"SLUNCE NAD HLAVOU"

 

Včerejší pěkné počasí jsme využili k procházce v přírodě, možná si někdo z vás řekne zase přehrada a mnozí přidají Žermanická a mě nezbývá nic jiného, než napsat trefa!!!

Máme to kousek,voda a hory na dohled, klid pohoda a vitamín "D". Pokud máte náladu, kochejte se se mnou ... "kopeček v pravo Lysá hora"

Obloha jako malovaná ...

Voda ledová a přece tam byl jeden otužilec ...

V  "R- Zátoce"se pracovalo, kafíčko však ještě nebylo k mání, foto níže z 21. ledna 2024, dnes jsem otužilce nefotila, byli jsme hodně blízko a soukromí respektuji ...

To už jsme se vraceli zpět k hrázi, kde jsme měli zaparkované auto, ještě fotografie malých modrých kytiček v trávě - znamení, že už jaro ťuká na dveře...

V duchu jsem si broukala písníčku od kapely Světlo po nocích ( viz. zdroj) ...Budu za chlubilku🙈, když napíši, že na kytaru hraje a zpívá vnuk ?

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví se sluníčkem nad hlavou...

" VČERA,DNES A ZÍTRA"

Kdepak, nebude to o filmu, který si určitě vybavíte v mysly, pokud ne, tak aspoň vám jej připomenou jména hlavních představitelů - Sophie Lorenová a Marcello Mastroianni. Tak co, vzpomínáte na živočišnou Neapolitánku, která se brání vězení těhotenstvím, další role v tomto filmu Lorenové byla povětrnná ženština a ta třetí, to už tipuji - nóbl panička??? Podstatné je, že v těch rolích sekundoval Marcello..., máte také Marcella, který vás uchlácholí, zvedne vám náladu a je vám pak fajně, jak my zde občas vyjádříme pocit spokojenosti. Jó, který z vás myslí na to, na co já zrovna nemyslím, tak jej zklamu, můj Marcello je vážení zde. Konečně mám "svůj" rotoped - "mercedes", oproti původnímu od sousedky starému, ale v nouzi VELMI DOBRÉMU POMOCNÍKOVI při mé rekonvalescenci. Ten můj byl na dlouhý čas uložen u přátel ve sklepením fitku. Zde na fotografii, toť fitko mé...

Starý, ale dobrý, naše babi by řekla, ne vše staré je špatné a měla pravdu "předsedo" 😘měla...

Šlapu každý den s minimální zátěží, tak jak to fyzioterapeut v lázních doporučil. Zjistila jsem, že mě to každodenní šlapání přináší dobrý pocit a úlevu. Tak například včera, kdy byla na oběd zelňačka a v troubě pečené koblihy, má rychlost se pohybovala mezi 13 - 16,6 km/h, místy až 22 km/h, ale to bylo moc ...

Kilometry naskakovaly...

a minuty rovněž. Musím se však přiznat, že jsem vyšlápávala zlost nad nedopečeným závinem ...😓

Aj ta krajta, koblihy jako obláček nadýchané,

zato závin na oko jo, ale po rozříznutí hrůza ...

Ani slepice z blízkého rodinného domku tomu moc nedaly...
Marcello mě zachránil, zlost a zklamání jsem vyšlapala a dnes pozitivní výlet do "města" MHD rovněž...

Doufám, že mě elán neopustí a bude více pozitiva než negativa ...

Když tak koukám kolem a kolem, naslouchám a čtu, tak si říkám, že všeho moc škodí a nevím zda ten čaj, pro který jsem si jela bude stačit. Pokud ne, tak doufám, že už bude brzo jaro a z jarem snad i vyrazí rozum a nám nezbývá než si to vše přát.

Mějte pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví, občas si pouštím při šlapání na rotopedu píseň Memento mori od Olgy Lounové (viz.,zdroj) ... tam je vše ,co jsem chtěla dnes v závěru napsat ...

"Zázvorová vychytávka a něco více z kuchyně "

  Určitě u většině z vás už zázvor zdomácněl a to buď ve formě mletého, kandovaného, nebo celého kořene.

(První dvě fotografie jsou ze zdroje).Kdo chodí na můj blog delší dobu, tak si možná vzpomene, že už léta letoucí od podzimu do jara zázvor užíváme  a to jednu polévkovou lžíci denně. Zázvor jsem donedávna strouhala, ale před pár týdny jsem udělala razantní změnu, namísto strouhání, oloupaný zázvor nakrájím na plátky, ty pak na kratší nudličky. Med zaleji vymačkonou šťávou z citrónu a vložím nakrájený zázvor. V lednicče tato směs vydrží týden a možná i déle, u nás připravím raději menší množství.Takto připravený zázvor je chutnější,máte pocit, že koušete do jemných kousků jablka, trochu štipká - pálí, ale vše je příjemné.

Naložený vypadá takto, zázvoru je tam už méně, to je tím, že nabíráme "to husté", to nám moc chutná. Nedávno jsem připravovala salát ze syrové čevené řepy a šťávu z naloženého zázvoru do tohoto salátu přidala, mírně osolila, opepřila a smíchala se strouhaným jablíčkem - vitamínová bomba.

A když už jsem po dlouhé době v rubrice "Vaření a pečení, není žádné trápení", přidám pár osvědčených tipů - kořen zázvoru - čaj, to známe, ale použít kousek kořene do právě založeného vývaru a nechat společně táhnout, nebo do dýňové polévky, není marné. Do vývaru drůbežího i hovězího, ten se u nás vaří výjmečně, přidávám mimo zázvoru také paprikový lusk, je jedno zda červený, či zelený, ta světle zelená má jemnější chuť. Rajče, není nutno velikost, pokud nemám jedno větší, dám ze čtyř až pět menších, cibuly a česnek znáte, divoké koření také. ☺  Vzpomenu ještě suroviny, které používám do dýňové polévky - dýně máslová, zkoušela jsem i hokaidó, ale máslová vyhrála, kořenová zelenina, česnek, cibule,kousek zázvoru a do jisté doby i brambor, ale v současnosti brambory ne. Vše nakrájím na větší kousky, osmahnu na trošce oleje s máslem společně s bobkovým listem, novým kořením, pepřem a jalovcem - kuličky spočítám a před mixováním vyberu včetně bobkového listu, vše posypu tymiánem, mírně osolím, podleji trochou vody, zašplíchnu "sojovkou" a dám do trouby v přikrytém pekáči až má zelenina patřičnou měkkost, ne na kaši!!! To obstará mixér, u nás stále funguje Eta, co nám darovala teta ☺ - foto ze zdroje, poněvadž se mě nechce složitě naši Etu, vytahovat. 😠😁Eta, co nám darovala teta - nádstavec a mixér, jsem vyvdala v novém svazku manželském, no nevím, že bych byla mrška vypočítavá, né k tomu dvě děti 💕...

Eta, co nám nedarovala teta do prvního svazku a šlapala BEZ PORUCHY, až na to, že to byla pořádná skřín, další kus nábytku - pult vestavěný a všechny výše uvedené nádstavce k tomu. Aj škrabka na brambory tam byla, mlýnek na kávu, maso, krouhač, odšťavnovač, hnětač, šlehač a nevím co jsem zapomněla ... Ale odbíhám, my jsme u mixování dýňové směsi se zeleninou, nám z toho nakonec jednoho dne vznikla příloha k masu. Manžel mě včas zarazil, ochutnal a prohlásil jak to ještě víc zakápneš citónem a dáš na talíř k masu zrovna pečenému,bude to fajné a bylo. Později projevil přání trochu smetany a byla na světě omáčka ala divočina s přidáním trochu cukru, výborná k vařenému krůtímu, či kuřecímu z drůbkové polévky. Trochou té polévky můžete podlít i tu dýňovou směs - tam se nebát tymiánu. No a to je dnes vše z mého koutku kuchyně, hodně zeleniny a žádná jíška, nebo záklechtka (naše babi tak říkala - troše vody, či mléka s přidáním mouky), je méně kalorická než jíška. Foto nově vzniklé přílohy, či omáčky nemám, chuť a hlad je silnější, napravím se 😉, slibuji. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví, možná i se zázvorem, a syrovým kysaným zelíčkem. Dnes jsme si přivezli to pravé "maďarské co nám připomíná TO NAŠE DOMA NAKLÁDANÉ - VITAMÍNŮM ZDAR

"PABĚRKOVÁNÍ"

 Kolikrát jsem to slovíčko často slýchávala u naší babi, když okolo domku prarodičů procházely babiččiny vrstevnice s košem, nebo vozíčkem z pole. Úroda už byla dávno sklizena, ale přesto se tam ještě něco našlo (fotografie ze zdroje). Dávno je tomu, co jsem jako malá šla s kamarádkou paběrkovat do vinohradu.To krásně zbarvené listí a zapadající sluníčko si dovedu vybavit ještě dnes, zda jsme byly úspěšné, v paběrkování, to už  nevím...

Dnes je in paběrkovat formou samosběru, což značí - vydat se na pole po sklizni. Dokonce jsem se dočetla, že dnešní paběrkování je vlastně vzkříšení tradice, jinak vzato je vysvětleno pojmem šetření s jídlem. Pokud zadáte do vyhledávače googlu "paběrkovat"dočtete se více. Naše babi by prohlásila, že budete chytřejší což mohu v tomto případě i potvrdit. Zrovna nedávno jsem měla problém s technikou, viz. předešlý článek a strejda google poradil. Důkaz je dnešní nahraná fotografie kvetoucího kaktusu do PC.

