Před a Po, jinak se u nás neřekne době před mým nástupem do nemocnice a po návratu domů. Před, pokud to počasí dovolilo jsme utíkali do přírody a zkoušeli se přesvědčovat, že kardio-ablace bude mini zákrok. Můj muž se mě snažil namluvit, že to bude brnkačka. Já tu jeho hru přijala, co mě taky zbývalo, ale brnkačka to vůbec nebyla, to tedy ne.
Hory a zase hory, spíše pobyt v podhúří Beskyd, bez lidí, jen my a příroda...
Kousek za městem ...
U přátel na zahradě ...
Na kafíčku ve společnosti kočky Nataši, rozené manekýny a psa Jonatána, neposedu co se nechtěl fotit☺
Pak už nemocnice Třinec a "brnkačka". Připadala jsem si jak na běžícím pásu - příjem, odchod na pokoj, různá měření a vyšetření, holter - můj věrný kamarád na celý pobyt. Odběr krve, to teda byla dřina, ne a ne napíchnout žílu. Následně kapačka, která nestačila dokapat a šup na sál. Převlečení do nemocnčního andílka a další nálepky na tělo, s náplastmi na které jsem alergická se vůbec nešetří a navíc jdou prabídně odstranit. Při následném pooperačním ošetření mě "šikulka" sestřička strhla 7 cm kůže. Což byl zážitek nezapomenutelný, přišla jsem na příčinu bolesti až doma při zkoumání mé vybarvené nohy do hodně tmava, nyní je to batika - černo - modro s nádechem do žluta. Kdo nezná "Brnkačku", tak něco málo ze zdroje:
Katetrizační ablace je moderní lékařská metoda používaná k léčbě poruch
srdečního rytmu, tzv. arytmií. Principem je zničení (ablace) části
srdeční tkáně, která způsobuje tyto poruchy, a to bez nutnosti
chirurgického zákroku. Výkon se provádí zavedením tenkých a ohebných trubiček - katetrů přes žílu, nebo tepnu v třísle až do srdce. Vyhledá se místo, kde dochází k chybnému šíření elektrických signálů. Tam se aplikuje energie, která vytvoří malou jizvu a zablokuje abnormální elektrické impulzy. Neberte to, že bych zde chtěla vyvolávat obavu z tohoto zákroku, po zavedení u mě částečném, pacienta uspí, dříve to tak prý nebylo. Následně se musí ležet na zádech - brnkačka - pár hodin, já extra 17 hodin z toho v závěru 12 hodin se závažím v třísle. Nesedat, nechodit, neobracet se, byla to pecka. Po několikeré žádosti o něčeho od bolesti mě bylo vyhověno, úleva veliká, noc rušná díky mé spolubydlící. Vetchá stařenka po údajně stejném zákroku nejenže se posadila, ale i v noci chodila po pokoji, hledala ve skříni "košulku", lamentovala, že ji zase vše přestěhovali. Čekala jsem na sestru, kdy konečně přijde, neboť vetchá stařenka kříčela, že je všude voda na zemi, že zase prasklo potrubí. Tak jsme měli veselo včetně zdravotního personálu hodinu po půlnoci☺Světla svítila, podlaha byla suchá, my krom vetché stařenky po průzkumu jsme se uklidnili, na stařenku nebohou jsem "žalovala",nechtěla jsem, musela jsem, že buď sedí, nebo běhá.☺Tak dostala kapky a pak spala a spala, ráno zas poplach, že nemá peněženku.☺☺☺Nakonec se vytelefonovalo s rodinou, že peněženku vzali domů. Byla jsem ráda, když jsem mohla jít na druhý den domů☺ Doma je blaze až na ty bolesti v tříslech, prvních pár dní, ani mě ta zmalovaná noha už nevadí, spíš únava. Bude líp a je to každým dnem a teď jen, aby drželo srdíčko rytmus a já nemusela znovu do Třince na kardiostimulátor. A nakonec jak budu muset, tak budu muset, vždyť to bude opět brnkačka. Málem bych zapomněla tu "brnkačku" jsem dostala k narozeninám☺, no nemám se to fajně
Zdá se mě to, nebo nezdá, nejsou letošní Velikonoce nějak dříve?😱Nedávno jsem douklízela vánoční výzdobu, no nedivte se, sice se červenám, ale ta váza s vánoční dekorací byla fakt boží. No zas tak boží nebyla, ale já to doma tvrdila a nakonec skončila u mě v pokoji ještě skoro celý týden. V obýváku to už bylo okaté, sice k nám moc návštěv nechodí, vlastně jen rodina. Minule tu byla dcera a přineslá tulipány, podruhé narcisky což jsou typicky jarní kytičky, váza s vánoční výzdobou musela pryč. No a jsem opět u Velikonoc a tak vše přeji pohodové, ve zdraví prožité dny sváteční i všední...
Zkuste aspoň na chvilku zahodit starosti, jak nás navádí v písničce Jana
Kociánová . My to dnes zkusili, dařilo se nám to až do té doby, než
nám dcera zavolala, že leží v nemocnici. Pak další pecka blogerka
Jiřinka, říkala jsem ji "TOULAVKA", jezdila velmi ráda na výlety. A
dnes, dnes se zatoulala na obláček. Věřím, že až se na obláčku usadí, bude se toulat i tam♥
Byla jsem z těch zpráv moc smutná a tak jsem se z nich chtěla vypéct a upekla manželovi Šoldru tak jako každý rokněco málo o Šoldře najdete v odkazu:
Na závěr pár vět k předešlému příspěvku "TROCHA HUMORU AŽ PO HORORU"☺Výlet se nám vydařil a dokonce i sluníčko občas vykouklo. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví
Na dnešní den jsem se vyspala díky bohu konečně do růžova, pár dní mě strašily předpovědi počasí. Máme totiž před sebou jeden z prvních klubových výletů na zámek Štáblovice - na téma "Velikonoce na zámku". Přihlášených mám více jak 40 osob a tím pádem budeme prohlídku zámku absolvovat ve dvou skupinách. Kámen úrazu byl termín, větší skupiny pouze čtvrtek, pá+so+ne+po vyhrazeno veřejnosti pro velký zájem. Což by nevadilo, kdybychom při nepříznivém počasí mohli eventuálně posedět v zámecké restauraci, či kavárně, což po zmíněné předpověďi bylo nutné vyřešit. Bylo mě tehdy nabídnuto závazné objednání "zvýhodněného" menu, což jsem odmítla. Po cestě zpět se budeme stavovat na opravdu jinak cenově dostupné menu ve vyhlášeném a ověřeném motorestu. V době rezervace prohlídky panovalo teplé a slibné počasí, lavičky v zámeckém parku by vše mohly jistit, no jak ode mě lehkovážné☺♥☺pochopila jsem záhy. Počkat v autobusu by nemuselo u řidiče projít, v okolí zámku v malé obci je jedna hospůdka a to stánek u hřiště SK Štablovice od 17 - 21 - 23 hodin jak kdy☺au au. Začal horor co v dešti a u mě zlom, to by bylo, aby nebylo. Vyspaná do růžova, vstávala jsem jak "ŠÍPKOVÁ"až v 10.45 hodin, můj princ se prý chodil dívat zda dýchám, kupodivu klidná volala jsem na zámek a světe div se, ono to jde. Jsme očekáváni i s otevřenou kavárnou. Horor skončil, tak něco málo ze zdroje: fotografií ze zdroje:
Nikdo si nedovede představit jak mě odlehlo, zodpovědná jsem já a za nic na světě bych výlet neodvolala. Chtěla jsem výlet jak já říkám pod střechu, který se dá zvládnout za každého počasí a pokud si pamatuji, vždy byly dva průvodci a ta druhá skupina šla na prohlídku s menším odstupem, no zde to mají jinak. Horor končí a nyní trochu humoru, no stále bereme zvyšování cen tak troch s humorem, ale až padne klícka na Matýska jak říkávala naše babi, kdo ví. Na benzínu a naftě se nejezdí "jen" na výlety. Tak pokud ještě nejste škarohlídi, možná se i pobavíte jako já, když mě Vlastička poslala mého oblíbeného Honzu Dandu na videuOd kamarádky ...
Kdo by chtěl boháče, tak jsou nová stanoviště, doufám, že si nikdo cestou na výlet z našich seniorek nebude chtít dát kafíčko na benzince☺
Nakonec milé foto od neteře, našemu Vojtíškovi už bylo šest roků, tak to letí...
Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví.
Ještě malé doporučení oblečení na další chladné dny ...
Klidně mohu napsat, zlato kam se podíváš. Opravdu to tak u nás je, nejen ve městě, ale i na periferiích. Cestou do města jsem trochu fotila a taky kochala krásou. Fotografie jsem pořídila pouze mobilem.
Taky naše předzahrádka udomu kvete o sto šest...
V jedné části města dokončují pozoruhodnou stavbu umístěnou ve dvoře bývalé základní školy a gymnázia. Je to atypická stavba určená "prý" část k luxusnímu bydlení s výhledem na Beskydy a druhou část budou tvořit kanceláře. Není to v dnešní době v našem městě ojedinělá atypická stavba. Mnoha lidem, zvláště seniorům, včetně mě vrtá hlavou, proč nové. Zřejmě tomu tak nějak nerozumíme. Ve městě je plno prázdných rekonstruovaných bytů, ale staví se nové "luxusní" na vzdory velké nezaměstnanosti a minimální pracovní příležitosti. Budu doufat v lepší zítřky, že budou nejen nové luxusní byty a lidé na ně budou mít, ale také nové pracovní příležitosti😱😊
Co dodat závěrem, snad jen to, že na tu kvetoucí krásu nám nenapadne sníh, nezničí ji mráz a i přes předpověď počasí nebude velká újma v přírodě.
Dnešní příspěvek bude na téma - přednášky a něco málo o našem klubu seniorů. Doufám, že se nudit nebudete a když, tak stačí dál nečíst, jak jednoduché. Kdyby to tak šlo v životě, vypnout, nečíst, nebýt přítomen...
Náš klub seniorů, se schází co čtrnáct dní v měsíci už patnáctým rokem v Centru volnočasových aktivit v rekonstruované budově bývalých jeslí. Klub vedeme společně s mojí kamarádkou Vlastičkou už 16 rok, s malou několika měsíční přestávkou. Neuváženě se nám zachtělo být pouze řadovými"členkami", chodit do klubu s čistou hlavou, bavit se a nemuset myslet na zábavu druhých, organizovat různé akce, odpovídat na otázky: "proč ne a proč jo". Také nás čekaly operace, následné zotavení a pobyty v lázních. Vůbec nás nenapadlo, jak vše nabere našim odchodem jiný směr. Docházejících členů za "nového" vedení se začalo tenčit a stále více k nám doléhali hlasy a žádosti o náš návrat. Co budu zapírat, měly jsme v té době také zaječí úmysly a zkoušely jiný klub. Co čert nechtěl i tam začali docházet naše bývalé členky a tak slovo dalo slovo a jsme zpět ve vedení a tím pádem se zvedl počet docházejících a doufám, že spokojených členů. Jsme parta hravá, ale i bažící po vědění a tak vždy co druhý měsíc se naše klubovna promění v přednáškový sál, nejenže si osvěžujeme pamět různými přednášku doplňujícími testíky, ale dozvídáme se spousty nových věcí. Třeba z historie dané lokality, z dopravy, nebo ze zdravotní sféry.
Mimo to máme možnost navštěvovat různé zájmové kroužky, které jsou rovněž v našem CVA ať je to keramika, ruční práce, malování, šití, výroba šperků, cvičení na židlích, karimatkách, chůze s walking a také kroužek studené kuchyně, zpívání pro radost. Mě zaujala nedávno nabídka přednášky pro veřejnost pořádáná v CVA - TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI.
Každý rok v březnu, tak i letos probíhal "NÁRODNÍ TÝDEN TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI", jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila. Bylo to pozitivní a milé dopolední setkání šedesáti seniorů, paní lektorky se svými pomocnicemi úžasně zvládly celý daný program bez zádrhelů. Určitě zde můžu napsat, že panovala dobrá nálada, ještě na zastávce MHD jsme velmi kladně hodnotili přístup a způsob přednášky formou hry. Je pravda pravdoucí, že i u nás v klubu jsme hravý a tak než pojedeme na výlet s tématikou velikonoční - "Velikonoce na zámku" proběhne u nás turnaj v "RUMMIKUBU" což je u nás velmi oblíbená hra. Nesmím zapomenout zakoupit hašlerky, aby přihlížející už nesoutěžící nenapovídali soutěžícím☺No bude veselo, ale jak se říká, kdo si hraje, nezlobí ...
Mezitím bude opět přednáška s očekávanými zábavnými testíky, na další schůzce nám bude vyprávět naše
kolegyně z její dovolené v Dubaji. Nejdříve se však musí ze všeho vzpamatovat. Chybět nemůže ani naše oblíbené "BINGO". Opakování je matkou moudrosti a tak si zopakujeme na další klubové schůzce "Jak nenaletět podvodníkům, připomeneme si 16 výročí CVA - výstavou "ŠIKOVNÉ RUCE SENIORŮ" - pozvání na doprovodný program. Čeká nás ještě jeden výlet, některé i dva se spřátelenými kluby, kteří se zúčastní našeho výletu a na oplátku pojedeme my s nimi. Jeden bude do přírody, druhý do Olomouce a pak už jen tradiční klubová vaječina a prázdniny. No nemáme se my senioři dobře, jen kdyby byl ještě v okolí klid a mír, což nikdy úplně nebude, bohužel. Tak vám aspoň v závěru popřeji pohodové dny prožité ve zdraví.