Začalo to už včera, kdy jsem jela na pedikúru a pak malý nákup v obchoďáku. Neslyšela jsem vyzvánění mobilu, zmeškaný hovor z ordinace internisty objeven až doma. Čekala jsem na termín objednání opět na kardioverzi. Dnes jsem zavolala hned po ránu do ordinace sama a to byl začátek mého "echt"dnu. Prvním šokem byl nástup v šest ráno v Třinci a už hlodal červíček, proč v šest, když to bylo dvakrát po sobě až ve 14 hodin? Co mě budou dělat, nebude to rovnou katetrizační ablace, uf zas nemocnice a vrátím se vůbec? Tak to ani náhodou a následovalo zaseknutí. 😱Po pár minutách jsem našla "vysvobození" za které se ještě teď stydím sama před sebou. Opravdu v uvozovkách mě zachránil od Třince už dávno daný termín na onkologii. Hned jsem sama sobě spílala jaký to jsem posera, že mě to vše stejně nemine a pokud chci dál obávám se napsat žít, tak není co řešit. Až pak jsem si taky uvědomila kolik korun do mě za celou tu dobu zdravotní pojišťovna investovala, šlo to do statisíců a já nevděčník se z toho zaseknu a málem p.... To ne, nevzdám se a hned volám zpět sestřičce a vysvětluji proč změna termínu. Pak se raději kochám pohledem z okna na část Těšínských Beskyd, přemýšlím kam se příště vypravíme na výlet...
Dnes by přálo výletům počasí, ale aby těch zdravotních vyšetření a ošetření nebylo málo, čekala mě ještě kontrola na chirurgii. Dopadla sice pozitivně, ale opět na mě trefilo posezení v kabince na "echt" dlouhou dobu. Znáte to možná sami, jste polovyslečení, nervózní a sedíte, čekáte a mrznete. O tom vzduchu tam ani nemluvím. Kdo si počká, ten se dočká, pan doktor prováděl mini zákrok pacientce přede mnou, kdo by se zlobil, když mě usměvavá sestřička zavolala do ordinace. Tam mě vstřícný pan doktor pochválil, když zjistil, že náplast drží, dren nevypadl jako minule. To se pak vznášíte a už si ani nepamatujete, jak jste se v kabince klepaly zimou a obavou co bude. Tak zase v pátek a neodlepovat, loučili se zdravotníci a já byla ráda, že už to mám za sebou a podle pacientů v čekárně, pan doktor i sestřička tam ještě na dlouhou dobu to měli před sebou. Venku už se setmělo a mě nezbývalo nic jiného, než si uvařit hrnek bylinkového čaje na celkové zklidnění a doufání, že ten "echt" den skončil a pokračování bude za hodně, ale hodně za dlouho, raději už vůbec. A jak to máte vy, když se vám najednou sejde toho všeho až nad hlavu, nemusí to být jen zdravotní problémy? Nevím jak vám, ale mě se občas stane, že ve skutečnosti "velký" problém není až tak velký a naopak ten z počátku "malý" problém přeroste do velkého. Občas pomůže čaj , ale co zaručeně pomáhá je kniha. Zrovna jsem dočetla 
tuto knihu, která se paní spisovatelceRachel Amphlett opravdu povedla. Už dlouho jsem tak skvělý kriminální román nečetla. Svižný, strhující, plný napětí a zvratů. Vřele doporučuji a děkuji blogerce za tip, už si ani nepamatuji, na kterém blogu tento tip byl. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví
Marti, lítání po doktorech mne nebaví, ale je nutné. Tak si vždy řeknu: tady máte moje tělo a dělejte, co umíte a co musíte a já si zatím pouštím ,,filmy,, ze svých cest. Držím ti palce, abys potkala jen dobré zdravotníky a pomohlo ti vše ke zdraví nebo ke zlepšení stavu.
OdpovědětVymazatPac Jiřina z N.
Jiřinko, taky vím, že se nedá nic jiného dělat, tedy dá, ale přece nejsme kaskadérky. Zavřu oči, už tam nejsem a prodýchávám co to dá. Mám docela ráda, když mě ošetřující informuje co kdy bude, tedy pokud mě už neuspali☺
VymazatKaždý to má asi podobně. Já navíc ještě doprovázím syna, kterému život. také pěkné nakládá. Co se dá dělat
OdpovědětVymazatAke je dobré, když v sobě najdeš sílu pozitivně myslet a najdeš si něco, na co se těšit. Někdy postačí těšit se od doktora domů na ten čajík a knihu. Drž se Marti.
Maruško, myslet pozitivně, to máš pravdu, to je velká pomoc♥
VymazatDobré ráno, děkuji za ranní počtení na blogu a tip na knížku. Podívám se po ní určitě.
OdpovědětVymazatJinak dny se někdy nevydaří podle našich představ a čekáme v čekárnách déle než bychom chtěli - vždy si vzpomenu na bývalou kolegyni, která říkala "u dobrýho doktora se čeká, ten se pacientovi věnuje". A tak si pouštím film vzpomínek a plánů nebo vymýšlím, co bychom mohli doma udělat nového, pozoruji pacienty nebo jen tak lelkuji. A že už jsem toho nalelkovala a navymýšlela :-)!!! Hlavně ne katastrofické scénáře (i když jsem v nich taky fakt dobrá). A pak se odměním. Prostě jdu a něco si koupím dobrého či hezkého a někdy úplnou blbost pro radost :-).
A tak přeju, aby bylo dobře a ono bude , jen to někdy trvá....
Mávám Eva
Dobré ráno a nejraději celý den☺, to čekání beru všemi deseti a ještě více pozitivní výsledky, no a na těch musí zapracovat i sám pacient☺ A tak se snažím i já a prozatím to funguje ♥ Jo, jo, odměnuji se stejně☺
OdpovědětVymazatNeznám nikoho, kdo by rád navštěvoval doktory, zvláště pak, když ví, k čemu to všechno nakonec bude!!!! Dneska musí být ale člověk vděčný, že ho nějaký doktor vezme. Takže klid, pevné nervy a dobré pořízení!!!! Přeji hezký den.
OdpovědětVymazatAhoj Marti,v našem věku to máme tak podobně asi všichni Ty trampoty s lékaři asi patří k běžným starostem,ale musíme být rádi,že se obvykle vše vyřeší a zase vysvitne sluníčko.Nějaké radosti nám zůstaly a je třeba si jich vážit,jen se snažit myslet pozitivně i když je to někdy těžké.Když budeme plakat nad rozllitým mlékem,tak to nepomůže a jen si více ublížíme.Tak hlavu vzhůru a těšme se i z maličkostí.Přeji pěkné dny v nadcházejících jarních dnech..😀
OdpovědětVymazat