Už pár dní se kochám zbylou hromádkou knih, které jsem stihla pro nás zajistit za minutu dvanáct před uzavřením knihoven. Výhodou je, že si knihy můžeme objednat přes internet v jakékoliv pobočce v našem městě a nyní nově nikam nemusíme dojíždět, stačí poznačit kam nám mají knihu dopravit, myšleno na kterou pobočku. Tu naši máme jak se říká pár metrů od domu a tak rádi dáme za její dovoz 5 Kč od kusu. Mě k přečtení zůstala jedna z historie " Bílá princezna" - Běluška, tak byla označována Kunhuta Štaufská nevěsta pro kralevice Václava. Historii mám ráda a když už je jí moc proložím četbu detektivkou. Označení jedné z nich je "Smrt poctivého lichváře", tak vám nevím, zda zrovna lichváři jsou poctivý. ☺
To "Zdivočelý tlukot srdce" bude jistě napínavá četba a doufám, že to mé srdce to napětí ustojí. Není tomu dávno, co mé srdce tlouklo zdivočele. Bylo to v době oznámení v médiích, že se na další den budou uzavírat knihovny. Ta naše měla ten den, byla to středa uzavírací a tak jsem pátrala pomocí internetu kde se naše objednané knihy nacházejí. Samozřejmě byly připravené k převozu na hlavní knihovně, ovšem v převozové místnosti ve sklepě. Samochvála smrdí, vím to moc dobře a po celou dobu co můj muž bědoval, že se na dlouhé měsíce ke svým objednaným knihám nedostane já rozjela akci " knihy k nám domů". Telefon, internet, tak se to střídalo a výsledek? Díky ochotě dobré duše paní knihovnice se mě podařilo připravené knihy přemístit z převozové místnosti zpět do knihovny a během půl hodiny mě volala, že si má manžel knihy přijít vyzvednout na jejich pobočku. Sláva a velké díky, radovala jsem se do telefonu, manžel v údivu hleděl a když pochopil, co to vše vlastně znamená odjel do knihovny. Po návratu mě vykládal jak to v knihovně vypadalo, plno lidí ve frontě na schodech s rouškami před regály. Divil se, že na něj paní knihovnice volala jménem ať nečeká a jde k pultu, že je vše připravené. Dodal jen, že byl moc rád, že tam nemusel čekat a že paní knihovnice má pamatováka, když jej poznala i v roušce. Není divu, dodala jsem, takový pilný čtenář se jen tak nevidí, dmul se pýchou, že si jej pamatují. Ovšem do té doby než jsem dodala, že i mě je to podezřelé a začala jsem se smát, v emailu při objednávce dostanou i naše foto a to tam máme oba, ale pilným čtenářem jsi již roky a tak se nediv, že tě znají. Poslední kniha, která na mě v té mé hromádce čeká je od Hany Parkánové -Whitton " Jak si neudělat z domova cirkus jako na Piccadilly".
Vám všem přeji pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví. Na důkaz, že nesedíme stále doma tu vložím ještě fotografie z včerejšího pobytu v lese kousek za městem.