"Paběrkovat"se  dá i jinak, třeba v archívu fotografií a současně nostalgicky vzpomínat  a to já dnes hodlám provést. V polovině listopadu loňského roku jsem pobývala v lázních Darkov a tak jsem mohla po operaci jak po stránce zdravotní, tak kulturní dávat tělo i duši do pohody. Musím  však přiznat, že toto vše bývalo občas přerušeno telefonáty od rodiny a víceméně načerpanou terapii zklidnění a zmírnění jsem posouvala rodině. Nelituji, nestěžuji si, jen konstatuji, ale nyní k té nostalgii. Mé oblíbené Beskydy byly na dohled, pohled z balkonu 18. 12. 2023 ...

V dálce hory, dole kolonáda. Karlovy Vary, či Luhačovice to nejsou, ale dobře v Darkově bylo.

Zpívání u klavíru, při sklence vína, poslech vyprávění pana Milana Bystroně - legendy karvinského dechového orchestru Májovák o životě v Hornických kolonií.

Nakonec si zanotoval si celý sál ...

Bylo veselo, písničky střídalo vyprávění a nechybělo ani pár trefných vtipů. Se směsí operetních melodií přijeli umělci z Národního divadla Ostrava. Jejich Adventní vystoupení jsem už nenavštívila, to už jsem si užívala doma společných chvil s rodinou.

Veselky - cimbalovou muziku a jejich vystoupení, to jsem si užila. Nevím zda půjde zde přehrát mé krátké video, ale i fotografie napoví, že se bavil každý. Dokonce "pantáta" jak jsme spolupacientovi přezdívali odhodil pantofle ☺

Video se mě nedaří přidat, tak aspoň fotografie

Tak snad se podaří nahrát, ale nevím, nedaří se, pro úspěch opět odhozené pantofle v plné kráse ...

Jako na tanečníka a zpěváka bylo na "pantátu" spolehnutí.

Počasí se střídalo jako na houpačce ...

Foceno z okna na chodbě 4.12. 2023 a následně v parku

Rozsvícení stromečku na kolonádě, vyzdobená recepce a chodby, to už připomínalo silně, že se čas vánoční blíží.

Vánoční písně a zábavné show Jiřího Erlebacha jsem už nestihla. V té době jsem si říkala ono známé - všude dobře, doma nejlépe ... ♥

Tak jsem si pěkně zaparběrkovala v archívu i ve vzpomínkách a vám všem přeji pohodové dny.

" OPĚT TECHNICKÝ ANTITALENT "

Vážení, jeden špatný klik na klávesnici a jsem opět v háji, no budu za slušňáka, že jsem v sedince tu psát nebudu. Co se stalo, zrušila jsem si špatným klikem nahrávání fotografií z mobilu do počítače😅😩. Jednou za čas zaboduji, naše Jaruš by řekla to své - jé špatně sem kvikla, já se poslala do tramtárára. Děs běs, trvalo mě půl dne než jsem to na sebe práskla vnukovi a víc jak jeden den části rodině. Zrovna dnes, kdy u nás byl syn s rodinou a dcera na obědě, tak jsem se odhalila s nadějí, že mě poradí. Jo, poradili co už vím, strčit šňůru do dírky u mobilu a taky do počítače, ale to hlavní jak se přihlásit do počítače k nahrání fotografií, to ne. Mohla bych se přiznat našemu počítačovému mágovi, ale počkám raději na vnuka, tam to přiznání méně bolí. Mágovi jsem minule namluvila, že ten špatný klik co vykliknul důležitou funkci k fungování počítače provedl skřítek, no jó fakt skřítek asi!No ten co mě visí na stěně, ten z ateliéru od Vladimíra, no přece ten a ukázala jsem za sebe na stěnu, věřil, nevěřil, ale opravil ...

aj ten na té stěně čučel. To bylo děsně blbý a tak raději čekám na vnuka Daniela a prozatím si foto posílám do emailu jak mě dcera nakonec poradila, když to strčení šňůry do těch dírek nefungovalo. Když bude nejhůř mám tu pro mága další adepty, kteří by mohly být pachateli - kočka a pes, jak mohl skřítek, mohou i ti dva, když bude nejhůř...

Zvlášť ta kočka, ta je občas úplně u klávesnice a řekla bych, že je zachycena v pravý okamžik, mohla jako ztratit rovnováhu a už by byl klik, ale nemyslete si, mám ráda zvířata ...

Jó, doba je zlá a technika se mnou občas zacvičí, ale co, rozveselila mě dnes po ránu tato SMS...

Po splnění potřeb domácnosti jsem si zarotopedila a pak už jen vyhlížela rodinu. Vám všem přeji pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví ...

Tomu, kdo je potřebný, posílám mu aspoň malou "Kapičku štěstí"a kdyby něco, určitě máte doma taky nějaké ty skřítky k použití. Doporučuji, tvářit se věrohodně co nejvíc to jde ... ☺