"POŠTÁÁÁ..."

Jako to počasí, mění se i ráz přicházející pošty. Myšleno pošty jako takové ať už je to na e-mail, nebo ta klasická do domovní poštovní schránky. Nevím jak u vás, ale u nás to tak je.V pondělí to byla pošta úřední s pozvánkou od "bývalého ROH" dnes přejmenovaného a jak to tak pozoruji, pouze malá obměna, jinak "převlečené kabáty" na setkání bývalých zaměstnanců. Jak by naše babi řekla "těch pár kaček, co by jste do mě vrazili do sódovky ať tam nepadnu, nabijte si do špic" Když bylo potřeba opory v době propouštění nadbytečných pracovníků, obrátili jste se ke mě zády a ty své stálé poctivé pracovníky jste propustili a nedávno nové přijaté vlezdoprdelníky jste si tam nechali. Diskriminace tam, diskriminace sem, pokud pracoval v závodě manželský pár, jeden musel z kola ven jako v tom rozpočítadle - Ententýky dva špalíky a nakonec se to svezlo na majitele - francouze. Jó, to francouz, ROH nééé, tak nyní nééé ani ta "sódovka" to nezpraví, Úřední pošta vyřešena ☺ Horší, myšleno přijetím, byla pošta z Karlových Varů od rodiny blogerky paní Evi Huškové ...

Vím, že byla Evička moc nemocná, měla vleklé zdravotní potíže, nyní je jí už na obláčku dobře🙏 My, co zde zůstáváme a Evičku jsme znali nejen z blogu, ale také z osobní e- mailové korespondence na ni tiše vzpomeneme.

Jednou se mě Evička trochu více v e-mailu rozpovídala a zmínila se, že si dopisuje i s lidmi z různých koutů světa, neznalá jiné reči než češtiny, samozřejmě slovenštiny a také ruštiny, přesto si psala např. s japonkou, ne neuměla česky, ale obě ovládaly "esperanto " Odborně - Lingvo Internacia, což je nejrozšířenější mezinárodní plánovaný jazyk, který však nemá v úmyslu zatlačit, či snad potlačit jazyky všeobecně. Evičce usnadnil komunikaci se světem a rozšířil tak obzor v komunikaci...

Došlá pošta od rodiny vyvážila smutek aspoň částečně, zvláště pak foto koně "Marurscia" od vnukovi přítelkyně...

Co dál, třeba pozdrav od druhé dcery z jižní Moravy, kde byla na cyklodovolené ...

Má rodná, nevím zda dnes je tak úrodná jako dřív ta jížní Morava...

Letos prý většinou vyprahlá je má rodná jížní Morava.Snad přicházející deště, nedotvoří zkázu už mrazem zasažené...

Když už se začalo blýskat jak se říká na lepší poštovní časy, jako blesk z čistého nebo zasáhla mě smutná zpráva od blogerčiny maminky Šárky o náhlém úmrtí Verunky. Na její blog sem hned dám odkaz, aby nedošlo k omylu jako u Evičky - https://veruneeecka.blogspot.com/ Nevím kdo z vás na její blog chodil, Verunka blogovala 10 let. Mávám na obláček a říkám si PROČ ...

Proč nejsou léky, proč se nedějí zázraky...PROČ ...

Vím, že v dnešní poště převažuje smutek, velký a vleklý především pro pozůstalé. Není však dobré uzavřít se, je potřeba vykročit a jít dál. To se mě to píše, naše babi by hned řekla něco o tom, že sytý hladovému nevěří. Já s babi jako vždy souhlasím. Všem přeji, aby se v podobných situacích z toho všeho nesložili, aby měli kolem sebe vždy někoho o koho se mohou opřít ♥ a co se týká toho mého úředního dopisu, tak na ten jsem úplně, ale úplně zapoměla. Jo a tu "sódovku" co bych tam dostala si fakt mohou nabít do špic, to jó. Však já s tou naší babí vždy souhlasím. Vy mějte pohodové dny prožité ve zdraví a bez záplav.