" JAHODOVÁ BUBLANINA S TVAROHEM "

Mám ráda období jahodové mlsání, nejraději čerstvé, jen tak bez ničeho, ale bublanina ta musí být. To bych doma neobstála.Vždy peču podle receptu od naší babi, ale dnes jsem udělala vyjímku. Upekla jsem tvarohovou, občas se zatoulám na blog - Sladkosti od Hanky, možná si někdo vzpomene na její blog, kde měla krásné fotografie z přírody. Nicméně, nyní tam zajdu pro radu, tip a v neposlední řadě rovněž se pokochat.  https://www.sladkosti.net/tvarohova-bublanina-s-mandlemi-a-merunkami/

 

Recept jsem si trochu upravila, ale pouze v maličkostech, přidala jsem do těsta štamprli rumu, ubrala cukr namísto 250 g - 200g, citrónovou kůru pouze 1balíček a nedala jsem mandlové lupínky. Jinak jsem pekla s láskou a vůbec mě nevadilo, že bude více nádobí, bylo to pro mě odreagování při čekání na manžela, který byl na kontrole u lékaře. Jak on tam nerad chodí, KDO BY TAKÉ RÁD ☺ Dále jsem postupovala podle Hančina receptu: vše pokojová teplota - 250g tvarohu z vaničky, 250- (200) g cukru moučka, 5 žloutků, 150g změklého másla,1lžíce citrónové šťávy, 250g polohrubé mouky, 2 - (1) balíčky citrónové kůry, půl balíčku prášku do pečiva, 5 bílků, špetka soli, 1 balíček vanilkového cukru. Pečícím papírem jsem vystlala plech, předehřála si troubu na na 180°C.  První krok - příprava sypké směsi - mouku polohrubou prosít smíchat se sušenou citrónovou kůrou a práškem do pečiva.  Druhý krok -ušlehat tuhý sníh z 5 bílků se špetkou soli. Třetí krok - prosít moučkový cukr, přidat tvaroh, žloutky, změklé máslo, rum, citónovou šťávu, a vyšlehat do hladka. Postupně vmíchat sypkou směs a nakonec zlehka sníh z bílků. Těsto rozetřít na připravený plech a poklást hustě jahodami (nemám hustě, manžel vzal část jahod sestřenici ☺) nevadí, část těsta je BEZ ☺ ☺ ☺

Ve vyhřáté troubě jsem na 180 °C jsem pekla do růžova 30 minut (horkovzduch nemám)

Bublanina je vynikající i bez ovoce, tvaroh a citrónová kůra spolu se šťávou jí dodává šmrnc spolu s tvarem jahod do 💝😘, no jo, jak už zmiňuji výše - pečeno s láskou💕.

Kdo z vás dočetl až sem, přeji mu pohodový den a také víkend ve zdraví.

Ještě se pochlubím opožděným nákupem květin a bylinek na balkon. Už je vše přesazené, dokonce proběhla první sklizeň majoránky ☺

 

Přidám vtip týdne : povídá babička své vnuč:" Když jsem byla v tvém věku, dostala jsem pět korun a donesla z obchodu mouku, rýži, chleba ... "To teď už nejde, babi, všude jsou kamery. " ☺☺ ☺

"POHLAZENÍ NA DUŠI"

Začnu neobvykle, tím co by řekla naše babi - holka, ty potřebuješ pohlazení na duši, jako koza drbání. Kde ho vzít a nekrást, chce to trochu přemýšlení. Třeba splnění dávných přání, lovila jsem včera v paměti, navštívit Lysou horu a kochat se pohledem do údolí. Dnes tam jezdí skoro až na vrch autobus, ale byla neděle a to znamená spousty turistů. Beskydy jsem zavrhla, ZOO nééééé zvolal manžel, muzeum a hrady  to zase néééé já. Pomohly vaše blogy a fotoreportáže, konkrétně Helenky a Hanky, které jsou z našeho kraje, což byla velká výhoda. Nezávisle na sobě daly fotoreportáž z Miniarboreta pana Holuba ze Staříče.   https://hela-b.blogspot.com/   https://kaleidoskop-podle-hanky.blogspot.com/ 

Návštěva tohoto arboreta bylo mým dlouholetým přáním, vždy bylo odsunuto, manželovi se moc nechtělo, nakonec, tak jako vždy, ale přání se mají plnit. Račte vstoupit těmito krásnými vraty ...

do království pohody a kochejte se se mnou.Manželé Holubovi založili toto Miniarboretum v roce 1989 nedaleko Frýdku - Místku ve Staříči. Jejich styl a kompozice je vedena stylem pravěké  krajiny - obec Staříč je poddolovaná po těžbě antrancitu - toto málo čerpáno ze zdroje, více zde :http://miniarboretum.cz/

Při procházením arboretem jsem několikrát smekla pomyslnně klobouk před manželi Holubovými. Mají to tam moc pěkné, být tam a procházet se, bylo opravdové pohlazení na duši ...

Nejen pravěká krajina, ale ...

 
Bylo tam kde posedět, což jsem uvítala, dokonce i na lehátku si odpočinout a zaposlouchat se do zpěvu ptáků. Počasí nám báječně vyšlo a ač byla neděle, návštěvníků tak akorát. Vstupné 100,- Kč dospělí, děti 50,-Kč, pakatel za pobyt v nádherném uklidňujícím prostředí. Pozor - pondělí a úterý je zavřeno !!!

Paloučky kopretin lákaly k focení a k usednutí na lavičku ...

Bylo možno zakoupit i různé sazenice a a také bonsaje, zakrslé konifery a čarověníky.

Japonské túji v menší verzi jsem neodolala ani já, konečně nebude v našem maxi květináči trúnit pažitka a petrželka ☺

Rododendrony ještě kvetly, nebo to jsou azalky ?

Nádhera, která byla v nabídce prodeje ...

Mám těch fotografií plno, ale vidět vše ve skutečnosti to nenahradí ...

Různě rozmístěné hmyzí domečky, budky pro ptactvo a pítka nebyli opomenuty.

Kdo z vás doputoval až sem, přeji mu pohodové dny prožité ve zdraví. Pokud budete mít namířeno k nám do Moravskoslezského kraje, návštěva tohoto Mini arboreta stojí za zastávku. Najdete zde u nás spoustu zajímavostí a krásných míst. ☺

" LETEM MÝM SVĚTEM "

Minulý týden nám jednu skromnou podvečerní siestu narušil telefonát od vnuka. Ptal se, co máme v plánu nadcházející sobotu a pozval nás na setkání na letiště do Frýdlantu nad Ostravicí. Tak je to tady, oznámila jsem manželovi, Dan přiletí do Frydlantu a máme se tam setkat. Po vzájemném ujištění, že ani jeden z nás nemá zájem o vyhlídkový let s vnukem jsme se začali na setkání těšit ☺

 

V dohodnutou dobu jsme byli na letišti a vyhlíželi společně s rodiči vnukovi přítelkyně Niki "naši"odvážnou mládež. Už letí naše děti, následovalo hladké přistání a komentovaná prohlídka letadla.

Odvážlivci a hlavně pohybově nadaní vlezli i do kokpitu, my nenadaní, leč váhou zdatní jsme zůstali raději na zemské hroudě.

Ač azuro, přesto větrno, nás však hřálo naše setkání ... v tom žluťáčku naše děti ...

Malá ochutnávka okolí letiště, v dálce je vidět Lysou horu ...

Odpoledne uteklo jako voda a bylo potřeba myslet na řádný odpočinek a zítřejší cestu zpět směr Praha. Naše myšlenky se ubírali k rozloučení a přáním bezpečného doletu.

Technika jde pro mě nepochopitelně vpřed a tak nám vnuk poslal záznam startu ...

Šťastné přistání a k nelibosti mé, to víte babička, jsem hned za dva dny dostala od vnuka zprávu, že opět vzlétne. Nyní však jako pasažér s profíky ...

Jsme stále ve spojení, v noci jsme si dokonce psali přes WhatsApp a Facebook, no stále říkám pro mě analfabeta přes techniku přímo zázrak ...

Neodpočatý, unavený, to je něco pro babi ...

Leč pozná kus světa a doufám, že se vrátí v pořádku zpět ...

To by tak bylo letecky vše. Doufám, že než se vnuk vrátí, dají mě srdíčko v Třinecké nemocnici do super rytmu a já se budu dál kochat z úspěchů a možná i obávat z malých karambolů všech svých pěti vnuků. Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví.

"MÁM V TOM BINEC"

 Vážení, to by řekla naše babi- máš v tom binec a měla by pravdu!!! 😧Připadám si jako to počasí, jeden den tak, druhý onak a někdy ani nevím co se bude dít...

Rodina a okolí mě občas ve všem udělají pořádný guláš, ale nevadí, otřepu se a jedu dál. Tak například sestřenice, ta si spadne klidně na chatě a bum vše se obrátí vzhůru nohama. Sama, bezdětná má jen nás na blízku, pomůžeme. Najednou jsem zjistila jak jsme "FLEXIBILNÍ", mleli jsme z posledního, byli jsme na dně, dokonce tak, že jsme odmítli návštěvu, která s námi zřejmě počítala, ale nedávali jsme to. Prostě a jasně NE, STOP a pak bác sestřenice, no to byl fofr, pažní kost na pravé ruce zlomená. Ortéza a následně otázka, kam se sestřenicí? Byteček malý jak u nás, tak u ní, nezbývalo než denně výšlap do třetího patra, štěstí na hodnou sousedku, kdyby něco, tak volej a my přifrčíme. Kolikrát jsem si říkal, kéž bych opravdu

tak mohla létat. Na vaše blogy milí zlatí chodím sporadicky a zrovna tak píši komentáře, ale polepším se, binec uklidím, zastrčím jej do pryč ☺Máte to také tak, když už nemůžete, tak se díky okolnostem nakonec zvetíte a naopak přidáte plyn?

Možná také pomohly fotografie zaslané přáteli jako třeba tato s rozkvětlým červeným kaštanem - zvaným odborně Jírovec pleťový, neboli červený patřící do čeledi mýdelníkových. Pak další se šeříkem ...

No není nádherný a hned mě evokoval vzpomínku na dětství a na náš starý byt, kdy nám šeříky rostly pod okny a ráno jsem se budila jejich vůní. Hned je na tom světě veseleji a to třetí patro se vyšlápne lehčeji. První den výšlapu u sestřenice do 3 patra jsem blahořečila našemu rozhodnutí před sedmi lety, že jsme se přestěhovali z domu, kde nebyl výtah a nemusíme ještě šlapat schody k nám ☺Naše babi by nám jisto jistě řekla, že všechno zlé, je k něčemu dobré a měla by babi opět pravdu!!!

Nevím, kde jsem brala čas chodit dříve do keramiky, to jsem si řekla dnes, kdy mě neteř poslala foto mého výtvoru pro sestru s dotazem pamatuješ? No jejda můj prvotní výtvor Švihák lázeňský, co víc připomíná zahradníka ☺Vida, sestra jej nešoupla do odpadu, dělá jí stále společnost ...

Keramika, pak korálkování, no divím se stále, kde jsem na to vše brala čas?

V klubu nás čekala oslava jubilantů, připravila jsem automaticky jmenovky pro zasedací pořádek ...

Přívěsky, to bylo dílo ...

Vánoční věneček z papírových ruliček pro dceru ...

Vyšívaný polštář na přání dcery, mami prosím ať je veselý, měla tehdy těžké období. Zvolila jsem motiv motýlů a řekla jí, to znamená konečně roztáhnout křídla a svobodně letět, tak odletěla ☺a nelituje.

Proč to vše píšu, dnes jsme vynechali třetí patro, venku bylo krásně, prádlo by krásně uschlo, domácnost by byla za chvilku jak by babi řekla špígl nýgl což značí dokonalý. Tak jsem si řekla, že stačilo, špígl nýgl se nekonalo, prádlo se vypere zítra a vyrazila jsem ven do lesa.

Zlákala jsem kamarádku, tu jsem přemlouvat nemusela, hned byla pro.Nejdříve MHD a pak  krásným barevným lesem jsme se protáhly bez 200 metrů 3 km. Cestou jsme se zastavily na zahradě u známých a pak nás čekalo mírné stoupání do kopce a na konci odměna v zahradní restauraci. Mají tam vždy krásnou květinovou výzdobu, paní majitelka si na ni potrpí ...

Co dodat, byl to dnes krásný den, nabrala jsem druhý dech, manžel si zařídil své pochůzky a pozdní oběd nám bezpečně jistila mraznička.

Kafíčko a pivečko také bylo ...

Kdo z vás dočetl až sem, přeji mu pohodový, ve zdraví prožitý další a další den