" MALÉ I VELKÉ RADOSTI"

 

Po dlouhé době starostí došlo u mě i na malé radosti. Starost jsem měla a to nemalou s ukončením s více jak dvanáctiletém vedením našeho klubu seniorů a to ze zdravotních důvodů. Už delší dobu jsem věděla, že nejsem ten "tahoun", který povzbudí své klubové kolegy jak v aktivitách v klubu, či pořádaných městem. Dlouho jsem avizovala své odstoupení, snažila se povzbuzením získat "někoho" z členů. Marná sláva, marné snažení, vždy vše vyznělo "prý" jak mé strašení. Až přišel den "D" a postavila jsem milé kolegy před hotovou věc, buď budete mít nového předsedu, nebo se klub zruší. Nebudu zde vypisovat co následovalo, než vzalo osazenstvo mé SOS volání vážně ☺! Sláva první radost byla na světě.

Od 1. 12. 2022 máme novou předsedkyni a já budu k dispozici se svoji zástupkyní jako přítel na telefonu pokud bude potřeba, věřím, že ne!  Malé velké radosti hned převáží ty občas se valící starosti běžného života jak už v rodině, či v našem okolí. Mimochodem, stále kvetoucí muškát na fotografii v úvodu mě dělal radost na balkoně až do 17 listopadu, kdy byl přenesen na parapet na chodbu.Druhá radost a to "velká" proběhla včera, konečně jsme se s kamarádkou sešly od prázdnin na první kafíčko. Probraly jsme mnohé, ale jak známo ne vše, stihly jsme ještě nakouknout do pár obchůdků. Marně obhlížím už druhým rokem tamní obchůdky s účelem koupě delší bundy, no bundy, něčeho co by nebylo ani bunda, ani kabát, co by mě padlo do oka. A najednou, prásk bum, už míříme na zastávku MHD a jeden vzájemný pohled do očí, pokrčení ramen stačilo dát souhlas a byl tam!

"ŠIK KABÁTEK" jak jsem dnes uvedla blogu "Moravská Ruža"v její kavárně. Kdo by se divil, že zde dávám ódu na "ŠIK KABÁTEK", tak jen pro vysvětlení, byla jsem požádána a ráda splním a o radost se podělím.

Lehký, šik, údajně nepromokne, neprofoukne, cena 1,990 Kč, no nekupte to na cestu do klubu, když tam budu docházet už jen za zábavou na kus řeči s kafíčkem. Bože jak já se těším, už nebudu muset přemýšlet o programu, už nebudu muset chodit na schůzky předsedů s Magistrátem a vstřebávat ty změny, které v rámci úspor musí být. Jak sdělit svým klubovým kolegům, že nedostaneme autobus na pro nás vyhovující krátký výlet do podhúří Beskyd, kde nám tělesně postiženým bylo dobře, nebo do okolí za poznáním historie i současnosti. Proč dostaneme obludu, do které se nám špatně nastupuje a vystupuje s tím, že bude nejlepší vyčerpat najednou 200 - 250 km, proč na nás nemají už ohled a neumožní nám výlet na který máme dispozice. Řešení jsem našla, spojila jsem naše km s druhým klubem, už se nezúčastnila tak jako mnoho našich členů z jediného důvodu, bylo to na nás moc. Sice účastníci zájezdu lamentovali jednak nad délkou jízdy do cíle, nepohodlím při nástupu a výstupu, vyčerpanost, ale vrchnost byla spokojená. Splněno, odškrtnuto, další akce  v pořadí, vše pro seniory, jede se dál. ☺

Tak jedu dál i já, mám možnost výletů se svým mužem a rodinou. Dělám si a budu dělat "MALÉ I VELKÉ RADOSTI", vždyť stačí povznést se nad malými starostmi a být rád, že nejsou větší. Všem, kteří jste dočetli až sem děkuji za trpělivost a kdo ne, nevadí, ne všechny zajímá malá i velká radost, či starost, vím máte toho sami dost.

PODZIMNÍ FOTO VÝZVA/4

Ani ve snu by mě nenapadlo, že během pár dní pořídím tolik fotografií s podzimní tématikou. V neděli 30. 10. nás vylákalo krásné počasí ven a to rovnou za školu, nebo spíš před školu, kam manžel docházel coby dítě školou povinné na první stupeň. Škola dostala nyní nový kabát a vypadá moc hezky, je tam MŠ a klubovna místních myslivců a možná se tam schází i místní Český svaz žen.

My jsme však přijeli do blízkého parku, kde je relaxační zóna pro děti i dospělé. Manžel za účelem protažení těla, já víceméně tomu moc nedám,držela jsem se rady naší babi, která v případě různých aktivit říkávala: "děvče s mírou, ať se nedokalíčíš", myšleno nezraníš.

Tak jsem raději fotila a manžel cvičil, zaujaly mě traviny svým vybarvením.

Pak ještě pozvánka místního Českého svazu žen na dnešní lampiónový průvod, škoda, že jsem po včerejším očkování a mám se zdržovat doma.
V pondělí 31. 10. sluníčko nás opět vylákalo ven, zajeli jsme do blízkého Šenova objednat si kapra na vánoce, ryby tam prodávají celoročně.  

Do Šenova to máme co by kamenem dohodil a zbytek došel pěšky. V pozadí zahrádek nad rybníkem je vidět kousek jednoho ze sídlišť našeho města Havířova.

Pěkné počasí nás vylákalo až do naší oblíbené Komorní Lhotky, kde jsme se prošli v rámci možností údolím a pak poseděli na lavičce.

Byl opravdu krásný a teplý podzimní den.

Doufám, že neporuším pravidla výzvy, když vložím krátké video.

Doufám, že i vy si vychutnáte nejen barvy podzimu, ale i šplouchání říčky Stonávky.

Všem děkuji za nahlédnutí a přeji pohodové dny prožité ve zdraví.