Od 12. 2., kdy mě konečně převezl manžel za pomocí přátel můj, také léta pamatující rotoped a zprovoznil záznamy si km počítám.
Nedávno jsem se dopočítal první 100 a nyní už mám našlapáno 18. 3. neuvěřitelných 118 km 😀
Pokud jdeme ven na delší procházku, většinou nešlapu, nebo jen krátce, podle únavy a zátěže, jak říkala naše babi, nic se nemá přehánět. V sobotu jsme vyřešili hřbitov krátkým zastavením a protože bylo docela pěkné počasí udělat si krátky výlet do přírody se doslova nabízelo .Zlatý déšť vybízel přímo k focení a rozkvetlé stromy a keře v zahradách zrovna tak ...V neděli jsem opět šlápla do pedálu a při písníčce pěkně letité to šlo úplně samo a jaká to byla? Hádejte, nebo nápověda ... na půdě leží ... vynález století. Nezapomenutelný hlas Jiřího Shelingra (ze zdroje) ...
Dnes jsem si jako obvykle před šlapáním uvařila bylinkový čaj - z rozkvetlé zahrady a šla si zašlapat ...Vždy pěkně poctivý půllitr, ale bez koláče, ten jsem vytáhla z mrazničky k odpolední kávě. Velikonoční dekorace přijde na řadu až nám poporoste osení co jsme zaseli. To mě připomělo dnešní úsměvné předání zbytku osení známé. Poslala jsem je a hned telefon, proč to zrní, to je osení, zrní bych ti neposlala. Aha, ale je to zrní, no osení, přece na Velikonoce. Zrní je pro slepice, my máme osení, chvilka ticha a pak smích 😍a pak hned aha, no jo. Tak díky, budeme mít zelené na Velikonoce. Doufám také, že budou "zelené a ne bílé" jako 31. 3. 2013... tak snad nééééé😏
Nebojte, nestraším, ani nemám skleněnou kouličk, snímek nahoře v15.00 , dole 8.15 hodin Na každý pád všem kdo nahlédl přeji pohodový týden ve zdraví prožitý a když už nic, tak na mou duši aspoň slunce v duši