Prosím, nelekejte se, tak to u nás nenasněžilo dnes, na druhou stranu k tomu není daleko. Snad jen o pár centimetrů méně než na velikonoce 31. 3. 2013 v 8. 30 hod. Tenkrát jsme také čekali na jaro ☺
Dnešní den jsem nefotila ani z okna tak jako v roce 2013, děti měly o zábavu postaráno v 15 hodin sněhu dost i na sněhuláka.
Trochu vzpomínek a nyní zpět do reality, která je moc smutná děním kolem nás. Utíkám před tím vším ke knihám, nejsem k okolnostem lhostejná, ale je toho tak nějak moc ze všech stran. Než se dostanu ke knihám, našla jsem ještě jednu sněhovou fotografii ze 6. 4. 2021.
Tip na knihu Suchý hadr na dně mořském jsem dostala tuším na blogu Evka důchodkyně. Psala, že jde o vtipné povídky malé Anny, její zážitky ve své rodině i okolí, která si moc nevěří a sama o sobě si myslí, že je k ničemu. Pravdou je, že se autorka knihy nijak nešetřila, moc jsem se u knihy bavila až na pár závěrečných povídek, které byly trochu smutné a k zamyšlení, což nakonec nebylo na škodu.
Druhý díl navazující bude určitě také zajímavým čtením od spisovatelky Ivany Chřibkové pocházející z našeho kraje. Malá Anna se vypravila do světa už jako mladá slečna, ne do ciziny, ale do Prahy. Jak dál se bude její život vyvíjet, jak se popere se vším tím odhodláním uspět v ruchu velkoměsta bude určitě zajímavé čtení. Už sami názvy obou knih od Ivany Chřibkové zní poněkud nezvykle.
Sama spisovatelka měla co se zaměstnání týká život různorodý. Od práce redaktorky v Opavě a Ostravě přešla k jedné nejmenované televizní společnosti. Tyto dvě knihy napsala po svém ukončení zaměstnání v pozici producentky a scénáristky, svůj život přehodnotila a odstěhovala se do Andalusie. Což mě vede opět zmínit nový blog, který jsem náhodně objevila. Je o poznávání světa a velkém rozhodnutí splnit si svůj sen.
https://www.svetuvstric.cz/blogMěla bych vložit i nějakou pozitivní fotku, kterou jsem pořídila pár dní zpět, kdy sice v noci a po ránu ještě mrzlo, ale sluníčko se snažilo svými paprsky probudit přírodu ze zimního spánku.
Kvetoucí dřín u budovy knihovny, kde jsem si byla vyzvednout tyto dvě již zmíněné knihy.
Aby nebylo toho čtení odpoledne, či po večerech málo přibrala jsem ještě dvě další.
Naši olympioničku určitě představovat nemusím, knihu mám rozečtenou a čte se velmi dobře. Je o píle, houževnatosti o odříkání a tak trochu o pozadí bez něhož už snad není žádná kniha, křivda, zloba z dob mimulých. Ovšem na rovinu, kdo necítí křivdu ať hodí kamenem, každý to své pojme dle svého. Zrovna tak bude zřejmě druhá kniha.
Něco málo o osudech slavného salonu v padesátých letech od Lucie Hlavinkové, rodačky z Brna, která dlouhá léta psala do šuplíku až se v roce 2015 přihlásila do soutěže "Hledá se autor bestselleru". Mám nakročeno k další autorčině knize a to detektivce Apatikář- rok 108 a město Štramberk kam přichází mladý lékárník František, vše je zahaleno tajemstvím. Věřím, že i tato kniha bude mít své kouzlo.
Vám všem, kteří jste dočetli až sem, přeji pohodové dny prožité ve zdraví a brzké zlepšení situace kolem nás, jenž nad námi všemi v celém světě leží jako velký černý mrak.
