"KLUBOVÉ PRÁZDNINY"

 Vstupní brána i dveře našeho Centra volnočasových aktivit se uzavřely 26. 6. 2026. Otevřou se znovu až 1. 9. 2026. Máme klubové prázdniny ...

Poslední naše klubové setkání sice proběhlo o něco později, ukončili jsme jej definitivně až posledním výletem 30. 6. Byl to výlet v pořadí už třetí v letošním roce. Naše babi by řekla:" Kdo umí, ten umí, kdo neumí, tak čumí☺". Osvítilo mě před pár lety spojit se s kluby spřátelenými, spojit km v případě delších cílů našich výletů, nebo pořádat výlety kratší a vzájemně se pozvat. Na čerpání máme vždy 250 km, ale z důvodů staršího věku některých seniorů pořádáme výjezdy kratší. Milé bylo po pár letech zjištění, že to naše osvědčené řešení začaly využívat i další kluby☺.Navíc většinou vyhledávám místa, která by stála za zhlédnutí s ohledem na požadavky daného klubu. Následně pak vypracovat itinerář trasy s veškerými požadavky nejen pro náš klub, ale právě i pro ty spřátelené. Někdy to bývá dost tvrdý oříšek, vyhovět všem se nedá. Poslední výlet toho byl důkazem, ale co už, když požadavek zněl do přírody, žádný zámek, či hrad, jen příroda s kratšími trasami, lavičky, posezení u občerstvení. Mnohdy je potřeba mnohé neslyšet a věnovat se těm, kdo o to stojí...

Cíl našeho spřáteleného klubu byly Hukvaldy, rodiště Leoše Janáčka. Do 1.7.1982 vedeny v lexikonu obcí pod názvem Sklenov - skládající se z pěti obcí, Dolní a Horní Sklenov - (výroba skla), Rychaltice a Krnalovice. Změna názvu na Hukvaldy od 1. 7. 1982 na počest Leoše Janáčka.V 50 letech byl vybudován amfiteátr, kde se konají koncerty v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Sama historie Hukvald je velmi zajímavá, ale o tom všem až někdy příště, Hukvaldy stojí za návštěvu. Zpět k našemu výletu, kde si každý mohl najít cíl svého 4 hodinového pobytu v přírodě. V nabídce byla procházka parkem k pomníku lišky  Bystroušky, ten byl instalován u příležitosti prvního provedení Janáčkovi opery "Liška Bystrouška" v roce 1959, autorem lišky Bystroušky byl sochař Karel Vávra.

Po dvou měsících neušel památník rukám vandalů a zloděj, kteří bronzovou sochu odcizili, poprvé v roce 1959, podruhé v roce 2015. Teprve v roce 2016 byla instalována nová od sochaře Adama Krhánka. Byla tvořena pomocí 3D technologie skenování a tisku sádrového odlitku.  Místní tradicí je pohlazení ocásku, čumáčku nebo tlapky pro štěstí. Mohu potvrdit, že se lesknou neuvěřitelně ☺Počasí nám přálo, v parku bylo příjemně, v oboře plno daňků, kteří lákali mnohé k fotografování

Obora, památník, kostel, Tropik Hukvaldy, to vše bylo v nabídce spolu s posezením u dobrého kafíčka. Dokonce se část naší skupiny vypravila na zřícenina hradu, což nám v tom teplu nepřišlo jako dobrý nápad. Vrátili se však spokojeni a o to více se těšili na další část výletu na návštěvu přehrady Olešná. Ta byla vybudovaná v letech 1960 - 1964 na řece Olešná jihozápadně od Frýdku Místku. Slouží jako ochrana proti povodním, rekreaci a chovu ryb. Původně byla vybudována pro potřeby místního průmyslu.  V naší nabídce mimo pobyt v přírodě byla návštěva aquaparku, ten byl otevřen v roce 2005- 2006. V červnu 2010 pak cyklostezka 4,5 km dlouhá. V hospůdce "U TOMA"dobrý oběd a  bouwling, na který se mnozí těšili, ale v tom vedru dali raději přednost posezení ve stínu a pohostiností hospůdky. Jen malá skupina se šla osvěžit do aquaparku, za sebe mohu říct, že to bylo velmi rozumné rozhodnutí. Moc fotografií nemám, ale výlet byl většinou ohodnocen kladně. Vzpomněla jsem si na uložené fotografie z roku 2015? Je to tak, podle klobouku bez kterého jsem se v tom roce, kdy panovaly horké letní dny nikam v létě nevypravila. Po ozařkách není nikdo dobrovolně se sluníčkem kamarád, ale vše jsem překonala ajedu dál Fotografie jsou z roku 2015  od přehrady jsou vidět v dálce mé oblíbené Beskydy.

Mějte pohodové dny prožité ve zdraví

 
  

" VÝSTAVA "

Minulý příspěvek končil pozvánkou na výstavu "5 MĚST RUČNÍCH PRACÍ SENIORŮ"

Výstava byla instalováná v budově kulturního domu "RADOST". Už pohledem na fotografii, mimochodem pořízené ze zdroje, určitě uznáte, že budova je to krásná ve stylu nejtypičtějšího socialistického realismu.   V roce 2003 byla vyhlášena kulturní památkou. V této budově, ještě nedokončené byla městu předána zakládací listina a to 18. 12. 1955. Nejdříve tato budova byla kinem Radost, bylo zde první kino, a taneční sál. Poslední kino se zde promítalo v roce 1993. Po vyhlášení budovy kulturní památkou a rekonstrukci v roce 2007 bylo přejmenováno na Kulturní dům Radost. Škoda jen, že není nyní v provozu restaurace, kde se konaly taneční zábavy a přes den tam bylo pěkné posezení. Za kulturním domem se nachází nově revitalizovaný park s opravenou fontánou ale o tom až někdy příště. Koukám, že se slovíčko "příště"začíná se u mě zabydlovat a nejen na blogu😱, což se mě vůbec, ale vůbec nelíbí. Jdeme raději na tu slíbenou výstavu...

 

Za úkol jsme my pozvaní ( předsedové klubů seniorů našeho města) měli označit jednu ruční práci z každého města. Bylo to velmi těžké a zdlouhavé vybrat tu nej☺práci.

Krásné práce jedna hezčí a pracnější než druhá, bylo to těžké rozhodování a to tu nejsou všechny. Za mě věnec seniorů z Orlové, samozřejmě naše akvárium, pak výšivky, ale už si nepamatuji město a to včetně vyšitých obrazů i malovaných ...

Nápaditost, odvaha, zručnost, kreativita, to vše senioři mají, ne nadarmo této výstavě říkám po staru, kdy jsme jezdívali s vybrannými výrobky na Celorepublikovou výstavu do Lysé nad Labem  "Šikovné ruce seniorů". Víte co by mě zajímalo, co vás oslovilo z této výstavy. Přeji všem pohodové  ač teplotně nadprůměrné dny  prožité ve zdraví.

"15 LETÉ VÝROČÍ "

V úvodu dnešního příspěvku o výročí Centra volnočasových aktivit nejdříve trocha historie. Naše město Havířov vznikalo od roku 1947 první výstavbou obytných domů, bývalo to převážně městem"mladých", postupně se věková hranice posouvala do seniorského věku. To už byly zakládány kluby seniorů, které potřebovaly klubovny, část byla umístěna v panelových domech, v restauracích, školách, v domovech důchodců. Časem i toto řešení kapacitně přestalo vyhovovat a proto v roce 1985 vznikl Městský klub seniorů na ulici Studentské, kam se část klubů přemístila. Ani toto řešení nebylo s přibývajícími roky dostačující, přestalo vyhovovat, jednak pro špatnou dostupnost seniorům jak po stránce mobilní, kdy nebyl do kluboven bezbariérový přístup, kapacitní a v neposlední řadě také finanční. Bylo potřeba najít jiné řešení, hledali se vhodné prostory, které by byly dostačující. V hledáčku se objevila budova jeslí na Horymírové ulici, které byly v provozu do roku 1993 a pro nízký počet dětí nebyly potřeba, namísto jeslí  do roku 2010 zde bylo dialyzační středisko. Po uvolnění v roce 2010 Rada města schválila využít tento objekt na Centrum volnočasových aktivit. Byla potřeba rekonstrukce budovy, vznikly dva velké sály, dvě menší klubovny, kuchyňky, hygienické zázemí. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly k 6,5 miliónu Kč a byly pokryté z úspor rozpočtu odboru školství a kultury Magistrátu města na rok 2010. V březnu 2011 dostává odbor sociálních věcí klíče od budovy a pro pracovnice tohoto odboru, které mají kluby seniorů na starosti paní Bc. Petru Pospíšilovou a  Miloslavu Lepíkovou nastali dva měsíce vyčerpávající práce. Nebyly na to však sami, připojilo se šest dobrovolníků, později členů dohlížející samosprávy. Už koncem dubna se mohly kluby seniorů roztoušené po různých částech Havířova připravovat na stěhování do CVA. Tuto akci, které jsme v úzkém kruhu říkali "kulový blesk" si moc dobře pamatuji. Mnohé kluby zanikly, jiné vznikly. Slavnostní otevření CVA  4. 5. 2011 bylo nejen pro nás seniory našeho klubu velká událost.

Nejenže jsme  získali nové prostory, ale nabídla se nám spousta možností navštěvovat zájmové kroužky: malování, keramiky. Troch odbočím ☺do keramiky jsem se chodila často odreagovat - sova pro dceru k promoci, botičky k příležitosti "Pochodu seniorů"...

Zápich do květináče, obal na květináč, jmenovka pro synovu rodinu na branku do zahrady. Marný nebyl ani kroužek ručních technik, pletení z papírů, výroba šperků,  kurz šití a střihu, studené kuchyně karetní hry Taroky, šachy, cvičení na židlích i karimatkách, klub přátel pohybu - chůze s holemi Nordick Wolking, různorodé přednášky, počítačové kurzy, ale také Mezigenerační setkávání.V roce 2012 se v CVA scházelo celkem 22 klubových organizací a zájmových, pokud se nepletu 10. Provoz CVA zajišťuje od pondělí do pátku vždy od 9 - 18 hodin samospráva nyní už v počtu deseti pracovníků, spadajících pod vedení dvou pracovnic sociálního odboru Magistrátu našeho města Havířova, p. Miroslavá Lepíková, Bc. Petra  Pospíšilová. V současné době p. Pospíšilovou zastoupila p. Bc. Urszula Anna Kocúrová. Tyto pracovnice mají na starosti provoz a činnost CVA a kluby seniorů na území města  po stránce programové a také po stránce hospodářské. Náš klub se schází v CVA v klubovně co čtrnáct dní po celý rok s vyjímkou prázdnin.

Dříve jsme se scházeli ve staré, nevyhovující klubovně. Z dostupnosti do klubovny jsem tehdy byla nemile překvapena, neboť se tam scházeli především senioři tělesně postižení a prudké schody do zvýšeného přízemí mě přímo fascinovaly. Nicméně "chcešli z vlky býti, musíš s nimi výti", šlapala jsem ty schody co čtrnáct dní s francouzskými holemi také a jak ráda. Byla jsem v invalidním důchodu a nechtěla jsem zůstat doma, stěžovat si rodině, která pracovala a část navštěvovala MŠ a ZŠ. Nechtěla jsem doma sedět a být zoufalá invalidní důchodkyně, chtěla jsem být užitečně vytížená a veselá. Postupně jsem začala spolupracovat s tehdejším vedením klubu až jsem vedení klubu převzala.

Smysl scházení v naší krásné klubovně měl být v radostné pospolitosti, v tématické různorodosti, kde si každý najde to své. Následně i utváření nových přátelství, často i oprášení těch, co zanikla ať už jakýmkoliv způsobem. Většinou však vytížeností rodinné, pracovní a také přestěhováním, později navrácením zpět do našeho města. Mé nejkrásnější poznatky přátelství jsou ty oprašující z dětství, kdy naši senioři přijdou a řeknou, nejsi ty ten a ten, nebo ta a ta? Nakonec zjistí, že spolu navštěvovali MŠ, ZŠ, či si hrávali na dvorku.

Každým rokem se zúčastňují senioři našeho města výstav "ŠIKOVNÉ RUCE SENIORŮ" nejdříve na výstavě v CVA, pak ty "nej"na celorepublikové výstavě v Lysé nad Labem. Pár let zpět došlo k ukončení účasti na výstavě v Lysé nad Labem a náhradou bývá tradiční výstava "5 MĚST ŠIKOVNÉ RUCE SENIORŮ" z našeho regionu. Nyní bylo hostitelem této výstavy naše město. Dostala jsem pozvánku na vernisáž jako zástupce našeho klubu a věřte bylo na co se dívat, bylo těžké vybrat jeden "nej"příspěvek z pěti měst. Pokračování příště, všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví ☺