" DNEŠNÍ ECHT DEN"

 

 

Začalo to už včera, kdy jsem jela na pedikúru a pak malý nákup v obchoďáku. Neslyšela jsem vyzvánění mobilu, zmeškaný hovor z ordinace internisty objeven až doma. Čekala jsem na termín objednání opět na kardioverzi. Dnes jsem zavolala hned po ránu do ordinace sama a to byl začátek mého "echt"dnu. Prvním šokem byl nástup v šest ráno v Třinci a už hlodal červíček, proč v šest, když to bylo dvakrát po sobě až ve 14 hodin? Co mě budou dělat, nebude to rovnou katetrizační ablace, uf zas nemocnice a vrátím se vůbec? Tak to ani náhodou a následovalo zaseknutí. 😱Po pár minutách jsem našla "vysvobození" za které se ještě teď stydím sama před sebou. Opravdu v uvozovkách mě zachránil od Třince už dávno daný termín na onkologii. Hned jsem sama sobě spílala jaký to jsem posera, že mě to vše stejně nemine a pokud chci dál obávám se napsat žít, tak není co řešit. Až pak jsem si taky uvědomila kolik korun do mě za celou tu dobu zdravotní pojišťovna investovala, šlo to do statisíců a já nevděčník se z toho zaseknu a málem p.... To ne, nevzdám se a hned volám zpět sestřičce a vysvětluji proč změna termínu. Pak se raději kochám pohledem z okna na část Těšínských Beskyd, přemýšlím kam se příště vypravíme na výlet...

Dnes by přálo výletům  počasí, ale aby těch zdravotních  vyšetření a ošetření nebylo málo, čekala mě ještě kontrola na chirurgii. Dopadla sice pozitivně, ale opět na mě trefilo posezení v kabince na "echt" dlouhou dobu. Znáte to možná sami, jste polovyslečení, nervózní a sedíte, čekáte a mrznete. O tom vzduchu tam ani nemluvím. Kdo si počká, ten se dočká, pan doktor prováděl mini zákrok pacientce přede mnou, kdo by se zlobil, když mě usměvavá sestřička zavolala do ordinace. Tam mě vstřícný pan doktor pochválil, když zjistil, že náplast drží, dren nevypadl jako minule. To se pak vznášíte a už si ani nepamatujete, jak jste se v kabince klepaly zimou a obavou co bude. Tak zase v pátek a neodlepovat, loučili se zdravotníci a já byla ráda, že už to mám za sebou a podle pacientů v čekárně, pan doktor i sestřička tam ještě na dlouhou dobu to měli před sebou. Venku už se setmělo a mě nezbývalo nic jiného, než si uvařit hrnek bylinkového čaje na celkové zklidnění a doufání, že ten "echt" den skončil a pokračování bude za hodně, ale hodně za dlouho, raději už vůbec. A jak to máte vy, když se vám najednou sejde toho všeho až nad hlavu, nemusí to být jen zdravotní problémy? Nevím jak vám, ale mě se občas stane, že ve skutečnosti "velký" problém není až tak velký a naopak ten z počátku "malý" problém přeroste do velkého. Občas pomůže čaj , ale co zaručeně pomáhá je kniha. Zrovna jsem dočetla tuto knihu, která se paní spisovatelceRachel Amphlett opravdu povedla. Už dlouho jsem tak skvělý kriminální román nečetla. Svižný, strhující, plný napětí a zvratů. Vřele doporučuji a děkuji blogerce za tip, už si ani nepamatuji, na kterém blogu tento tip byl. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví