" RANNÍ POŠTA"

Navštívil mě skřítek, ne mě, ale můj blog, nebo, že bych špatně "kvikla" jak říká naše Jaruš (klikla),. Na každý pád článek skoro již hotový píši znova ☺, no daří se! Ten dnešní bude miš - maš, hlavně pozdravy od rodiny z cest. Jó, prázdniny začaly...

Pošta v podobě fotografií v naší rodině funguje. První pozdrav z Wellness pobytu pod Pustevnami od starší dcery . Okolí hotelu Troyer, jedním slovem prý nádhera

Nedivím se, tam by se nám také líbilo a co tak se vydat lanovkou nahoru na Pustevny

Ani socha Radegasta nebyla opomenuta a k tomu navrch sochy z písku. Foto bylo přiloženo, ale nevím, zda by všichni účastníci souhlasili s uveřejněním ...

 Druhá dcera se vydala na Javorník ...

Cestou si natrhali pár borůvek

Jen tak pro osvěžení ...

Jó, to byly časy kdy i my jsme si vyšlápli vzhůru do kopců ...

Rovnou na rozhlednu, to musel být parádní výhled ...

Nakonec kytička v lese ...

My se drželi jak se říká u komína, jako nakonec i naši synové s rodinami, jeden má chalupu, druhý zahradu a tam je práce stále. Naše cesta vedla v tom horku do lesa, kde jsme si během odpočinku po procházce vyslechli ptačí koncert.

Cestou domů jsme se zastavili v restauraci na pozdní oběd a doma už jen kafíčko a kousek koláče, co nám zůstal od sobotní návštěvy dcery.

Ještě jedna fotka z posezení v lese

Zůstává poslední foto z koncertu nejstaršího vnuka Daniela a jeho skupiny Světlo

Snad se bubeník (mimochodem výborný muzikant), který není v záběru nebude zlobit. Koncert se uskutečnil v Karviné v areálu lodiček v parku Boženy Němcové jsou tam moc hezké procházky, občas si tam zajedeme  na výlet.

Nedávám sem odkaz na skupinu, najdete na yutube, to abych nedělala reklamu ☺

Ty tři postavičky u pódia jsou fanynky skupiny a účastní se všech koncertů Světla v okolí. Nejspokojenější byly u písničky Princezna ☺

V areálu lodiček jsou nově sochy z proutí

Líbilo se mě tohlo autíčko, ovšem jak bych do něj vlezla, nevím, nevím jak bych vylezla. Jó vnoučku, není to autíčko pro všechny babičky, ale určitě jízda parádní.

Snad takové co mají v půjčovně na Těrlické přehradě, kde jsme byli nedávno ...

Všem, kdo jste dočetli až sem, přeji pohodové dny prožité ve zdraví. U nás nyní panují příšerná vedra, nejlepší by bylo, ponořit se do vody, kdyby byla čistá jak móře.

Jak móře čistá ta naše Těrlická ani Žermanická není a tak jsem si dnes ponořila nožky do vaničky na pedikúře a pak jenom přešla do kosmetiky a bylo mě blaze. Málem bych zapomněla na pozdrav od neteře Alice a to zřejmě z výletu na motorce, odvážná to žena♥ ta naše Alice.

Mějte tedy pohodu a zdravíčko.

"LETEM MÝM SVĚTEM"

 Dnešní příspěvek jsem vylovila z šuplíku, zastrčila jsem jej po napsání v podvečer 17. 6., kdy se mě nějak nechtělo nic. Byla jsem spokojená, ale tak nějak neklidná, vnuk měl maturovat, ale tím to nebylo, vnukovi jsem věřila, že to vše zvládne. Odmaturoval dokonce s pochvalou od pana ředitele k úspěšnému ukončení studia. Radost nám udělal i tím, že bude dále pokračovat v návazném studiu. Tak čím ten neklid byl způsoben? Dnes po dlouhé době mohu konstatovat, že okolnostmi a děním kolem, ale to jsem mohla utnout. Nyní chodím více ven a narážím na tak neskutečně zaručené informace o škodlivosti očkování, přehnanosti s dodržováním hygieny, omezováním svobody a podobné bláboly, že se nestačím divit. Dříve v komunikaci telefonem jsem toto vše mohla od sebe odehnat ukončením hovoru, ale nyní sedíte na kafíčku, na lavičce v parku, čekáte na MHD a stále se vám někdo snaží vnutit své zaručené informace. Tak si říkám, zda blbnu já, nebo okolí, ale dost už, každý dle svého uvážení. Raději vás pozvu do přírody ...

Konečně, druhá dávka vakcíny aplikována, budu moct zase mezi lidi, pomyslela jsem si a po čtrnácti dnech vyrazila, kam, do přírody. A bylo dobře pod horami, kde jsme se prošli kolem říčky stékající z hor.

Klid, jen zpěv ptáků aplno lučních květin kolem, tak nějak se mě nechtělo fotit, což mě nyní mrzí, ale co už. Spíš jsem tu krásu kolem ukládala do své paměti.

Udělala jsem dobře, neboť mě čekalo kolečko po doktorech, které jsem o pár týdnů odložila po domluvě s lékaři, na potom, až budu mít po aplikaci druhé vakcíny. A tak v době mého dvouhodinového sezení v čekárně na onkologii přehrávala jsem si v paměti záběry z výletu do Beskyd. Jen tak mezi námi, čekali trpělivě i jiní (zdraví) pacienti, když já byla v partě těch, co brali chemoterapii a těšili se domů až zavřou dveře a budou mít soukromí, kdyby náhodou ... Hlavou mě běžely vzpomínky a najednou se objevil v dálce kopeček a na ní Lysá hora. A co vy, máte to občas také tak, zalovíte v paměti a vytáhnete to krásné a čas vám lépe uběhne? Mezitím kolem pobíhají sestřičky a lékaři a vy se usmíváte a vše je zalité sluncem. Mimo jiné, zrovna byl pěkný pařák a já mimoděk vytáhla vějíř a ovívala se vějířem a dál se probírala vzpomínkami až mě vyrušil hlas lékaře, který mě vyzval ke vstupu do ordinace se slovy, vám se ke mě nechce? Chtělo a jak, vyslechnout si výsledky vyšetření, následně vyzvednout léky v lékárně, kde je neměli. Vdalší také ne a nakonec paradoxně zjistit, že je výpadek a nedají se prozatím zajistit a tak ekvivalent a doufat, že je to opravdu to samé. 

Štěstí, že měli aspoň něco, řekla jsem si při čekání na odvoz a vylovila v paměti  les a připoměla sbírání hřibů, ty já sbírám ráda.

U nás to máme vše do kopce a z kopce, málo rovin, ale dá se i tak něco nasbírat.

Nelekejte se, není to letošní úroda, ale houby u nás dnes k obědu byly a to zapečené žampiony PortoBello s masovou náplní a jogurtovým dipem.

Obvykle je připravím grilované se zeleninou, ale vyzkoušela jsem zapečené s vepřovým mletým masem, které máme rádi s těstovinami.

Všem vám přeji pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví.