pátek 23. dubna 2021

" NEDOPATŘENÍ - KDYŽ ŠPATNĚ KVIKNETE"

 

 Vůbec si nejsem vědoma, že bych odstranila článek s knihou od Niny Křehotové. Až dnes, když jsem odpovídala na komentáře minulého článku " Knižní čtvrtky" a nemohla si vzpomenout na přesný název knihy od Niny, hledala jsem v archívu a článek byl "fuč", hned mě napadlo, že jsem opět čarovala na blogu a omylem jak naše Jaruš říká kvikla(klikla) na klávesnici a bylo vymalováno. Marné, Fukčarinka se opět předvedla. Když už zde zmiňuji název mého blogu "Fukčarinka", tak neznalým osvětlím. Název vznikl při zrodu blogu, mimochodem, to už je let, tehdy mě blog založil vnuk (12 letý), který mě měl coby malý chlapeček spojený s přesvědčením, že umím čarovat. Nedivte se, unavený z našich výletů do přírody mu najednou babička vyčarovalo po pár krocích lavičku (jasně, věděla jsem o ní), tu zas obchod večerku, ukrytý v domě za rohem, kde jsme si koupily dobrotu, že tam obchod je mě bylo známo. No a tak byl na světě název Fukčarinka. Zpět ke knize od Niny Křehotové - "PSÁNO ZA JÍZDY".

Je to kniha, kterou jsem si koupila po dlouhé době. Od jisté doby knihy nekupuji o to více navštěvuji knihovnu. Zaujal mě příběh ač křehké, tím více silné ženy, která se od svých studentských let neobejde bez vozíku. Žije svůj život jak se říká naplno a že nebyl vůbec lehký už od jejího dětství, kdy byla plná síly a snů obklopená svoji rodinou. Osud se však s nimi nemazlil, ale všichni se s ním poprali a díky Nině přišla na svět v  březnu 2021 tato kniha, aby dala světu vědět, že se dá život žít i na vozíku, samozřejmě díky rodině a přátelům. Knihu má nyní dcera a tak jsem si foto knihy vypůjčila ze zdroje. Více se o knize dozvíte níže na odkazu na blogu Niny. Pokud se vám bude zdát, že jste Ninu viděli ve StarDance, není to sen, byla to Nina.
http://psanozajizdy.blogspot.com/2021/03/knizka.html#comment-form 

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví 



35 komentářů:

  1. Četl jsem kdysi autentickou knihu ve slovenštině Taká sombsa narodila, autobiografii dánské malířky, která se narodila bez rukou a nohou....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je dobře, když se lidé neuzavřou do sebe,nezoufají a žijí jak jen to jde. ☺

      Vymazat
  2. Marti, díky za představení další knížky. Zeptám se v knihovně. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím zda bude v knihovně. V naší prozatím není, ale dala jsem tip knihovně na její zakoupení. Je dobré vědět,že se dá život žít i na vozíku. ☺

      Vymazat
  3. To je hezké,že díky vnukovi jsi Fukčarinka.Přemýšlela jsem,co se pod názvem skrývá.
    Knížky už také nekupuji,máme jich už moc a tak chodím do knihovný a nebo si s kamarádkama půjčujeme mezi sebou.
    Knížka musí být zajímavá.Takové lidi obdivuji a ne ty,kteří naříkají jenom na nepřízeň osudu.
    Marti,měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  4. Knížky od Ninky už obíhají po přízni a každý ji doporučuje jinému. Je to silný příběh vlastně celé rodiny. Ne z dávné historie, mapuje život dnešní mladé ženy a její rodiny. I společnosti, která jí dokáže usnadnit život, i když mnohdy se na její potřeby skládají dobří lidé.
    S tím kliknutím - zrovna teď jsem si aktualizovala Skype a zůstal mi v aktualizovaném jen jeden kontakt. Budu taky vyzývat kontakty, abych s nimi byla nadále ve spojení. Ach ta technika ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kitty, technika občas vítězí, ale my se nedáme. Skyp mám, ale nevyužívám.Snažší jsou pro mě telefonické hovory a když už tak i videohovory s rodinou. Dnes je plno možností. Skyp byl u nás v pernamenci,když byli naši přátelé v zahraničí. Nyní jsou už pár roků doma, došlo jim, že "všude dobře, doma nejlépe.♥

      Vymazat
  5. Děkuji za tip, téma mi není cizí.
    Než skončil blog, ten váš jsem v jeho posledních měsících moc ráda navštěvovala. 🙂
    Přeji hezký víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikolko, jsem ráda, že jsi se navrátila. ☺ ♥ ☺

      Vymazat
  6. Ráda jsem se dočetla, odkud pramení Fukčarinka. A křestní jméno?
    O lidech na vozíku mám povědomost, moje spolužačka ( 1.5. bude mít 73 let a dožene mě) je díky roztr.skler. léta na vozíku, není to žádný med. Ale chuť do života má navzdory všemu protivenství.Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marta,jméno mé Jiřinko ☺ Obdivuji takové lidičky, kteří jsou i navzdory zdravotním problémům velkými bojovníky.☺

      Vymazat
  7. Nejsem sobec,ale ten ,,kvik,,jak nazýváš jsem už podruhé smazala všechny oblíbené adresy blogů,ach jo tak vidím,že nejsem ,,kvik,sama.Moc zdravím.Miluš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miluško,kvikám často, zvláště jako ty ve sféře adresy blogů ☺ ☺ ☺ Už ani nevím kolikrát ☺

      Vymazat
  8. Marti, s tím kviknutím - to asi zažil každý. Někdy zlobí počítač a to je pak ještě horší. Hlavně, když to umíme napravit. ... Příběh s Fukčarinkou je pěkný a vnuk (to je ten nejstarší, že?) má určitě radost a příjemné vzpomínky na prožité chvíle s babičkou. ... Hezky jsi představila tuto knihu, já zatím teď číst dlouhý text nemohu, ale tip je to dobrý. Dala jsi mi nápad - někdy napíšu článek na blog o kamarádce, která se také, ale od narození, rvala se životem. Přeji pěkný víkend. H. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko,máš pravdu chvilky s nejstarším vnukem jsou nezapomenutelné, zrovna tak s ostatními čtyřmi. Dan přišel s nápadem založit mě blog, abych byla více ve spojení se světem. Tenkrát jsem byla krátce v plném invalidním důchodu, byla to pro mě velká rána zůstat doma. Byla jsem zvyklá být mezi lidma a najednou omezení jako hrom.♥

      Vymazat
  9. Marti, pokud jde jen o článek tak to se dá nahradit, ale já jsem jednu dobu pomáhala mnoha blogerkám s novým blogem a jedna ho chtěla zrušit a nevěděla jak. Tak že jí ať ho zruším... ale nevšimla jsem si, že mě to přehodilo na můj a zrušila jsem si kompletně blog se vším všudy od roku 2012. Nevratně. Ještě jsem rušení potvrdila. Když jsem to zjistila, byla jsem na mrtvici. no co nadělám, dokud nejde o život...Jen jsem přišla o spoustu fotek, které nikde nemám uložené. Moje hloupost...Přeji Ti krásné a klidné dny v pohodě a zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, to mě povídej, také jsem si málem smazala blog. Hned jsem psala Standovi, který byl správcem,blog byl zachráněn. Nyní jsem šla do nového a starý jsem nepřeváděla,řekla jsem si, co bylo, bylo, nyní je nové.☺

      Vymazat
  10. Tak, konečně vím, jak vlastně vznikl název Fukčarinka. Babička čarodějka (nechci psát čarodějnice ☺), tak to je skvělé. S tím kviknutím mám také zkušenosti, zatím to šlo vždycky napravit, ale moje znalosti ajťáka jsou mizivé, takže jedno kviknutí může znamenat můj konec. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kvikam dost často Evi ☺ Vnuk již není poblíž a tak si musím poradit sama. Jinak mě vždy se vším byl nápomocen. ♥

      Vymazat
  11. Takový "klik", to není jen se podepřít rukama o podložku, natáhnout trup, špičky nohou na podlaze a zvedat svou tělesnou schránku na rukách. když se blbě klikne, je zle. ale nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř a tak nezoufej, vidíš, chyba šla napravit. Jak se na vozíku žije jsem si pár týdnů vyzkoušela, ale vědět, že je to na pořád, to už je jiný kafe. Obdivuju lidi, kteří takto musí žít a zachovají si zdravou mysl a chuť do života. Mám kamaráda,. který je také od mládí na vozíku a jezdil alespoň upraveným autem na výlety s kamarádem, který mu byl oporou, ale kamarád zemřel, potíže se zády se zhoršili a nyní už jen trpí doma. Přesto navenek působí odhodlaně nebo odevzdaně?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško se mnou zamávalo pár dní na vozíku pořádně. Po operaci jsem nemohla došlápnout na nohu pár týdnů vůbec, pak postupně co měsíc menší zatížení, které se postupně stupňovalo až do úplného zatížení. Psychika udělala své s vozíkem jsem vůbec kamarádit nechtěla, přesuny byli pomalé, berle hnusné, nakonec mám kámošky francouzské hole při chůzi venku, to už jo. ♥ Ninu a všechny kolem obdivuji, když sáhnu do vzpomínek, tak nebyla jsem zrovna na okolí milá a k sobě už vůbec ne. No a pak přišel vnuk s tím nápadem založit blog a od té doby "kvikám" a zlobím se už jen na sebe ☺ ☺ ☺

      Vymazat
  12. Marti, já mám pocit, že už jsem článek o knížce, kterou Nina napsala, četla. Nevím, zda to bylo u tebe, či u Růženky.
    A jeden takový klik .... a je vymalováno. Pokud tě to utěší, nejsi v tom sama. I já jsem expert na likvidaci již hotového článku. 😂
    Měj hezké dny 🍀
    Měj hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, četla a já jej špatným "kliknutím" vymazala. Nejhorší na tom je, že vyšel, byl v archívu a já chtěla vymazat nový rozepsaný článek o vaření. ☺ ☺ ☺ No smůla a smůla je i to aprílové počasí co nyní panuje, tak doufejme, že bude lépe. ☺

      Vymazat
  13. Marti, k narozeninám Ti přeji vše nejlepší, hlavně však zdraví a pohodu, i ta radost z blogování k tomu patří. Měj se moc fajn. ☺ ♥ ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, moc děkuji, je to od Tebe velmi milé ☺ ♥ ☺

      Vymazat
  14. Tak to je hodně milá přezdívka. ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  15. Přezdívka je opravdu milá a tak nějak mi k tobě pasuje. Taková dobrá čarodějka, která má podle všeho ráda lidi, hlavně svoji rodinu, přírodu, prostě život. A to se mi líbí. Tak buď hlavně dlouho obstojně zdravá, ať si tě lidé užijí.

    OdpovědětVymazat
  16. Ta přezdívka mě taky mile dostala a připomněla mi, kterak syn svého času věřil na čarovné schopnosti dědečka :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Marti, ten první článek o knize jsem četla a doufám, že i knížku si někdy přečtu. A...dnes je ten velký den! Košťátko už určitě netrpělivě čeká v koutě. Příjemný let Fukčárinko!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, vyletěla jsem již dopoledne, byl krásný den. Na pozdější lety a slety ve večerních hodinách již nejsem ☺ ♥ ☺

      Vymazat