" FOTOGRAFICKÁ VÝZVA - BAREVNÝ PODZIM"

 

Dnes je na pořadu dne třetí část podzimní fotografické výzvy, jejímž iniciátorem je Jaruškaz blogu: https://duchjara1.blogspot.com/ Na blogu Jarušky najdete spousty krásných fotografií z přírody. Hlavním smyslem této výzvy, bylo pokud to jenom jde vydat se ven, nesedět doma, popřípadě aspoň vyhlédnout z okna.

Můj první fotoúlovek byl pořízen výhledem z našeho balkonu, není pravdou, že bych nebyla v tom čase vůbec venku, opak je pravdou. Byla, ale v ranních hodinách a ponuré počasí mě hnalo rychle domů. Vyčasilo se až v pozdních odpoledních hodinách. Vzadu za paneláky jsou vidět vrcholky polských Beskyd. Ovšem dnes jsem si vše vynahradila, vydali jsme se k polednímu do blízkého lesa, který máme jak by naše babi řekla za humny.

V lese bylo příjemně, potkali jsme pár turistů, osamělých vyznavačů běhu, ale i rodiny s dětmi, přesto se mě podařilo pár snímků, kdy nikdo nikde nebyl. Nebyla nouze ani o květenu, sice poskrovnu, ale byla.

Omlouvám se, nějak mě nejdou vložit fotografie dle mých představ.
                                                                                                     

V lese je už vše zajitěno jak vidno i na zimu.

Podle mě zde chodí krmit zvěř děti z MŠ,nebo ZŠ.

Jsem ráda, že nám dnešní procházka vyšla, začalo se mírně kabonit. Ještě před odjezdem na pozdní oběd do pizzerie poslední ohlédnutí k lesu.

Mějte všichni pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví.

" FOTOGRAFICKÁ VÝZVA - KVĚTY PODZIMU

 

 Dnes se opět připojím k fotografické výzvě u Jarušky s názvem "Květy podzimu". https://duchjara1.blogspot.com/2021/09/fotograficka-vyzva.html 

 

 Začnu jiřinkami a musím hned na sebe prásknout, že to jsou jediné podzimní květy, které jsem tento týden na zahrádce našeho domu vyfotila v úterý cestou do klubu.

Bylo sice slunečno a poměrně teplo, chvilkama však zadul silný vítr, což mě odradilo při zpáteční cestě protáhnout se vilovou čtvrtí a ulovit něco málo z podzimních zahrádek ☺Trochu máznutá fotografie svědčí o tom, že větřík dul.

Na zahrádce za pěkného počasí se vyhřívají obyvatelky našeho domu, v úterý tam bylo pusto.

Opodál roste keř chryzantém, naše babi jim říkala "doubky", ty však jsou ještě ve stavu poupat a tak jsem je nefotila. Zato včera jsem si řekla, proč nevyfotit kytku, kterou jsem dostala od manžela 16. září na výročí svatby. Dnes se chryzantémy dají koupit v květinářství po celý rok, ale já je stále beru jako podzimní květiny.

Včera bylo 6. října a až na jeden květ, který je uvnitř vázy jsou stále svěží.

Také má svatební kytice byla na mé přání z chryzantém. Všem vám přeji pohodové dny, děkuji za návštěvu a těším se, jak se pokochám podzimními květy na vašem blogu.

" FOTOGRAFICKÁ VÝZVA"

 

Reaguji na fotografickou výzvu na blogu Jarušky, kam ráda nahlížím. Odkaz na její blog je zde: https://duchjara1.blogspot.com/  První téma je "Loučení s létem, zde uveřejněné fotografie jsou pořízené během září 2021. Rádi jezdíme k Žermanické přehradě, bylo tomu tak 3. září, kdy byl moc hezký slunný den.

Pohled z hráze, v dálce Beskydy, posunuli jsme se kousek dál, kde na nás čekala sluncem vyhřátá lavička. Kochali jsme se pohledem, vyhřívali na sluníčku, když najednou přišla dvojice chlapec s dívkou a obsadili lavičku kousek od nás. Děvče neslo kytici zabalenou v papíru, která jim po chvilce vzájemného laskání na lavičce posloužila jako paraván při sesunutí na trávník. Tomu říkám loučení s létem!

Jedno foto, snad prominou, tiše jsme se přesunuli dál, to abychom nerušili. ☺ Pozvu vás nyní na další louční s létem, fotografie pořízené o pár dní později 4. září. Opět jsme využili krásného počasí a zajeli s vnukem do přírody, cestou jsme potkali motorkáře,nic bych za to nedala, že se také loučili s létem svou možná skoro poslední jízdou. 

Jeli jsme z bobové dráhy v Mostech u Jablunkova, v pozadí opět vrcholky Beskyd. Obě fotografie pořízené za jízdy autem.

Snažili jsme se využít každého slunného dne pobytem v přírodě, 6. září u rybníka v malé obci Věřňovice, v chráněné krajinné oblasti lužních lesů, kde je bohatá flóra i fauna.

Je tam příjemné posezení, občas nám na druhé straně rybníka dělá společnost srnka.Ptactvo koncertuje průběžně ....

Také tehdy jsme se loučili s létem ...
   

Poslední fotografie, spíše pro nostalgické vzpomínání s nevyřčenou otázkou, zda to byl opravdu poslední teplý den?
Kdepak, nebyl.... ještě fotografie  z výletu na Pustevny 9. září ...

tehdy byl nádherný slunný všední den a my si říkali, že to už je opravdu poslední. Přála jsem se podívat do nově zrekonstruovaného Libušína, smůla, bylo zavřeno. O pár dní později, opravdu opět krásný den a my se na Pustevny znovu vydali.

Jak jste se loučili vy s létem, máte také fotografie, nebo aspoň vzpomínky na krásné dny prožité třeba v parku, na zahradě, či pohledem z okna. Ono stačí kolikrát zavzpomínat a hned se nám to pěkné zobrazí. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví.

 

" VÝROČÍ"

 

Zrovna jsem byla u Ruženky v blogové kavárně a při čtení komentářů s gratulacemi jak k výročí svatby, tak k svátku Ludmily vzpomněla jsem si, že bylo tuším v srpnu 13 výročí mého blogování. Když už zde vzpomínám výročí, tak neopomenu to naše co se sňatku týká. Ty překrásné chryzantémy na fotografii v úvodu, mé oblíbené květiny jsou od mého muže. Z chryzantém byla i moje svatební kytice, což mnozí nechápali, ale mě to vůbec nevadilo.

K výročí svatby jsme si nadělili s manželem výlet na Pustevny a to hned dvakrát. Poprvé 9. září

Měli jsme smůlu chata Libušín byla zavřená z důvodů soukromé akce, prošli jsme se kolem, nakukovali, ale bohužel, dovnitř jsme se nedostali.

Nebyli jsme zklamání sami, bylo nás více.

Pohledy do údolí a myšlenka, že není všem dnům konec nás uchlácholila a výlet jsme si zkazit nenechali.Počasí nám přálo, tak proč se mračit.
V úterý 14. září bylo nádherné počasí a tak jsem našla kontakt na chatu Libuším a zeptala se, zda mají otevřeno. Pán který se mnou hovořil se podivil, že přece mají otevřeno stále a já dodala jen toho 9. září nebylo a my jsme se tak těšili.

Hurá na Pustevny  a rovnou Libušín ...

Nádherné a už jsem v úžasu hleděla na krásu kolem, video je velmi krátké, měla jsem ostych, ale jak jsem viděla, že se natáčí a fotí uvnitř o sto šest, přidala jsem se již bez ostychu. Bohužel, to delší nejde vložit, tak aspoň krátké.


Po procházce po okolí jsme si zašli na oběd a byl vynikající - Lokše s brynzou

Manžel si filuta odskočil, že si ještě vyfotí krbová kamna a já na nic nečekala a pustila se do jídla. Chyba lávky, vyfotil mě jak si pochutnávám a hned se pustil do té dobroty také.
Následovala další procházka, focení a náhodné setkání s rodinou kolegy z práce po více jak deseti létech. Pak kafíčko a návrat domů z vydařeného výletu.                     

Všem vám přeji pohodový víkend prožitý ve zdraví.

"LETEM MÝM SVĚTEM"

V pátek jsme byli s manželem pozváni na křitiny, nebyla to klasika, žádné mimi do rodiny nepřibylo, na to mají naší vnuci času dosti, myšleno v dobrém. Byl to křest CD kapely Světlo z Havířova - PŘIPRAVENI NA PÁDY

Přiznám se v Havířovském Jazz Clubu jsem byla poprvé a moc se mě tam líbila atmosféra. Mlaďoši byli decentní, žádné "vrať se do hrobu nezaznělo", bylo nás tam starších poskrovnu, ale bylo fajn.

 Frotmenem skupiny Světlo je náš vnuk Daniel, který oslovil manžela, aby jejich CD pokřtil. Mimochodem CD PŘIPRAVENI NA PÁDY si muselo zrovna tak jako členové kapely Daniel Vrba, Lukáš Motloch a skvělý bubeník Jakub Krakowczyk několik měsíců počkat.

 Zde dám malou hádanku, zdalipak uhodnete, která mrška pozdní křest zavinila? Začíná písmenem C a končí D. Jak by naše babi řekla: " Kdo si počká, ten se dočká"☺.A dočkala se i kapela o té něco málo ze zdroje zde :                         https://www.rockandpop.cz/svetlo-album-pripraveni-na-pady/

Proč si pozval vnuk právě svého dědu? Byl to on, chtělo by se mě napsat mého srdce šampion( chachá ☺), který zhruba od pěti let vnuka doprovázel do Lidušky a spolu s paní učitelkou Hankovou, později panem učitelem Kulou uváděl do světa hudby. Byla to tvrdá řehole, později již spolu pořádali koncerty pro rodinu, hlavně pro mě v našem obýváku. Našla jsem ve složce vnuci, již hodně starou foto - koláž.

To už bylo v době, kdy byl manžel již více méně než rádce, v roli kritika. Mě se líbilo jako hudebnímu antitalentu vše co vnuk zahrál, to víte, milující babička. ☺Má oblíbená je Po nocích a najdete ji zde - čerpáno ze zdroje: https://www.youtube.com/watch?v=Ow6ytmtyBIM

Pokusila jsem se nahrát video z té slávy, tak snad to vyjde. Po samotném křestu následovalo ještě několik písní a přídavků za skandování publika - ještě dvě, ještě dvě a pak volná zábava. Konečně jsme se setkali širší rodina, byl tam s námi dokonce švagr, který vzpomněl na začátky skupiny Richarda Krajča, studoval na učilišti, kde byl švagr ředitelem. Tehdy se jeho skupina scházela v prostorách učiliště a třídní učitelka ochotně dozorovala, když  se zjistilo, že o jejich hudbu projevují v enormní míře děvčata☺. Později se skupina k úlevu třídní přemístila do areálu kulturního domu. Jak jsem koupila, prodávám a skupina Kryštof je srdcovka moje i dcery. ☺Samozřejmě až po skupině Světlo ☺ ♥ ☺

                                           

                                           Nechyběly ani fanynky a společné foto...

Návrat domů byl až nad ránem, ale jednou za čas se může. Přeji všem pohodové dny prožité ve zdraví