
Mějte všichni pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví. Ještě snad jen dodám, že operace TEP kolenního kloubu se zdařila, pobyt v lázní velmi pozitivní. Měla jsem štěstí na výborného terapeuta a nyní čekám na termín operace druhého kolene.
VŠESTRANNÝ BLOG ZE ŽIVOTA JEDNÉ SENIORKY.
Je to tak, přání není nikdy dost a tak dnes jedno pro vás návštěvníky mého blogu.
Jelikož nám v Havířově paní "Zima" přeje sněhu až nadmíru a Technické služby při úklidu sněhu dávají přednost hlavně po trasách MHD a průjezdů městem, není divu, že si připadáme zde na okrajové čtvrti občas jako dva sněhuláci.Proto jsem vložila na fotografii ze zimní přírody tyto dva sněhuláky a doplnila textem. V ulicích je zledovatělá břečka a jak se můžete přesvědčit níže, některá auta není ani vidět.Zleva ten kopeček sněhu uprostřed je zapadané auto sněhem. Na stránkách města jsem se dočetla, sešel se krizový štáb a jelikož se má oteplit, tím pádem krizová situace stran velkého množství sněhu nebude vyhlášena. Není potřeba tím pádem ani v okrajových částech techniky, dnes projel silnicí vedoucí kolem parkoviště pluh , hurá, hurá.Manžel odhazuje a odmetá sníh kolem auta denně, přibral i kolem popelnic, to dost často kolemdjdoucí kvitují, že konečně někoho poslali ☺a bude přístup k popelnicím. Stále nejsou vyvezené, kdo si počká, ten se dočká. Máte zájem o bruslení ? Kdo by chtěl bruslit stačí trochu odmést sníh jak vidno níže na fotografii.☺Tak už máme "fakt" vyzdobeno, prohlásil manžel při svém návratu z parkoviště, kde byl odmést a odházet sníh z našeho "oře". Včera přinesl slíbené větvičky od přátel z mých milovaných Beskyd, kam se v tom nečase zřejmě brzo nedostaneme. Na svůj dotaz, zda si je v truhlíku ozdobím dostal neurčitou odpověď v podobě mým pokrčením ramen. U mě vládlo ten den přesvědčení, že co se vleče, neuteče a šmitec. Dnes tomu bylo jinak, budík na sedmou, odjezd v 8,15 "do" kadeřnice. To "do" se u nás říká, do řezníka, do doktora ...Výtah byl volný, všude na chodbách ticho, jen náš pan správce v předzahrádce v tom mrazivém a nevlídném ránu pokuřoval, pil kafíčko a přitom mu sekundoval s cigárkem v ruce jeden senior. Ještěžě jsem si vyfotila naši předzahrádku dva dny před. To by pánové nebyli nadšeni, objevit se na mém blogu na fotografii ☺
Původně jsem chtěla psát o nedávné evakuaci, jak nazvala nedávné přemístění našich spoluobyvatel do společenské klubovny z důvodů postřiku v bytech proti mravencům jedna z obyvatelek našeho domu. Hodinu a půl jsme si tam povídali, abychom v teple přečkali dobu, kdy nebylo dobré zdržovat se v bytech. Pro mnohé zpestření jinak nudného dne, pro jiné mírné zděšení. Zřejmě vlivem situace v okolí toto předem neohlášené přemístění, chápali jako evakuaci. Hned jsme vyděšené obyvatele uklidnili a vysvětlili proč se toto děje. Ten den nám také na celé dopoledne uzavřeli pracovníci firmy, která provádí údržbu domu přívod vody, což dopomohlo ke zmatku mnohých, kteří vyvěšené upozornění den předem na vstupních dveří nečetli. Kdo měl doma vodu v kbelících a hrncích hlásil, že může nějaký ten hrnec, či kbelík poskytnout. Tak nakonec vše dobře dopadlo, pomohli jsme si navzájem a nyní se chodíme upozorňovat, že opět je psáno, kdy bude přívod vody opět uzavřen.Nadpis pozměněn, mohu pokračovat o svícení a Adventím věnci na stůl. U nás je před tímto obdobím "keců" až hrůza, manžel totiž vše vánoční a velikonoční zdobení ukládá do sklepa. No a kdo si domyslel, že cesta je trnitá, tak bingo☺, zase se musím prohrabat naříká, budeš chtít vůbec zdobit☻☻☻, v tu dobu já mlčím, neboť mě naše babi vtloukala do hlavy a později i tchýně, že v určitých situacích je "mlčeti zlato" ☺☺ ☺. Za den, či dva se situace mění, manžel začne, že půjde pro ty "haha" věci do sklepa a zda už budu teda zdobit, když už vdycky dávno zdobím, že mě pomůže. Má totiž rád to svícení a na dveřích věnec, ale všeobecně by se bez toho klidně obešel ☻ ☺, zrovna tak bez cukroví. Pak přináší domů mouku, cukr a tuk na to "pečení" co by se obešel a hned dodává - jen to linecké a kokosové tyčinky. To linecké prosím polít čokoládou a nahoru mandličku. Jinak nic nepeč, stejně to nikdo nejí a já to nemusím.Přinesl i moji oblíbenou baňku se sněhuláky, tak jsem zadělala těsto a už v sobotu 3. 12. se u nás peklo, manžel pomáhal ☺Linecké jemné dle receptu z Kuchařky naší vesnice, dávala jsem si majzla, abych těsto rychle zpracovala a nedošlo k přetažení těsta, což se mě jednou dokonale povedlo dlouhým zpracováváním. To se pak s těstem špatně pracovalo, lepilo se, roztékalo až hrůza. Kokosové dle receptu od mé sestry, ale to jen z poloviční dávky 30dkg hladké mouky, špetka soli, tu tam sestra nedává. Namísto ceresu - héra 12 dkg, kokos jemně mletý, 10 dkg cukru moučka, dva žloutky, dala jsem tři. Navrch panáka rumu jak do těsta , tak do čaje, který jsme si s chutí dali.
Fotografie, které jsem si stáhla z mobilu možná mnohým na první pohled budou evokovat předvánoční atmosféru. Není tak tomu ani náhodou, byly pořízené 15. listopadu kolem 21.00 hodin. Nejmenovaný obchodní řetězec se rozhodl pro výměnu, či opravu vzduchtechniky (nezjišťovala jsem podrobnosti, už tak jsme byli v šoku). Tuto
Po dlouhé době starostí došlo u mě i na malé radosti. Starost jsem měla a to nemalou s ukončením s více jak dvanáctiletém vedením našeho klubu seniorů a to ze zdravotních důvodů. Už delší dobu jsem věděla, že nejsem ten "tahoun", který povzbudí své klubové kolegy jak v aktivitách v klubu, či pořádaných městem. Dlouho jsem avizovala své odstoupení, snažila se povzbuzením získat "někoho" z členů. Marná sláva, marné snažení, vždy vše vyznělo "prý" jak mé strašení. Až přišel den "D" a postavila jsem milé kolegy před hotovou věc, buď budete mít nového předsedu, nebo se klub zruší. Nebudu zde vypisovat co následovalo, než vzalo osazenstvo mé SOS volání vážně ☺! Sláva první radost byla na světě.Od 1. 12. 2022 máme novou předsedkyni a já budu k dispozici se svoji zástupkyní jako přítel na telefonu pokud bude potřeba, věřím, že ne! Malé velké radosti hned převáží ty občas se valící starosti běžného života jak už v rodině, či v našem okolí. Mimochodem, stále kvetoucí muškát na fotografii v úvodu mě dělal radost na balkoně až do 17 listopadu, kdy byl přenesen na parapet na chodbu.Druhá radost a to "velká" proběhla včera, konečně jsme se s kamarádkou sešly od prázdnin na první kafíčko. Probraly jsme mnohé, ale jak známo ne vše, stihly jsme ještě nakouknout do pár obchůdků. Marně obhlížím už druhým rokem tamní obchůdky s účelem koupě delší bundy, no bundy, něčeho co by nebylo ani bunda, ani kabát, co by mě padlo do oka. A najednou, prásk bum, už míříme na zastávku MHD a jeden vzájemný pohled do očí, pokrčení ramen stačilo dát souhlas a byl tam!"ŠIK KABÁTEK" jak jsem dnes uvedla blogu "Moravská Ruža"v její kavárně. Kdo by se divil, že zde dávám ódu na "ŠIK KABÁTEK", tak jen pro vysvětlení, byla jsem požádána a ráda splním a o radost se podělím.Lehký, šik, údajně nepromokne, neprofoukne, cena 1,990 Kč, no nekupte to na cestu do klubu, když tam budu docházet už jen za zábavou na kus řeči s kafíčkem. Bože jak já se těším, už nebudu muset přemýšlet o programu, už nebudu muset chodit na schůzky předsedů s Magistrátem a vstřebávat ty změny, které v rámci úspor musí být. Jak sdělit svým klubovým kolegům, že nedostaneme autobus na pro nás vyhovující krátký výlet do podhúří Beskyd, kde nám tělesně postiženým bylo dobře, nebo do okolí za poznáním historie i současnosti. Proč dostaneme obludu, do které se nám špatně nastupuje a vystupuje s tím, že bude nejlepší vyčerpat najednou 200 - 250 km, proč na nás nemají už ohled a neumožní nám výlet na který máme dispozice. Řešení jsem našla, spojila jsem naše km s druhým klubem, už se nezúčastnila tak jako mnoho našich členů z jediného důvodu, bylo to na nás moc. Sice účastníci zájezdu lamentovali jednak nad délkou jízdy do cíle, nepohodlím při nástupu a výstupu, vyčerpanost, ale vrchnost byla spokojená. Splněno, odškrtnuto, další akce v pořadí, vše pro seniory, jede se dál. ☺ Tak jedu dál i já, mám možnost výletů se svým mužem a rodinou. Dělám si a budu dělat "MALÉ I VELKÉ RADOSTI", vždyť stačí povznést se nad malými starostmi a být rád, že nejsou větší. Všem, kteří jste dočetli až sem děkuji za trpělivost a kdo ne, nevadí, ne všechny zajímá malá i velká radost, či starost, vím máte toho sami dost.