"STÁLE VE SPOJENÍ"

 Babi, neboj, budeme stále ve spojení ujišťoval mě náš nejstarší vnuk před jeho první pracovní cestou do ciziny.

Zkusila jsem se nebát, ale stejně. Naše babi by řekla: "Malé děti, malé starosti,velké děti, velké starosti", měla by babi pravdu. Ale co už, než jsem se nadála byl vnuk v oblacích a mířil rovnou do Dubaje co by zvukař metálovou kapely, echt metál co já teda vůbec nemusím. Jo, řekla by naše babi, když chce ať letí, možná by mu upekla buchty na cestu do toho randálu. Metál je pro mě randál a hotovo a echt metál tím tuplem. O jakou skupinu šlo jsem si hned zjistila u strejdy google, ale není to až tak podstatné, nehrál, jen zvučel. Hlavní je, že držel slovo a průběžně posílal zprávy a krátká videa - díky pokročilé technice jsme byli ve spojení jak slíbil👍Bylo mě jedno, zda se ozval brzo ráno, nebo v noci

První dny měl potíže s usínáním - časový posun, tož já zrovna tak, posouvala jsem se na lůžku z místa na místo, ne a ne zabrat a to i přesto, že jsem nikam neletěla, nic nezvučila a nemusela hnout prstem.

Mezitím mě chodily kusé zprávy o pohybu - letím ze Singapuru do Malaysije - odeslala jsem - bezpečný let a čekala na zprávu o přistání a modlila se, ať dobře doletí. Dodržel slovo a hlásil, už jsme v Mlaysiji😄 To bylo u nás radostí

Videa nebudou chronologicky seřazená, jsou krátká, jen takový průřez, viděl kus světa, no viděl. Neviděl toho moc, dá se říct, že přejížděli a přelétávali v Asii z místa A do místa B. Letíme do Bankoku - Thajsko - jsme na zemi, díky bohu pomyslala jsem si.

Něco malého k snědku ochutnat by nebylo k zahození

No potěšmě koště, snad mu nebude z toho zle, pomyslela jsem si. To víte, babička.

Nebylo a já byla ráda a těšila se až se vrátí zpět.

Ještě jeden koncert v Jakartě (Indonésie) - z Bankoku do Jakarty z Jakarty do Dubaje a pak konečně Praha.

Někde spokojenost, jinde úžas, tak bych to hodnotila já, naše babi by řekla:"Všude dobře, doma nejlépe", já dávám babi za pravdu, jak by ne, jsem taky babička. Díky technice jsem to měla vše po "kontrolou", ale stejně, pro mě divočina to přelétávání z místa na místo a noční život.

A pak konečně domůůůů ...

Naše chvilka na kafíčku v Dolních Vítkovicích...

Přeji vám všem pohodové dny prožité ve zdraví

ČÍSLO "13" U MĚ VŠE JISTÍ

 Už jsem se několikrát zmínila , že číslo 13 je mé šťastné a pokud 13 vyjde v kalendáři na pátek je to pro mě bonus. V červnu 13 padla na čtvrtek, bonus sice nebyl, ale štěstí mě přálo a kardioverze se podařila. Proběhlo to jako tři týdny před tím, převlečení do maxi nemocničního pánského pyžama, vyšetření EKG, dotaz zda jsem nevynechala ani jeden den léky na ředění krve - což je VELMI DŮLEŽITÉ pro zdárný průběh kardioverze. Jen malé zaváhání u druhé pacientky na denním sále napojené na přístroje kousek ode mě způsobilo, že lékařka po vysvětlení proč kardioverzi neprovede poslala paní domů. Léky se musí brát bez vynechání tři týdny , jinak hrozí EMBOL, NEBO MRTVICE. Tak prosím tímto zbystřete a pokud máte před kardioverzí vy, nebo někdo z vašeho okolí upozorněte je na důležitost užívání těchto léků. Pokud si nejste jistí, tak se vzájmu sobě samému přiznejte.Nevěděla bych to, ale při mém prvním nástupu na kardioverzi lékař zjistil, že beru slabou gramáž léku na ředění krve, ne moji vinou, mě toto vše důležité vysvětlil - TŘI TÝDNY UŽÍVÁNÍ LÉKU SE NESMÍ NEPŘERUŠIT - JINAK MŮŽE DOJÍT PO KARDIOVERZI K - EMBÓLII - MRTVIČCE. Nestraším, jen předávám zkušenost dále, aby jste nebyli zklamaní a nešťastní jako ta paní. Tak byla chuděra vystrašená a pak nešťastná, že se vše odloží, naštěstí jí hned dali nový termín. Snažila jsem se jí povzbudit, že se nemá ničeho bát, Třinec je na srdíčka ta pravá nemocnice. To už jsem se s napíchnutou kanylou v doprovodu sestřičky přemístila na denní sál na lůžko k napojení na přístroje. Pak přišla paní doktorka, vysvětlila co se bude dít, dostala jsem injekci a měla jsem počítat do 25, no pamatuji si jedna a dvěěééééé a nic a pak jen ticho, podřimování. Mírnou, ale opravdu mírnou bolest hlavy po probuzení, malátnost, která po napití vody záhy přešla společně s bolestí hlavy - ráno jsem lehce posnídala a pak už do páté nepila ani nejedla (kardioverze byla na 14h). Ovšem pak jsem si s chutí dala ještě v recepci kafíčko a uháněli jsme domůůůů ☺Fibrilace síně odtraněna, tep upraven, tlak jako mladice ☺, podle paní doktorky ideál, ale občas se to vrací, tak snad to bude ta "13" jistit ať se nemusí provádět ablace. Dost bylo zpráv z pobytu v nemocnici v Třineci, chválím veškerý personál a také mého muže, který mě tam doprovázel a čekal na mě, i když jsem mohla domů jet sanitkou. Chudák byl více vystresovaný než já ♥ Dala jsem si malou pauzu před a po, ale už nyní opět šlapu do pedálu na rotopedu

Uznejte sami jak se mě to dobře šlape obklopena květinami sousedek ...

Začala jsem včera krátkým šlapáním na rotopedu 3km, dnes 2km lesem s trekovými holemi. Dočetla jsem Šikmý kostel /3. Vnuk nám se synem sdělil novinu, že budeme prababi a praděda ☺, tak kondička musí být. Pochutnali jsme si všichni na rychlém koláči s tvarohovou náplní, těsto čokoládová drobenka.

Druhý vnuk úspěšně zakončil učební obor truhlář, těšíme se na brzké setkání a jsme zvědaví, zda bude pokračovat v dalším studiu jak zněl jeho plán. Zde je vidět jak ten čas letí, černého Petra já už nemám směje se vnuk na zahradní restauraci, kde jsme se zastavili na oběd.

Na konec něco málo z midi - pidi balkónové zahrádky ...

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví

" POŠTÁÁÁÁÁ ... "

Ranní poštou mě občas zásobuje bývalá kolegyně z práce. Co bydlí její dcera v Ostravě, připravuje pro svoji mámu poznávací výlety Ostravy. Nedávno mě přišlo pár fotografíí z jejich prohlídky Grossmannovi vily - rodinnou vilu s reprezentativním sídlem stavební kanceláře si nechal postavit v letech 1922-1924 známý ostravský stavitel a architekt František Grossmann.

Tradičně pojatá stavba ve stylu dekorativismu od počátku přitahovala pozornost svým přepychovým provedením.Dům byl obklopen zahradou s exotickými dřevinami, sochařskou výzdobou, altánem, bazénem i kašnou. Celý komplex pak tvořil nejrozsáhlejší poválečnou vilovou realizaci na Ostravsku.

Stoletá budova má za sebou řadu různých zásahů a před rekonstrukcí nebyla v dobrém stavebně technickém stavu.Vila sloužila jako činžovní dům, posléze v 60. letech jako mateřská školka a školní družina. Cílem rekonstrukce bylo vrátit jí její původní architektonickou hodnotu a v maximální míře zachovat původní prvky. Po rozsáhlé rekonstrukci a obnově, která probíhala od konce roku 2021 do března roku letošního, poprvé otevřela své brány pro návštěvníky 4. dubna 2024 a nabídla možnost prohlídek. V mnoha směrech výjimečnou vilu s reprezentativním sídlem stavební kanceláře si nechal postavit v letech 1922–1924 stavitel František Grossmann. Nyní se stala novým turistickým cílem Ostravy.Tolik něco málo ze zdroje, více se můžete dočíst zde: https://www.vilagrossmann.cz/

Láká mě zajet do blízké Ostravy a prohlédnout si interiér Grossmannovi vily ...

Vnitřní prostor má sloužit ke kulturním setkáním, nechám překvapit nabídkou ...

a možná, kdo ví, něco mě zaujme a bude možné se akce zúčastnit. Více mě však láká jak už jsem zmínila prohlídka interiéru...

Než se tak stane mám před sebou ještě splnění restu z minulého měsíce a to uskutečnění kardio verze v Třinecké nemocnici. Druhý termín mám 13.6., ježtěže tak, "13" je mé šťastné číslo. Minule to bylo 21.5. měla jsem takový divný pocit, když jsem si tam tak ležela v denní místnosti, nebo spíše sálu napojená na přístroje, masku s kyslíkem na ústech a přemýšlela o životě nejen své rodiny, ale celkově o nesmyslech v tom širokém okolí. Injekce uklidňovák začala zabírat, já si zchrupla a pak přišel pan doktor a řekl mě, že kardio verzi neprovede. Berete slabou dávku tablet na ředění krve a já bych vám mohl kardio verzí ublížit. To jsem teda koukala, že by mohlo dojít na embolku, nebo mrtvičku. První moment mě napadlo, že při mě opět stál "ANDĚL STRÁŽNÝ", vím byl to pan doktor, který si řádně pročetl můj záznam, ale stejně mu budu říkat "ANDĚL STRÁŽNÝ", kéž by jich bylo na tom světě více. Nyní už beru tu silnější dávku a pak už snad bude vše OK. Nedivte se, že vám všem vždy na závěr přeji dny prožité ve zdraví a pohodě. Být tu naše babi, určitě by řekla: "Všechno je na prd, jak není zdraví" a naše babi by měla opět pravdu. Nakonec se pochlubím co mě dělá radost na balkoně ☺

Pro dnešek stačí, po vydatné bouřce se u nás pročistil vzduch, dobře se dýchá