"MÁM DOVOLENO"

 Dnes nemusím dávat na obličej smajlíka, mám povolení, nebo spíše prosbu, dát vše sakum prásk jak to je.

Založila jsem novou složku fotografií a nazvala ji "KUTILOVÉ". Také se vám občas stane, že se potkáte s lidmi, pro vás neznámými. Jsou to však přátelé vašich přátel, jste představeni, potkáváte se, zdravíte a pak po delší době se dozvíte, že onen pán, nebo paní jsou šikulové kutilové. Je to už pár týdnů, co jsem takto poznala  pana Slávečka, tak mu říkají jeho přátelé. Ve skutečnosti se jmenuje Věnceslav, ale já zůstanu u Slávečka. Tyto fotografie jsem už jednou použila na facebooku při koláži s doprovodnou hudbou: "Dva roky jezdím bez nehod, s větrem se honím o závod ..."a možná i zde, ale obličej jsem zakryla smajlíkem 😀. Dnes jsem se opět setkala s panem Slávečkem, slovo dalo slovo a pan Sláveček se rozpovídal o své zálibě, práci se dřevem. Nejenže si zhotovil nábytek do jídelny jako na zámku, ale dokonce pro svá vnoučata kolébku a také kočár. Pěkně fortelný co vydrží a pohodlný, ne ty dnešní jak sám říká ,většinou "malá prdítka". Vnoučata se v něm odvozila, stále jej mají doma jako raritu, zhotovený je ze dřeva a proutí, jak je psáno pod fotografií, kterou poslala Slávečkova dcera před pár léty do jednoho časopisu.

Vnoučata odrostla a Sláveček pro ně zhotovil auto, sakumprásk jak je jeho zvykem auto se vším všudy. A opravdu jede, poháněné baterií, troubí, světla svítí, blikají. Vnouček spokojený a

děda nadšený.Dnes mě řekl, až to budeš dávat opět do terénu, tak tam nezakrývej naše obličeje😊😊😊. Tak jo, je to paráda, no řekněte sami ...

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví