Je to k nevíře, venku zlato a já doma, to se opakovalo. Musel mě stačit pohled z okna a kochání přes balkónové dveře, kde rozkvetla chryzantéma. Loni kvetla ještě v prosinci.
Nechám se překvapit, jak to bude letos, prozatím postupně rozkvétá...
Pohled z okna není za pěkného počasí také marný, ani takový podvečerní, kdy se mraky rozejdou a sluníčko vykoukne a osvětlí protější domy. V oknech se pak odráží sluneční paprsky ...
Dnes jsem měla dlouhodobě plánovanou kontrolu v Karviné na Ortopedii, Ač nerada, chtěla jsem se omluvit z důvodu nemoci a změnit termín. Sestřička mě ujistila, jak nemám teplotu, dobírám antibiotika, a cítím se dobře, že měnit termín není potřeba. A tak jsem to zlato venku fotila z auta cestou k lékaři, tam i zpět. 
U pana doktora jsem velmi dobře pořídila. Nejenže jsou mé výsledky OK, ale podařilo se mě nečekaně objednat i mého muže. Doma často slýchávám au,au, au a k tomu proslov jak jej bolí kolena a kyčle. To si ani nedovedeš představit, no určitě, já po výměně kloubů ☺☺☺ a hned na to, k lékaři nejdu. Stejně mě nikde nevezmou a na operaci se čeká až dva roky☻ Má slova, že se napřed musí lékař podívat na snímek, pak dle uvážení zapsat do pořadí, padaly jak hrách na zeď.Tak jsem dnes požádala mého pana ortopeda, zda by si nevzal mého muže do péče. Rád by, ale má plno až tak po Novém roce. Tak jsem si povzdychla, že manžel je paličák, k doktorovi jej jen tak nedostanu. Dnes je tu se mnou, nikdy se práce nebál, byl Báňský záchranář, pomáhal lidem. Na to pan doktor reagoval slovy, to jej někde vecpu, takových lidí si obzvlášť vážím. To mě zahřálo u srdíčka, věřte, nebo ne. Jen se omlouval, že dnes má plno a pak musí operovat ještě jednu zlomenou ruku. Manžel však radost neměl pražádnou, to bylo bla..bla..bla, ale než jsme došli k autu už mluvil jinak, že jsem nakonec dobře udělala. No, bodejť by ne, nevděčník jeden,☺Cestou zpět jsem opět fotila z auta a kochala se. Místy zdevastovanou krajinu jsem přehlížela, zrovna tak pár zbylých těžních věží.
U pana doktora jsem velmi dobře pořídila. Nejenže jsou mé výsledky OK, ale podařilo se mě nečekaně objednat i mého muže. Doma často slýchávám au,au, au a k tomu proslov jak jej bolí kolena a kyčle. To si ani nedovedeš představit, no určitě, já po výměně kloubů ☺☺☺ a hned na to, k lékaři nejdu. Stejně mě nikde nevezmou a na operaci se čeká až dva roky☻ Má slova, že se napřed musí lékař podívat na snímek, pak dle uvážení zapsat do pořadí, padaly jak hrách na zeď.Tak jsem dnes požádala mého pana ortopeda, zda by si nevzal mého muže do péče. Rád by, ale má plno až tak po Novém roce. Tak jsem si povzdychla, že manžel je paličák, k doktorovi jej jen tak nedostanu. Dnes je tu se mnou, nikdy se práce nebál, byl Báňský záchranář, pomáhal lidem. Na to pan doktor reagoval slovy, to jej někde vecpu, takových lidí si obzvlášť vážím. To mě zahřálo u srdíčka, věřte, nebo ne. Jen se omlouval, že dnes má plno a pak musí operovat ještě jednu zlomenou ruku. Manžel však radost neměl pražádnou, to bylo bla..bla..bla, ale než jsme došli k autu už mluvil jinak, že jsem nakonec dobře udělala. No, bodejť by ne, nevděčník jeden,☺Cestou zpět jsem opět fotila z auta a kochala se. Místy zdevastovanou krajinu jsem přehlížela, zrovna tak pár zbylých těžních věží.
To už jsme spokojeně ujížděli k domovu ...
Ještě jsem se chtěla zmínit o proběhlé "Bramboriádě" v našem Centru volnočasových aktivit. Využili jsme podzimní prázdniny a pozvaly děti s doprovodem k nám do volnočasovky. Vstupné byly tři brambory, pak už jen plnění úkolů na několika stanovištích - výroba razítek, navlékání bramborových korálků, puzzle, soutěž o nejdelší slupku z brambor, sběr brambor a hod bramborou do koše.Výroba letadla z papíru, následovala soutěž, které nejdál doletí. Nakonec přednes básně, nebo písně s podzimní tématikou.
Zapojili se dědové i babičky, maminky a tetičky, vůně pečených brambor, přilákala děti a jejich doprovod. Při vyhodnocení každý dostal trochu sladkostí a diplom o účasti na Mezigeneračním setkání, které se opět letos vydařilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat