"15 LETÉ VÝROČÍ "

V úvodu dnešního příspěvku o výročí Centra volnočasových aktivit nejdříve trocha historie. Naše město Havířov vznikalo od roku 1947 první výstavbou obytných domů, bývalo to převážně městem"mladých", postupně se věková hranice posouvala do seniorského věku. To už byly zakládány kluby seniorů, které potřebovaly klubovny, část byla umístěna v panelových domech, v restauracích, školách, v domovech důchodců. Časem i toto řešení kapacitně přestalo vyhovovat a proto v roce 1985 vznikl Městský klub seniorů na ulici Studentské, kam se část klubů přemístila. Ani toto řešení nebylo s přibývajícími roky dostačující, přestalo vyhovovat, jednak pro špatnou dostupnost seniorům jak po stránce mobilní, kdy nebyl do kluboven bezbariérový přístup, kapacitní a v neposlední řadě také finanční. Bylo potřeba najít jiné řešení, hledali se vhodné prostory, které by byly dostačující. V hledáčku se objevila budova jeslí na Horymírové ulici, které byly v provozu do roku 1993 a pro nízký počet dětí nebyly potřeba, namísto jeslí  do roku 2010 zde bylo dialyzační středisko. Po uvolnění v roce 2010 Rada města schválila využít tento objekt na Centrum volnočasových aktivit. Byla potřeba rekonstrukce budovy, vznikly dva velké sály, dvě menší klubovny, kuchyňky, hygienické zázemí. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly k 6,5 miliónu Kč a byly pokryté z úspor rozpočtu odboru školství a kultury Magistrátu města na rok 2010. V březnu 2011 dostává odbor sociálních věcí klíče od budovy a pro pracovnice tohoto odboru, které mají kluby seniorů na starosti paní Bc. Petru Pospíšilovou a  Miloslavu Lepíkovou nastali dva měsíce vyčerpávající práce. Nebyly na to však sami, připojilo se šest dobrovolníků, později členů dohlížející samosprávy. Už koncem dubna se mohly kluby seniorů roztoušené po různých částech Havířova připravovat na stěhování do CVA. Tuto akci, které jsme v úzkém kruhu říkali "kulový blesk" si moc dobře pamatuji. Mnohé kluby zanikly, jiné vznikly. Slavnostní otevření CVA  4. 5. 2011 bylo nejen pro nás seniory našeho klubu velká událost.

Nejenže jsme  získali nové prostory, ale nabídla se nám spousta možností navštěvovat zájmové kroužky: malování, keramiky. Troch odbočím ☺do keramiky jsem se chodila často odreagovat - sova pro dceru k promoci, botičky k příležitosti "Pochodu seniorů"...

Zápich do květináče, obal na květináč, jmenovka pro synovu rodinu na branku do zahrady. Marný nebyl ani kroužek ručních technik, pletení z papírů, výroba šperků,  kurz šití a střihu, studené kuchyně karetní hry Taroky, šachy, cvičení na židlích i karimatkách, klub přátel pohybu - chůze s holemi Nordick Wolking, různorodé přednášky, počítačové kurzy, ale také Mezigenerační setkávání.V roce 2012 se v CVA scházelo celkem 22 klubových organizací a zájmových, pokud se nepletu 10. Provoz CVA zajišťuje od pondělí do pátku vždy od 9 - 18 hodin samospráva nyní už v počtu deseti pracovníků, spadajících pod vedení dvou pracovnic sociálního odboru Magistrátu našeho města Havířova, p. Miroslavá Lepíková, Bc. Petra  Pospíšilová. V současné době p. Pospíšilovou zastoupila p. Bc. Urszula Anna Kocúrová. Tyto pracovnice mají na starosti provoz a činnost CVA a kluby seniorů na území města  po stránce programové a také po stránce hospodářské. Náš klub se schází v CVA v klubovně co čtrnáct dní po celý rok s vyjímkou prázdnin.

Dříve jsme se scházeli ve staré, nevyhovující klubovně. Z dostupnosti do klubovny jsem tehdy byla nemile překvapena, neboť se tam scházeli především senioři tělesně postižení a prudké schody do zvýšeného přízemí mě přímo fascinovaly. Nicméně "chcešli z vlky býti, musíš s nimi výti", šlapala jsem ty schody co čtrnáct dní s francouzskými holemi také a jak ráda. Byla jsem v invalidním důchodu a nechtěla jsem zůstat doma, stěžovat si rodině, která pracovala a část navštěvovala MŠ a ZŠ. Nechtěla jsem doma sedět a být zoufalá invalidní důchodkyně, chtěla jsem být užitečně vytížená a veselá. Postupně jsem začala spolupracovat s tehdejším vedením klubu až jsem vedení klubu převzala.

Smysl scházení v naší krásné klubovně měl být v radostné pospolitosti, v tématické různorodosti, kde si každý najde to své. Následně i utváření nových přátelství, často i oprášení těch, co zanikla ať už jakýmkoliv způsobem. Většinou však vytížeností rodinné, pracovní a také přestěhováním, později navrácením zpět do našeho města. Mé nejkrásnější poznatky přátelství jsou ty oprašující z dětství, kdy naši senioři přijdou a řeknou, nejsi ty ten a ten, nebo ta a ta? Nakonec zjistí, že spolu navštěvovali MŠ, ZŠ, či si hrávali na dvorku.

Každým rokem se zúčastňují senioři našeho města výstav "ŠIKOVNÉ RUCE SENIORŮ" nejdříve na výstavě v CVA, pak ty "nej"na celorepublikové výstavě v Lysé nad Labem. Pár let zpět došlo k ukončení účasti na výstavě v Lysé nad Labem a náhradou bývá tradiční výstava "5 MĚST ŠIKOVNÉ RUCE SENIORŮ" z našeho regionu. Nyní bylo hostitelem této výstavy naše město. Dostala jsem pozvánku na vernisáž jako zástupce našeho klubu a věřte bylo na co se dívat, bylo těžké vybrat jeden "nej"příspěvek z pěti měst. Pokračování příště, všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví ☺