Kdepak vážení přátelé mého blogu, ještě mě není dopřáno, tak jako vám posedět venku u kafíčka a punče, nebo u jiných vám příjemných tekutin.
Fotografie je z 10. 10. 2021 z naší malé procházky kolem Žermanické přehrady. Naše babi říkávala, že co se vleče, neuteče, ale letošní zima se vleče neuvěřitelně. Sluníčko je věčně na dovolené a jako zástup za sebe si zvolilo počasí nepřívětivé, ba dokonce vlezlé s občasnými sněhovými dávkami jen tak pro připomenutí, že ještě není všem dnům konec. Tajně doufám, že se pak ukáže v plné síle a zažene konečně na ústup tu potvoru covidovou, co ne a ne jít do pryč. Klidně snesu i tu sněhovou břečku na chodníku, ale volám SOS sluníčko popojdi maličko a my se vydáme na procházku do lesa, blízkých hor, nebo na Žermanickou přehradu za veselými žabáky. Tam jsme byli naposledy 10. ledna, kdy nás ven vytáhlo sluníčko.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhTQEv6MAtm5FWIClYwEKn4e2hmz4GU0IJeJZLYtCRPRQkzKCBF2JDblLW704JWGkiuOFuEUNFIFaTx2jdwpeWlmFRUpZo1rwBHdJywUMFgYFxVazC_fpVrfEIKa1XtMl5J-oequFhSkAz3bIBT7WqlweeYtMe3xM94tVjPjqBTQt1-hszrbOWwozGIVA=w320-h160)
Začátek mám zdárně za sebou a mám radost, že jsem se konečně nakopla, abych se na svůj blog vrátila. Krom menšího nachlazení a trochu většího rozladění ze dvou srážek se zdravotním personálem, sestrou na recepci mamologie a následně za pár dní s odborným lékařem, který je údajně velmi příjemný a taktní k pacientům. Zrovna měl zřejmě špatný den, což jej vůbec neomlouvá, z jeho chování byla vyvedená z míry i sestřička. Na každý pád už se s ním určitě nesetkám a doufám, že měl opravdu moc špatný den a já byla jeho jediná pacientka, která to odnesla. Byla to síla a já, která komunikuji bez problému jsem se nezmohla na slovo, až sestřička zasáhla, pak byla komunikace oboustranná a pan doktor se držel zpět. Poznala jsem, že závist a konkurence je i v lékařství, ale dost už, to ať si vyřeší lékaři, kteří mají nové vedení a to je povede jak by naše babi řekla do tralala, lala. Vaše blogy jsem navštěvovala, občas napsala i komentář a hodně jsem četla.
Rovnou tři díly rodinné ságy Vinařství
Napínavé, dobrodružné a tak trochu, no román se vším všudy pro ženy...
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhs9kf6hRW7AQibk354fAYBY_Lnei4VGZow8HN_tTSfQB_T1qa6bHYrxPXZOV3bgsYJF0Zzz0aPVv9A164kgmEU3tCk8PeHyc9ZtjA34qQ_lOg0Y0mOaAOpPJ7G_pyMa_7UbR4JTt32NAP8hKSykR1DjkfHroLqK6Lh-sEf3kogAsFP-c40x8mvT3dDhA)
Nakonec vše dobře dopadlo, ale bylo to napínavé čtení. Nicméně další kniha neměla chybu, při čtení jsem se toulala po mě dobře známých místech a věřte mít tak nohy v pohodě vypravím se na ty toulky po Beskydech hned.
Trochu smutné čtení bylo Heřmánkové údolí. Smutné, k zamyšlení ...
Na Afriku zapomeň čtu nyní, řeknu vám, že takovou odvahu bych neměla a ani nechtěla. Doma je doma a nejsem dobrodruh, každý to má jinak...
Už jsem si myslela, že dám blogování vale, však jsem zde měsíc nic nenapsala a nakonec jsem se rozhoupala a to až tak, že i do Hudební abecedy u Renatky jsem vybrala konečně písničku na písmenko "T". Neprozradím jakou, do 30. 1. tam jsou k poslechu zpěváci, či písně na "Š"- občas mě to hledání pěkně hlavu zamotá, chtěla jsem se držet českých interpretů - /
http://chudobka.blogspot.com/ Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví