" MŮJ LISTOPAD TROCHU JINAK "

Vůbec se mě nechtělo o "Listopadu" jako takovém ani psát.psát. Po přemíře různorodého sdělování kde všude, od tisku a jiných sdělovacích prostředků až po posezení v kavárně, v čekárně u lékaře, nebo jízdě MHD. Všude kam oko dohlédne a ucho zaslechne se o ničem jiném nemluví a nepíše než o"listopadovém a polistopadovém" dění. Beru potřebu, pokud je to pro oné listopadové "dušičky"potřeba stále omýlat jak je nyní "dobře", jak se může to či ono, navíc taky jezdit do světa, tedy pokud na to dotyčný má nejen prašule, ale také zdraví. Ovšem irituje mě stále častější naříkání jak oni tehdy trpěli, neustálé převlékání kabátu. Mnoho z těch "fňukálků a hrdinů" znám osobně a věřte mě, je mě z toho všeho zle. Dřív zarytý (vím, že se více hodí příměra vyčůraný) komunista, nyní v jiném převleku své dřívější spolustraníky odsuzující, vykřikující různé líbivé sliby, jenom ať se udržím a mám zabezpečení. Co mě hodně mrzí, je to jak občas díky technice mám možnost prohodit pár slov se spolužáky a lidmi z mého mládí, nevyjímaje ani bývalé kolegy z práce. Ve většině případů však hovor během pár minut ukončím. O tom jsem však psát nechtěla, ale musela, protože se mě to příčí, zvláště u těch co znám osobně a vím, co vím. Nejraději se s takovými při osobním setkání raději rychle loučím a prchám, abych v zápětí si vyslechla , že ono, to už není takové, jak by mělo být a ... No není, ale aby nebylo hůř, pomyslím si pokud se to povede tak jako nyní. O tom jak si pamatuji "Listopad před 35 lety" jsem napsala článek do jednoho časopisu před léty.  Nyní však to bude o něčem jiném, to by nikoho z vás ani ve snu nenapadlo, že se bude jednat o zuby.☺

Byl už někdo z vás na nemocenské ohledně chrupu? Já ano a právě v listopadu před 35 lety, jsem na té nemocenské byla. Moje paní zubařka tehdy usoudila, že pokud chci mít své zuby, je nutný dost velký zákrok na mém chrupu. Mimochodem ona paní zubařka Drahomíra Dziková měla "ZLATÉ" ručičky a také byla odbornice přes paradentózu. Zásah to byl dosti velký, ale výsledek úžasný, ona operace mě zachránila chrup, vůbec si nedovedu představit kolikátý umělý chrup bych už měla v současné době, bylo  mě tenkrát pouhých 35 let, jako oné revoluci dnes. Při zákroku jsem bolest necítila, ale jak to přicházelo k sobě, bolelo to dost. Vybavena tabletkami proti bolesti a sádrou v celé spodní části chrupu plížila jsem se domů. Už si ani nepamatuji jak dlouho jsem tu sádru měla, ale pohled na své zuby jaksi divně odhalené a děsivě dlouhé, mě rozklepal natolik, že jsem opět vyfasovala novou sádru na pár dní. Doma jsem měla čas sledovat dění v televizi, brzo ráno jsem ovázaná šálou běžela pro noviny. Pamatuji si, že byla příšerná ledová zima, cesta do ordinace na ošetření tam a zpět, to byl celý můj tehdejší listopadový pohyb mimo domov. Postupné změny a události v mém okolí jsem už popsala ve zmíněném článku v jednom časopisu. Nechci se k tomu vracet, nebylo to mnohdy to, co by stálo za to dnes o tom psát. Bylo více mínusů, než plusů, mnoho převlékání kabátů a nepříjemných odhalení. Opět se vrátím k paní doktorce co měla"zlaté ruce" a byla odbornicí na svém místě. Pro tu se otevřela brána do světa medicíny, byla na stáži a přivezla si nejen zkušenosti, ale později také přípravky. Mnohé s mým svolením vyzkoušela u mě, nahradila tehdy u nás dostupné materiály těmi přivezenými. U mě šlo konkrétně o kovovou výstuhu, která při mrazech na dásně a chrup dost výrazně studila, ☻nahradila ji příjemnou bílou pastou. Na paní doktorku nepěji ódu jen já, ale také mnoho jiných pacientů. Škoda jen, že její zdravotní stav už neumožňuje věnovat se i nadále své profesi. Naštěstí si vychovala svoji nástupkyní, dceru ke které docházím. Tak to byl můj pohled na 35 let od "toho listopadu", škoda jen, že se celkově nepohnula profesialita ve vedení na vyšších místech ve prospěch našeho státu. Řeči o svobodě si každý vyloží po svém a není dne, abychom pokud nejsme slepý to neviděli. Kus toho, co jsem zde napsala v závěru, jsem raději vymazala. Víte proč, přece pro klid a tu údajnou "svobodu". I tak, mějte poklidný týden prožitý ve zdraví a pohodě, já jdu kouknout na rozpočet, abych měla na ty svý nový"zuby" až ty stávající doslouží našetřeno. Raději na dvoje, dnes totiž nic moc dlouho nevydrží a co je kvalitní něco stojí.

Dnes pouze obrázky čerpány ze zdroje, ostaní mé poznatky ☺