čtvrtek 15. června 2023

" JABLKO - KOKOSOVÝ KOLÁČ A NĚCO MÁLO KVĚTIN NAVRCH"

 

Nemějte obavu na koláč dojde, mám přece co dohánět, dlouho jsem tu nebyla. Potěšte se i vy květinami, které jsem dostávala od konce dubna  až skoro do konce května k narozeninám končícími "0"
Nevím jak vy, ale já kytičky mohu...
Jsme velká rodina a setkání všech se nedařilo uskutečnit najednou, nakonec jsem menší skupinky ocenila, více jsme si mohli popovídat, zvláště s vnuky, dva z nich vídám z důvodu pracovního vytížení a bydlištěm mimo poskrovnu. Tím více si těch chvilek pospolu užíváme.
Kytička zvonků od dcery  jen tak, než bude posezení ☺
Další a další nádherné květiny se postupně zabydlely u nás doma.
 
Vesměs vydržely 14 dnů, každý den vymýt vázy, omýt a seříznout jednotlivé stonky.
                                                                              
                                               
V tyto dny jsem si říkala, co musí mít práce v takovém květinářství.
To už byly zbytky z té prvních a poslední kytice...
Kdo z vás došel tou krásou až sem, nabídněte si avízovaný jablko - kokosový koláč ☺

Jahody do koláče dávám nerada, u jiného ovoce mě to nevadí, ale u jahod ano. Ty mám nejraději jen tak spolu s broskvemi, jablka, meruňky, švestky, třešně, višně a ryngle, to bylo dostupné ovoce mého dětství. To klidně do koláče dám, tento koláč je zbytkový, co dům dal.

 Nejdříve jsem vzala jedno velké jablko a nastrouhala. Jeden vanilkový pudink, dva hrnky hladké mouky prosila do mísy, přidala špetku soli, sáček citrónové kúry, půl hrnku zbylého kokosu, prášek do pečiva a špetku skořice, vše sypké důkladně promíchala.Následně ušlehala v druhé míse do pěny 4 vejce, půl hrnku cukru krupice a 1,5 dcl oleje, velký panák rumu se mě zdál moc ☺ (trochu jsem si cvakla, to aby to bylo akorát ☺), pak jsem to stejně dolila, bylo toho zase málo ☻ ☺, přidala 1 dcl mléka a sypkou hmotu, lehce zamíchala. Těsto přemístila na plech vyložený pečícím papírem, vložila do vyhřáté trouby na 190°C a pekla 20 minut. Mezím jsem našla jednu čokoládu Milenu, rozpustila s kouskem másla, přidala krapet rumu a zrovna upečený koláč cik cak rozpuštěnou Milenou polila, vůně veliká a naše zásoba ke kafíčku v mrazáku zrovna tak. Proč zásoba ke kafíčku v mrazáku? Copak to neznáte, upečete, voní to a vy si zrovna uvaříte kafíčko a pak někteří (já ne☺) chodí a krájí a ujídají a pak chodí a naříkají, že jsou tlustý na tři prsty ( já ☺ ne, kdepak ☺). Tak se pochutná maximálně na dvou kouscích a zbytek po vychlazení putuje do mrazáku.

Tak to máme my, pokud nepřijdou vnuci,nebo dcera, co se dá mrazíme a pak máme upečeno hned. Přeji všem pohodové dny.








úterý 13. června 2023

" NE VŽDY SE ZADAŘÍ"

 

 Dlouho jsem se rozhodovala, zda vůbec mám zde psát o předoperačním vyšetřením, možná si řeknete snad časově je to náročně, čekala mě operace TEP - kolenní kloub. Termín mým panem doktorem určen, později potvrzen, nic se nezvrtlo, žádný covid, či chřipečka, tak už jen od praktické lékařky žádanky na  předoperační vyšetření - nástup na TEP 30. 1. 2023 ☺ Byl listopad 2022 a tak raději s předstihem šla jsem pokorně požádat o vypsání žádanek, že si hned objednám termíny vyšetření , které mají být staré tuším 14 dní. Praktická lékařka, mimochodem vždy empatická k pacientům "prý" je jiná k nepoznání a "ta" nová mladá co tam ordinuje "děs, běs" neslo se ke mě tichou poštou. I řekla jsem si, to zas někdo zveličuje, nepochodil a bla, bla ... Žádné bla, bla, byla to skutečnost, mladá krev na mou prosbu, že potřebuji žádanky na předoperační vyšetření vše smetla ze slovy, nejsem kancelářská síla, zajděte si na předoperační vyšetření bez žádanek. Já vám mohu změřit tlak, napsat léky, ale vypisovat žádanky to ne, ale všude je chtějí. Nemají na to v dnešní společnosti právo ...

Doslova, tak jak vyjadřuje výše má fotografie, zlý a nepřístupný výraz, doprovázený posměškem při pročítání požadavků potřebného vyšetření. Úšklebky naco vyšetření na AIC, jdete přece předoperačně darovat pro sebe krev. Jakou dáte, takovou dostanete a pokud máte AIC, pak to bude váš, zprávu o zdravotním stavu a způsobilosti k odběru krve pro odběrovou místnost tím pádem nepotřebujete. Zubní vyšetření tss, gynekologie, proboha ve vašem věku, ale já tam jednou ročně docházím preventivně a proč tam chodíte? Mě omývalo, ale nevzdávala jsem se, slzy na krajíčku dala jsem se ukecat, že léky napsat mě může i když, jsem je nepotřebovala. Změřila i tlak, byla povolnější a tím pádem si zapsala i mé výsledky z onko a urologie, které jsem nahlásila, zprávy vzala do ruky, ale hned je odložila, není přece úřednice, číst to nebude. Slzy mě tekly a tak se"ta" mladá uvolila a na mé naléhání napsala aspoň žádanku na ORL.  Přes to, že byl podmračený listopad, nasadila jsem si před odchodem ze sesterny sluneční brýle a ponechala bez komentáře hlavou vyděšené kývnutí sestry jako co je, co se děje?!?
Stále panovalo ponuro a neuklízeno v mém nitru jako u té mé oblíbené Žermanické přehrady v době pořízení fotografií (duben - květen 2023) - to už jsem byla po operaci, po lázních a stále smutek v duši nad přístupem praktických lékařek a následně internisty. Po nezdaru u "té" mladé mě týden trvalo, než jsem požádala telefonicky sestřičku o objednání ke své stávající praktické lékařce, ordinuje pouze pro pracující, zněla odpověď sestry. Přesto mě objednejte, nejsem spokojená s paní doktorkou, potřebuji napsat žádanky. Sestrou mě byl sdělen termín a já se konečně nadechla, že bude vše vyřešeno, omyl pokud si to myslíte stejně jako já. Žádné žádanky se nekonaly, mladá má pravdu, nejsou kancelářské síly, vypisovat nic nebude, samá ironie a s tím konstatováním ohledně AIC, to si vymýšlím a nakonec dejte sem ten papír na odběr krve, dám tam maximálně podpis a razítko ať to platí a mohou mít pro vás krev v zásobě. Má poznámka že je potřeba vyjádření lékaře, zda jsem schopna odběru v krevním centru po ongologickém léčení bylo zbytečná. V krevním centru se na mě dívali jako na zlý sen, vrátili mě zpět k praktické a ta mě napsala , že nejsem z lékařského hlediska schopna před operací poskytnout sobě potřebný odběr z důvodu slabosti po léčbě. ☻ Nakonec mě napsala žádanky, naštěstí jsem byla již předem všude objednaná a termín operace se blížil. Vyjasnilo se, odborná vyšetření proběhla bez komlikací, personál usměvavý
Zádrhel nastal až u internisty, známý od praktické, na otázku co paní doktorka, proč jsem volala jeho sestře, zda mě nemohou oni napsat žádanky? Po pravdě jsem řekla, že jsem byla zoufalá, po odmlce se na mě řítila lavina otázek, proč jdu zrovna na TEP do Opavy, proč ne u nás. Dokument internistovi s výsledkem a termínem operace z vyšetření na dané ortopedii nestačil, internista požadoval veškerou dokumentaci z ortopedie kde mě budou operovat. Pokud ji nedonesu nedá vyjádření k operaci a mám přibrat i výsledek z kolonoskopie a z endogrinologie. Pěkně si se mnou pohrál společně s praktickou lékařkou, naštěstí mám vše založené doma, taxík mě stál tam i zpět 300Kč, -, dovedla jsem si díky endokrinoložce zařídit i nové, nepotřebné, leč internistem požadované vyšetření následně. V ruce jsem měla prozatimní dokument obsahující, větu, není doloženo endokrinologické a kolonoskopické vyšetření. To se dokládá pouze u pacientů léčícími se na štítnou žlázu. Já se lečím s nadledvinkami, tak to bylo uvedeno na letáku předoperačního vyšetření. Po dvou dnech jsem obdržela od internisty požadované, od praktické rovněž s malým zádrhelem ☻, poukaz na požadované odběry napsala paní doktorka a podala jej do sesterny. Sestřička mě zrovna očkovala proti chřipce a následně zkontrolovala potřebnou dokumentaci k odběru, naštěstí přišla na chybně vystavenenou dokumentaci, byla vystavena na jiné příjmení ☻! Stačilo málo a já termín operace propásla, ještě nyní mě zní v uších lékařcino úlisné, nebojte se, vše dobře dopadne a  dotaz internisty, to vás to koleno tak bolí ? Konec dobrý, všechno dobré, nastal den "D"...
Jako pilné včelky se o nás pacienty postarali lékaři, sestřičky i ostatní personál v Opavské nemocnice ☺ Pak už jen doléčení v Rehabilitačním středisku lázně Darkov, ale o tom až někdy příště. Celou tu dobu pobytu mimo domov což bylo celkem šest týdnů jsem se dávala psychicky dohromady z těch nemilých zážitků u praktických lékařek a internisty, říkala jsem si, co budu dělat, půjdu jinam, ale kam? Lékařů málo a jsou jiní, jiní v dnešní době. Mimo jiné i muj vnuk měl obdobné potěšení s "tou" naší mladou praktickou lékařkou, tak týden po mě. Potřeboval potvrzení do školy, patří k nim již od 18 let, čili už čtyři roky, nedá žádné potvrzení, zajděte si k vaší školní lékařce. Nevím, co vnuk řekl, prý se rozčílil až se mu zatmělo před očima, nekřičel, jen zřejmě nevypadal dobře a reakce "té" lékařky? Změřím vám tlak, buďte v klidu, máte jej vysoký, já vám to potvrzení dám. No není to jednání hodno lékaře, ale co už ...
Nevím jak si vše vyřešil vnuk, zda přešel, nebo přejde k jinému lékaři, já se podle mého strážného anděla jménem Janička nemám čeho obávat. Už jsem zaevidována u jiného lékaře obvodního, který je také internistou, takže dva v jednom a pod jednou střechou, kousek od našeho bydliště. ☺ Tak jsem se ze všeho vypsala a po více jak půl roce o tom příšerném jednání mohu mluvit i psát bez slz v očích. Mějte všicni pohodové dny prožité ve zdraví.
Balkonové potěšění dám příště, nyní jen ochurnávka, vděčný Afrikán.






sobota 10. června 2023

"SETKÁNÍ SE SIMONOU"

 Dnešní den se mě vryje hodně do paměti, postarali se o to dvě osoby a podotýkám, že  obě mile. Jednak a to v prvé řadě náš vnuk Jakub a pak paní Simona. Neznáte někdo blogerku Simonu? Hodilo by se zřejmě z mé strany konečně napsat, co mě dnes mile vyvedlo z rovnováhy ☺

Trocha napětí, což byla pravda, ale cestu do Dolních Vítkovic jsme zvládli ...
Spousta lidí, spousta hrdinů a kolem samé budovy a technika všech složek uvedených na plakátu.
V oblasti Dolních Vítkovic jsme nebyli poprvé, je tam na co se dívat, co objevovat. Svět techniky, kulturní pořady, strýček google poradí každému, pokud budete mít zájem.
Na "DEN S HRDINY" jsme byli pozváni vnukem Jakubem. Nebudu zastírat, že jsem se neprsila a zároveň nepřemýšlela o tom, co takové nastávající "hrdiny" čeká. Na každý pád slavnostní složení slibu a pak krutá realita všedních dnů. Dnešní doba není nikterak lehká a lidé jsou i v civilním životě mnohdy nevyzpatatelní, nebezpečí číhá ze všech stran, rozdílů nevyjímaje.
 
Vše bylo slavnostní, doprovodná hudba PČR s Olomouce výtečná, zrovna tak péče rodiny o mě. 




Došlo i na mé oblíbené posezení s rodinou u kafíčka ve vestibuli Gongu.  Už jsem se po více jak hodinovém stání potřebovala zregenerovat.


Loučili jsme se s dětmi, po ujití pár kroků, najednou slyším Marto a to byla paní Simona. Pro mě sympatická paní, ale neznámá! Kam ji zařadit běželo mě hlavou, nic mě nenapovědělo ani Řepiště, pak jsem se přiznala paní Simoně, že nevím, kam ji zařadit. Jsi přece Marta, jsem a hned dodala, na blogu Fukčarinka. Stále zmatek, paní Simoně přišla rodina, mě čekal manžel a záhada "kdo je Simona" stále trvá ☺ Nicméně i bez rozluštění, to bylo milé setkání, že mě někdo poznal, nebo, že mu někoho připomínám?
Ať je to tak, či tak, možná se dozvím více. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví