" NEVYZPYTATELNÉ OKOLÍ"

 

 Před pár dny zvesela, dnes vážně. Vzhledem k dnešní příhodě v našem městě Havířově nejen mě, ale i mnoha dalším obyvatelům není vůbec do smíchu. Ráno jako každé jiné, venku nic moc počasí, deštivo, nevlídno a já opět cestovala do města. Pedikúra a pak kolem poledne domluvené posezení s kamarádkou, tak na to jsem se těšila. Známe se léta, dalo by se říct, že už to bude za chvíli padesát let. Vždy, když se loučíme, víme, že si určitě brzo napíšeme, nebo zavoláme. Pořád je toho hodně co si nestihneme říct. Dnes hned po příchodu domů od kamarádky SMS- dojela jsi v pořádku? Hned jsem věděla, proč se na to ptá, v blízkosti zastávky MHD, kde jsem nastupovala byla uzavřena ulice, plno bezpečnostních složek kolem a bohužel "čumilů" také. Náš autobus ještě neodklonili, ale další už ano, lidé měli zákaz vycházení, několik desítek bezpečně evakuovali a dál se to neobešlo bohužel bez střelby. Smutné a odstrašující, hned jsem si položila otázku, zda známe všichni své sousedy ať v domě, či okolí. Není někdo další v okolí stejně "nevyzpytatelný" - TAJEMNÝ, NÁLADOVÝ, ZÁHADNÝ, NEVYPOČITATEKNÝ, SCHOPNÝ KDYKOLI NEMILE PŘEKVAPIT? Co se stalo vím tak jako už možná mnoho z vás ze sdělovacích prostředků, údajně klidný muž 56 let dnes nakupoval ve večerce blízko svého bydliště. Tam se nepohodl s mužem a vznikl konflikt - muž volal policii, zákazník si nechal dát nákup do tašky (co asi) od prodavače. Jednu ruku měl stále v kapse - proč asi? Přijela policie, útěk, střelba a doma se zabarikádoval s další osobou. Vyjednávač - osoba propuštěna, střelba na policistu- zranění. Ne, nejsme na západě, jsme u nás, v civilizované společnosti, to si možná jen myslíme ...Co k tomu dodat, je to normální, aby někdo chodil v poledne se zbraní nakoupit, vše je v šetření, raněný policista není v ohrožení života. Pachatel po smrti, ale máme být v klidu? Není to dlouho co jsem četla na facebooku upozornění od občanů, že se útočný muž pohybuje v té dané čtvrti, byl to ten pachatel, nebo "jen" nějaký feťáček" co si dojde vyměnit zdarma jehlu a když uzná za vhodné může se jít léčit, za čí peníze? Na čí účet, mnoho otázek, málo odpovědí, občas podobný úlet, no není to v pořádku, to všichni ví.

Představa, že někdo vychová své dítě jak nejlépe umí, v dobrém úmyslu, že bude dělat jen radost a něco se zvrtne. To musí hodně bolet a trápit a tak se znovu ptám, víme koho máme ve svém okolí, umíme to odhadnout, tento člověk byl "prý klidný"... Dnes to není na veselou notu, optimismus u mě zamrzl, ale i tak všem vám přeji poklidné, ve zdraví prožité dny

 

"JEN TAK A TAKÉ K SVÁTKU"

 Čekáme na vnuka s naší Nikolkou, počasí je na dálkovou jízdu dost nepříznivé. Raději než si dělat starosti, řekla jsem si:"Kdo si hraje, nezlobí" a tak si hraji. Pro naše Lenky k svátku, ale i ostatním přání brzkého jara, které k nám jede a rovnou s kytičkami a pěknou písničkou ...

Ještě pár legrácek k tomu, pro ty, kdo nechtějí v tom nečase jít z domu😀😘

Pro vás pro všechny pak přání pohodových, ve zdraví prožitých.

následujícich dnů

 

" NECHTĚLA JSEM, MUSELA JSEM ..."

 💃Není to až tak pravda, my senioři mezi něž se počítám chceme. Je pravda, že ne všichni, ale v mém případě  jít na "ples💃", což byl takový malý odpolední dýchánek při hudbě a tanci mě nikdo nenutil. Šla jsem dobrovolně a to "ze studijních důvodů", jak často říká můj muž, když se vypraví s partou kolegů na jejich sešlost. Nelitovala jsem ani omylem, cesta byla a je stále ještě sněhová ...

Zastávku MHD máme hned u domu a tak ten kousek cesty se dal překonat. Pak už jen byla milá společnost nejen u našeho stolu, ale i v jeho okolí. Spousta známých, bývalých kolegyň a sousedů ze starého bydliště, plesové odpoledne rychle uteklo.

Hudba se činila a tanečníci také ...

Nakonec po dobré večeři byla i bohatá tombola. Z našich 12 účastníků a jejich dvanácti slosovatelných vstupenek nás vyhrálo šest. Což nebyl špatný výsledek, výborná zábava, setkání a také výhry potěšily.

Dnes nás přišlo konečně navštívit i sluníčko, tak co si víc přát. Za chvilku budeme fandit Slovenským hokejistům, přejeme jim výhru. Škoda jen, že ti naši začali rázně bojovat až s Kanadou. Mějte pohodové dny prožité ve zdraví.

 

" HALÓ POŠTA - KDO SE PŘIDÁ"?

 

Přišlo mě dnes poštou ranní pozvání kdo se přidá?  

Venku se u nás od rána "čerti žení", nejdříve déšť se sněhem, pak chumelenice.

A v ten samý čas v Trutnově  azúr, díky Šárko za fotografii 💗

Využívám hokejové přestávky, abych dopsala dnešní příspěvek. Přidám ještě pozdrav z Thajska  od vnuka kam si zajel se svou ženou Nikol "na svatební cestu", trochu si odpočinout od jejich náročné práce. Ta obnáší být věčně na cestách a ve střehu.

S poštou se roztrhl doslova a do písmene pytel, další zásilka obsahovala foto od zetě a připomělo naši dovolenou v Českém Krumlově.

To by tak bylo pro dnešek vše, zítra bude náročný den, ale o tom až příště. Jo a abych nezapoměla, naši hokejisté se nakonec dnes vytáhli. Zabojovali, ale na metál už nedosáhnou☺☻☺ Vy však mějte pohodové dny prožité ve zdraví. 

 

"JAKPAK JE U VÁS DOMA"?

U nás v Havířově nám pěkně od sobotního večera nasněžilo, jen to sluníčko má stále dovolenou☻. že by mělo prázdniny? Nicméně dnešní pohled z okna jsem musela vyměnit za cestu do města, vůbec se mě nechtělo ven, ale musela jsem. Tak pár snímků z naší předzahrádky. Kousek od nás naměřili v brzkých ranních hodinách - 14°C.

Honem tam a pak zase zpět, to už byly - 4°C, ale sněhu plno, chodníky odhrnuté takže palec👍nahoru Technické služby nezklamali. Cestou domů opět pár fotografíí a pak honem do tepla. Kdybych nemusela, tak bych nevylezla z domu😏

Nicméně rozhodla jsem se odvolat sluníčko z dovolené, zkouším malé lesti, ale sliby chyby. Budu muset zvýšit apanáž, možná pak ... Vy se mějte pohodově a nezapomeňte, že ...

" KUDLKRÓTOVÁ OMÁČKA"

 Znáte, nebo ne, já tuto omáčku pod tímto názvem neznala, ale vlastně ji občas vařím. To když mám maso z polévky jako naposledy krůtí a kuřecí. Jednou z masa udělám rizoto, podruhé třeba jen tak brambor a k tomu libovolný salát. Název"Kudlkrótová" používala maminka mé bývalé sousedky Marušky☺. U nás je to omáčka "Po myslivecku", je rychlá a hlavně je to změna, polévky vařím často a maso s polévky jak už jsem psala využívám různě. Co k této naší omáčce potřebuji? Cibuli, česnek, kousek másla, vývar, koření - nové, jalovec, bobkový list, tymián, pepř, pár kapek sojové omáčky, kořenovou zeleninu, smetanu, nebo mléko, světlou jišku a pár kapek citrónu. Samozřejmně i to maso ne zcela uvařené.                                     Na kousku másla zpěním cibuli s česnekem a kořením, přidám postrouhanou kořenovou zeleninu. Na tuto směs položím nedovařené, skoro měkké maso z polévky. Část zeleniny nechám na pokrytí masa, které popráším kuřecím kořením a zaleji trochou vývaru na radu mé starší kolegyně s pár kapkami sojovky, ta dodá omáčce na chuti. Vše dusím pod pokličkou v troubě, za občasného polévání masa šťávou z výpeku. Vzhledem k měkosti masa není potřeba dlouhého dušení. Maso následně vyjmu a jíškou zahustím zeleninu zředěnou podle potřeby vývarem se smetanou. Vše společně povařím, pak rozmixuji a přidám pár kapek citrónu. Do vzniklé omáčky vložím maso. Jako přílohu máme nejraději knedlík, dá se i s rýží, nebo těstovinami. Dost často slyšívám "trhané maso", dost hospodyněk to v mém okolí říká jako novinku, no dobře je to trend, ale dávno naše maminky i my maso s polévky do takové omáčky, nebo rizota obraly a vlastně jej svým způsobem natrhaly☺. Takže "TO IN TRHANÉ" je to námi a maminkami obrané☺ Tak jak ta "KUDLKRÓTOVÁ, nebo MYSLIVECKÁ OMÁČKA", každý dělá obdobnou a je to vlastně až na pár ingrediencí stejná omáčka. Jako dítě jsem měla ráda plíčka na smetaně, pěkně i s tím srdíčkem a víte proč, no kvůli té omáčce. Byla jako skoro ta má "Po Myslivecku". Omáčku jsme měli nedávno, ale fotografii bohužel nemám.Tak snad příště ...

Venku nám dnes pořádně nasněžilo, po ránu byl smog, déšť a k večeru začalo sněžit, doufám, že zítra nás obdaří sluníčko svou návštěvou a bude tak příjemně jako na té fotografii pořízené v Komorní Lhotce 15. ledna 2025. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví, zima je ještě tady

" JEN TAK"

Pár dní jsem nebyla ve "své kůži", jednak smog, jednak starosti o vnuka, klubový výlet a ještě k tomu všemu kniha od Danuty Chlupové -"Vrstvy na dně".Konečně na mě došla od září řada. Připadala jsem si jak kdysi ve frontě na banány. Mohla jsem ji mít hned, stačilo zajít do knihkupectví, ale nechci už doma hromadit žádné nové knihy. Máme každý ty "SVÉ"s těžkým srdcem vybrané při nuceném tříděním před stěhováním z 3+1 větších rozměrů do 2+0 rozměrů nám nyní vyhovujícím. Třetí místností nám je od jara do podzimu velký balkón.

Kniha popisuje život tří žen, osudy po tři generace společně s historií slezské obce Těrlicka a okolí, tudíž z prostředí mě známého z vyprávění manželových rodičů a jejich poznatků z vyprávění od prarodičů. Doba válečná, padesátá léta - výstavba Těrlické přehrady poznamenanými změnami v životě obyvatel. Smutné, čtivé, hodně k zamyšlení a pro nás také porovnávání s vyprávění nejen rodičů, ale i starousedlíků. Řekla bych, že to není až tak dobré srovnávat obsah knihy se skutečností vyprávěné okolím. Číst bez úvah, že to přece bylo podané trochu jinak nám tak nějak nejde.Tím víc jsme s manželem diskutovali a vraceli se do nepříliš pozitivních vzpomínek. Musela jsem naše diskuze rázně utnout slovy jak barbar: dost, tak jsme si přečetli a dobrý. A pak otázka na manžela, kdy se vypravíme k naší Těrlické přehradě?☺

Starosti o nejstaršího vnuka, no jo, jsem babička, která má ráda všechny doma, jen kolem sebe. No a taková dovolená všech nejbližších daleko, zvlášť pro babi předaleko pak nedá spát.☺Ještěže je dnes propojení se světem bez problémů a tak jsem mohla být v neustálem spojení pomocí videí a fotografií. 

Cestování není pro dnešní mládež nic neobvyklého, my babičky, nebo aspoň já to mám jinak. Smog jsme zdolali, já bohužel s antibiotiky, ale už nám i vysvitlo sluníčko a bylo dobře. A pak zas opět nasněžilo, no co, však je "ÚNOR" Takto vypadala naše předzahrádka v úterý 10. 2. foto uprostřed, hned po ránu, když jsem jí procházela na zastávku MHD. Cestou domů jsem zjistila, že i pod sněhem vylézají ač nesměle, ale přece jen sněženky a další jarní květinky.Nefotila jsem, fotografie jsou od loňska.

Nebude trvat dlouho a naše předzahrádka bude opět plná květů.

Trocha optimismu nezaškodí říkala jsem si cestou zpět v MHD při návratu ze setkání předsedů klubů seniorů s našemi soc. pracovnicemi. Probíral se nastávající ples, různé soutěže, také nabídka přednášek, naše požadavky a připomínky, pohoštění k oslavám jubilantů a klubové výlety. Z těch jsem měla dost neklidných dní a občas i nocí, kdy jsem sedala k noťasu a vyhledávala tipy a trasy, počítala km, uvažovala, co bude jak se nevydaří počasí, jak mě povolají zrovna v tom termínu na operaci do Třince.tále čekám a říkám si, že je zřejmě spousta čekajících tak jako já. Stačil by možná jeden telefonát, jedno připomenutí, ale občas je dobré netlačit na pilu, žiji, dýchám a jsem v klidu. Tabletky co mám nyní můj stav zlepšily, snažím se být v klidu, vyhýbám se střetům s lidmi, kteří jsou "jednodušší" a jsou víceméně "mistři světa". Zváště pak těm co jsou kam vítr, tam plášť, mistrům v převlékání kabátů. Tak to vidíte už srším optimismem, že by mě pomohlo i toto, co mě přistálo v poště?

Jejda to jsem se rozepsala, původně jsem chtěla vložit receptík na využití vařeného kuřecího a krůtího masa z drůbkové polévky. Tak příště, mějte pohodové dny prožité ve zdraví ...