vším všudy pro ženy...
Nakonec vše dobře dopadlo, ale bylo to napínavé čtení. Nicméně další kniha neměla chybu, při čtení jsem se toulala po mě dobře známých místech a věřte mít tak nohy v pohodě vypravím se na ty toulky po Beskydech hned.
Trochu smutné čtení bylo Heřmánkové údolí. Smutné, k zamyšlení ...
Na Afriku zapomeň čtu nyní, řeknu vám, že takovou odvahu bych neměla a ani nechtěla. Doma je doma a nejsem dobrodruh, každý to má jinak...
Už jsem si myslela, že dám blogování vale, však jsem zde měsíc nic nenapsala a nakonec jsem se rozhoupala a to až tak, že i do Hudební abecedy u Renatky jsem vybrala konečně písničku na písmenko "T". Neprozradím jakou, do 30. 1. tam jsou k poslechu zpěváci, či písně na "Š"- občas mě to hledání pěkně hlavu zamotá, chtěla jsem se držet českých interpretů - /
http://chudobka.blogspot.com/ Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví
