"ADVENTNÍ ČAS ..."

 Každý den se něco děje, stále mám pocit nedostatku času. Jak já jsem to neměla ráda, když jsem to slýchávala od seniorů v rodině. Najednou je to tady, "mám málo času", že by stáří😏😱. V neděli  jsem zastávkovala a najednou jsem si čas jen tak pro sebe udělala. Světe div se v pondělí zrovna tak.V neděli jsem zašla omrknout naše vánoční městečko a byla jsem spokojená nejen s výzdobou vánočního stromu, tak sortimentem zboží nabízeného v krásně ozdobených stancích.

Zdržela jsem se na náměstí dost dlouho, ani jsem nepočítala, že se dočkám rozsvěcení vánočního stromu. Když bylo ještě denní světlo, obešla jsem park na náměstí a vyfotila postavičky z kterých měly radost děti. Večer pak byly osvětlené, stejně tak alej stromů na hlavní ulici.

Kliknutím se fotografie zvětší. Za prostřední fotografií veverky se rýsuje budova kina a alej 16 čínských metasekvojí vysázených v 60. letech 20. století. Na okraji aleje u náměstí najdete dřevěnou sochu  - Ducha stromu. Metasekvoj čínská je přezdívána "živoucí fosílíí", předpokládalo se, že vyhynula v období třetihor před 70 milióny lety. Byla objevena v Číně v polovině 20. století. Naše město získalo semenáčky sekvoje v roce 1967 ze zahradnické školky v Litomyšli. Alej metasekvojí příjemně ochlazuje v horkých dnech okolí, zachycuje vodu a vytváří příjemné klima pro odpočinek. V anketě "Alej roku 2023" získala 5. místo. V horkých dnech bývají lavičky kolem aleje hojně vyhledávané. Snímky jsem pořídila pro paní Vlastu, ovšem nejsou tak zdaleka kvalitní jako ty Tvé Vlasti. S dovolením, dám sem odkaz na Tvůj úžasný blog. Nikdo z návštěvníků mého blogu neprohloupí, když k Tobě  nahlédne:                              https://fotosvet2020.blogspot.com/ 👍

Vložím sem raději foto ze zdroje:https://alejroku.cz/2023/alej-metasekvoji-cinskych-v-havirove

Díky metasekvojí jsem se dostala do období léta, ale je čas adventní tak šup a jsem zpět ve vánočním městečku☺

Vpondělí jsem měla v úmyslu vyfotit náš druhý vánoční strom na Podlesí při návratu z kosmetiky, ale  vracela jsem se domů v pozdních hodinách. Dnes cestou z nákupu se mě podařilo strom vyfotit a musím konstatovat, že je nádherný jak ve dne tak večer. Doma svítíme, snažíme se  co nejvíce zpomalit a mít čas na poklidné společné posezení u kávy, nebo čaje. Abych pravdu řekla, tak u snídaně se nám to po ránu moc nedaří, vedle probíhá rekonstrukce bytu, pozdní oběd vychytáme mezi hlukem vrtačky. Začínám to vnímat jako každodenní kolorit, pozdní odpolední káva pokud jsme doma je už v klidu, zrovna tak večeře. Na každý pád sluchátka "ala Otík" z filmu Vesničko má středisková máme připravené😂😂😂Tak klídek, zabezpečeni jsme a jednou tomu bude konec...

Doufám, že vy jste na tom s časem lépe, nebo je to jak u mě, že se mě občas nechce ani psát, jen tak nakouknu k vám a basta☺☺☺Ať je to tak, či tak mějte pohodové dny prožité ve zdraví ...

" OPĚT MEZIGENERAČNÍ SETKÁNÍ "

Neplánovaně jsem dostala se svými klubovými přáteli možnost zúčastnit se generálky na večerní představení mega koncertu hitů skupiny ABBA ...

Spojení generací jak na pódiu, tak v hledišti, nádherné je slabé slovo, bylo to úžasné setkání ...
 

Silný zážitek pro obě generace, potkala jsem se tam s vnukem a jeho spolužáky...

Vím fotografie jsou nekvalitní, spíše pár informací ze zdroje ...

 

Bohužel, delší video nejde vložit, tak aspoň krátké. Nyní už běží večerní program k příležitosti 70. výročí našeho města Havířova. Dříve města mladých, města květin a zeleně. My dříve mladí jsme už seniory, město zeleně a květin stále platí, ale město mladých už zdaleka ne. Pro mladé zde chybí zaměstnání, tak jako všude. Doly a hutě pozavírané, přesto nás smog trápí "neuvěřitelně" stále, že by nás pilně zásobovali naši sousedé? Nicméně nebudu si kazit nyní podvečer s úvahami o ovzduší, nechám doznívat krásný pocit z dnešního koncertu. Vám popřeji pohodové dny prožité ve zdraví a jen dodám :

" LASKAVOST "

 

Den laskavosti a k tomu mezinárodní. Víte, že se slaví tento den pravidelně 11. listopadu od roku 1998?Vůbec bych o tomto svátku nevěděla, kdybych dnes zůstala doma, možná na internetu by na mě vykoukl dem laskavosti, ale!!! Má dnešní cesta do města mě přihrála do cesty laskavé děti. Zastihly mě v obchodě, zrovna jsem si zkoušela kalhoty v kabince, když jsem zaslechla pozdravení od skupinky dětí: "Dobrý den jsme žáci ZŠ1Máje, dnes je mezinárodní den laskavosti, Venku na nás čeká paní učitelka se zbytkem třídy. Dnes jsme upekly společně Svatomartinské rohlíčky a přišly jsme vám  nabídnout. Tak si prosím vezměte a klidně i dva"

Jen tak malinko poodhrnula jsem kousek závěsu v kabince, abych se na ty děti podívala, až jsem slzu uronila. Bylo to vřelé, laskavé, uvědomila jsem si, že laskavost nezačíná u druhých, laskavost začíná u nás samotných. 

Domů jsem se vracela s dobrým pocitem, hřálo mě u srdíčka předání laskavosti dětí personálu prodejny. Pan majitel byl tak laskavý, že mě nabídl i zkrácení nových kalhot do zítřka, paní prodavačky mě laskavě obsluhovaly, a to hned dvě. A já, usmívala jsem se "laskavě"na okolí až se na mě paní u zastávky MHD obrátila s dotazem na moji dobrou náladu. Tak jsem ji pověděla ten příběh s dětmi předávající laskavost. Už mě přijížděl autobus, v tom mě paní šokovala s dotazem, zda jsem vylezla z té kabinky a vzala si taky rohlíček ...☺☺☺Nevzala, a proč, když to bylo zadarmo ☺☺☺. Každý jsme nějaký, pomyslela jsem si a nastoupila do autobusu. Nyní tu atmosféru laskavosti předávám vám, tím, že o ní píši. Mějte se laskavě a předávejte laskavost i přesto, že už zítra nebude svátek laskavosti, bude jen všední den.

 

 

" VŠEHO CHUŤ"

 Je to k nevíře, venku zlato a já doma, to se opakovalo. Musel mě stačit pohled z okna a kochání přes balkónové dveře, kde rozkvetla chryzantéma. Loni kvetla ještě v prosinci.

Nechám se překvapit, jak to bude letos, prozatím postupně rozkvétá...

Pohled z okna není za pěkného počasí také marný, ani takový podvečerní, kdy se mraky rozejdou a sluníčko vykoukne a osvětlí protější domy. V oknech se pak odráží sluneční paprsky ...

Dnes jsem měla dlouhodobě plánovanou kontrolu v Karviné na Ortopedii, Ač nerada, chtěla jsem se  omluvit z důvodu nemoci a změnit termín. Sestřička mě ujistila, jak nemám teplotu, dobírám antibiotika,  a cítím se dobře, že měnit termín není potřeba. A tak jsem to zlato venku fotila z auta cestou k lékaři, tam i zpět. 

 U pana doktora jsem velmi dobře pořídila. Nejenže jsou mé výsledky OK, ale podařilo se mě  nečekaně  objednat i mého muže. Doma často slýchávám au,au, au a k tomu proslov jak jej bolí kolena a kyčle. To si ani nedovedeš představit, no určitě, já po výměně kloubů ☺☺☺ a  hned na to, k lékaři nejdu. Stejně mě nikde nevezmou a na operaci se čeká až dva roky☻ Má slova, že se napřed musí lékař podívat na snímek, pak dle uvážení zapsat do pořadí, padaly jak hrách na zeď.Tak jsem dnes požádala mého pana ortopeda, zda by si nevzal mého muže do péče. Rád by, ale má plno až tak po Novém roce. Tak jsem si povzdychla, že manžel je paličák, k doktorovi jej jen tak nedostanu. Dnes je tu se mnou, nikdy se práce nebál, byl Báňský záchranář, pomáhal lidem. Na to pan doktor reagoval slovy, to jej někde vecpu, takových lidí si obzvlášť vážím. To mě zahřálo u srdíčka, věřte, nebo ne. Jen se omlouval, že dnes má  plno a pak musí operovat  ještě jednu zlomenou ruku. Manžel však radost neměl pražádnou, to bylo bla..bla..bla, ale než jsme došli k autu už mluvil jinak, že jsem nakonec dobře udělala. No, bodejť by ne, nevděčník jeden,☺Cestou zpět jsem opět fotila z auta a kochala se. Místy zdevastovanou krajinu jsem přehlížela, zrovna tak pár zbylých těžních věží.

To už jsme spokojeně ujížděli k domovu ... 

Ještě jsem se chtěla zmínit o proběhlé "Bramboriádě" v našem Centru volnočasových aktivit. Využili jsme podzimní prázdniny a pozvaly děti s doprovodem k nám do volnočasovky. Vstupné byly tři brambory, pak už jen plnění úkolů na několika stanovištích - výroba razítek, navlékání bramborových korálků, puzzle, soutěž o nejdelší slupku z brambor, sběr brambor a hod bramborou do koše.Výroba letadla z papíru, následovala soutěž, které nejdál doletí. Nakonec přednes básně, nebo písně s podzimní tématikou.

Zapojili se dědové i babičky, maminky a tetičky, vůně pečených brambor, přilákala děti a jejich doprovod. Při vyhodnocení každý dostal trochu sladkostí a diplom o účasti na Mezigeneračním setkání, které se opět letos vydařilo.