čtvrtek 1. července 2021

"LETEM MÝM SVĚTEM"

 Dnešní příspěvek jsem vylovila z šuplíku, zastrčila jsem jej po napsání v podvečer 17. 6., kdy se mě nějak nechtělo nic. Byla jsem spokojená, ale tak nějak neklidná, vnuk měl maturovat, ale tím to nebylo, vnukovi jsem věřila, že to vše zvládne. Odmaturoval dokonce s pochvalou od pana ředitele k úspěšnému ukončení studia. Radost nám udělal i tím, že bude dále pokračovat v návazném studiu. Tak čím ten neklid byl způsoben? Dnes po dlouhé době mohu konstatovat, že okolnostmi a děním kolem, ale to jsem mohla utnout. Nyní chodím více ven a narážím na tak neskutečně zaručené informace o škodlivosti očkování, přehnanosti s dodržováním hygieny, omezováním svobody a podobné bláboly, že se nestačím divit. Dříve v komunikaci telefonem jsem toto vše mohla od sebe odehnat ukončením hovoru, ale nyní sedíte na kafíčku, na lavičce v parku, čekáte na MHD a stále se vám někdo snaží vnutit své zaručené informace. Tak si říkám, zda blbnu já, nebo okolí, ale dost už, každý dle svého uvážení. Raději vás pozvu do přírody ...

Konečně, druhá dávka vakcíny aplikována, budu moct zase mezi lidi, pomyslela jsem si a po čtrnácti dnech vyrazila, kam, do přírody. A bylo dobře pod horami, kde jsme se prošli kolem říčky stékající z hor.
Klid, jen zpěv ptáků aplno lučních květin kolem, tak nějak se mě nechtělo fotit, což mě nyní mrzí, ale co už. Spíš jsem tu krásu kolem ukládala do své paměti.
Udělala jsem dobře, neboť mě čekalo kolečko po doktorech, které jsem o pár týdnů odložila po domluvě s lékaři, na potom, až budu mít po aplikaci druhé vakcíny. A tak v době mého dvouhodinového sezení v čekárně na onkologii přehrávala jsem si v paměti záběry z výletu do Beskyd. Jen tak mezi námi, čekali trpělivě i jiní (zdraví) pacienti, když já byla v partě těch, co brali chemoterapii a těšili se domů až zavřou dveře a budou mít soukromí, kdyby náhodou ... Hlavou mě běžely vzpomínky a najednou se objevil v dálce kopeček a na ní Lysá hora. A co vy, máte to občas také tak, zalovíte v paměti a vytáhnete to krásné a čas vám lépe uběhne? Mezitím kolem pobíhají sestřičky a lékaři a vy se usmíváte a vše je zalité sluncem. Mimo jiné, zrovna byl pěkný pařák a já mimoděk vytáhla vějíř a ovívala se vějířem a dál se probírala vzpomínkami až mě vyrušil hlas lékaře, který mě vyzval ke vstupu do ordinace se slovy, vám se ke mě nechce? Chtělo a jak, vyslechnout si výsledky vyšetření, následně vyzvednout léky v lékárně, kde je neměli. Vdalší také ne a nakonec paradoxně zjistit, že je výpadek a nedají se prozatím zajistit a tak ekvivalent a doufat, že je to opravdu to samé. 

Štěstí, že měli aspoň něco, řekla jsem si při čekání na odvoz a vylovila v paměti  les a připoměla sbírání hřibů, ty já sbírám ráda.
U nás to máme vše do kopce a z kopce, málo rovin, ale dá se i tak něco nasbírat.
Nelekejte se, není to letošní úroda, ale houby u nás dnes k obědu byly a to zapečené žampiony PortoBello s masovou náplní a jogurtovým dipem.
Obvykle je připravím grilované se zeleninou, ale vyzkoušela jsem zapečené s vepřovým mletým masem, které máme rádi s těstovinami.
Všem vám přeji pohodové dny prožité v přiměřeném zdraví.














18 komentářů:

  1. Marti,rozumím Ti.Taky jsem nevěděla co se se mnou děje.Přestala jsem úplně veškeré ruční práce,nic mně nebavilo."Celý"život jsem si nedovedla představit,že bych seděla jen tak u televize...Stejně jsem nevnímala,jaký film tam je.
    Přeji Tobě(i sobě ☺)dobré zdraví úměrné našemu věku.

    OdpovědětVymazat
  2. Občas se mi jen tak vybaví třeba okamžik z pěkné procházky - a to potěší :)
    Přeji Ti hezké dny, Marie

    OdpovědětVymazat
  3. Hezky jsi to, Marti, napsala, hlavně se vám ulevilo, že vnuk maturitu zvládl, přece jen v té distanční výuce bylo vše jinak a dobře, že bude studovat dál. Mladý člověk by měl studovat.☺ To, co píšeš o těch mudrlantech, jak hodnotí dobu karantény, to znám a po pravdě nebaví mě s těmi lidmi mluvit. Každý chytrý jak rádio, no však to znáš. Zdraví je na prvním místě a mít na co vzpomínat, co je našemu srdci blízké - je vlastně štěstí. Přeji Ti pěkné léto v klidu a pohodě. ☺

    OdpovědětVymazat
  4. Také nemusím vždy fotit,chodím na procházky se psem po okolí a zrovna tak jezdím na kole stejné trasy.Jak píšeš ty,ukládám do paměti a většinou,když nemůžu spát promítám v hlavě.
    Marti,přeji ti hezké dny hlavně ve zdraví

    OdpovědětVymazat
  5. Milá marti, taky znám podobné úniky do příjemného času i míst. Ono to opaarvdu pomáhá, protože člověk přestane se stresem a hned je mu líp. Tvoje krásná fotografická galerie přináší pohodu i těm, co ta místa nenavštívili. Přeji pěkné letní dny a hlavně buď fit!

    OdpovědětVymazat
  6. Martičko, často si v duchu promítám místa, která jsem navštívila. Dnes budu mít nový námět - školní výlet v Beskydech. Tak vzhůru z Frýdlantu n.O. na Lysou horu, dolů na Bílý Kříž a dále. Je u vás moc pěkně, těším se na další fotky.

    OdpovědětVymazat
  7. Naprosto ti rozumím, v čekárně si ,,pouštím,, v hlavě příjemná videa natočená v přírodě...aby se člověk nehroutil a zůstal normální v rámci možností.
    Jiřina z N.
    Pozdravuj Lysou Horu!

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, rozumím Ti. Někdy toho je už moc - informací z médií, od lidí, i těch lidí, prostě všeho...Na mě to nějak dolehlo právě teď. Sebrala jsem se a odjela na chalupu k bráchovi, která je v lese na samotě. Nechybí mě vůbec nic, nikdo, ani rodina. Potřebovala jsem takový detox od všeho a všech...Ahoj Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Marti, předpokládám, že i tvoje výsledky dopadly dobře, tak jako vnukova maturita. Já se v čekárně nějak neumím soustředit na vlastní zážitky, musím pořád čučet, co se kde děje, připadám si jak na tenise. Hlava doprava, doleva a zase znova. Možná to bude tím, že se dříve říkalo o ženách ze Žižkova, že jsou zvědavé jako žižkovské domovnice? Domovnice jsem nebyla, ale zvědavá teda někdy jsem. Měj se fajn 😜

    OdpovědětVymazat
  10. Marti krásně to napsala Lenka,mám toho taky plný zuby a dneska potkám souseda pod námi,on špízluje kdo právě jde kolem jeho bytu a začne kecat a já mu řekla: podívejte se,mě politika nezajímá a ty bláboly ohledně nařizování už vůbec né. Rádi se pojedeme za 14 dní podívat k mladšímu synovi jak nyní bydlí s rodinkou a hotovo. Očkování máme za sebou s druhou vakcínou už 30 dní,vezmu certifikát ke kartičce a jedu vlakem s manžou a basta. A on mě bude poučovat,byla jsem tak rozčílená,že to málem odnesly naše dveře...Marti doufám,že jsi v pohodě a přeji krásný víkend. Miluš

    OdpovědětVymazat
  11. Marti, rozumím vám. Naše babi byla v nemocnici a její spolubydlící se bavily na téma očkování. Něco v tom smyslu jako že co ony - jim už to prý může být jedno, ony jsou staré, ale co ti mladí, kdoví, co jim to očkování přinese... A tak dál.
    Já ještě na očkování nebyla, ale nic proti tomu nemám, protože si myslím, že nás to očkování stejně nemine. Rodiče jsou po první dávce. A bylo to v pohodě, akorát manka měla bouli, cítila se prý unavená, ale jinak v pohodě.
    Přeji vám hodně zdraví a hezké letní dny. 🙂

    OdpovědětVymazat
  12. Já stále čekám, kdy se ze mně po očkování stane zombie, jak mi přišlo mailem takové dlouhé ,,odborné " povídání. Nic si z takových keců a statí nepřipouštím a řídím se svojí hlavou, kterou si čistím svými projížďkami na kole cestami v přírodě. Jedu ráda sama, to mi vždy pomůže.
    Klidné dny, Marti!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  13. Marti, také už mám očkování komplet za sebou. Mám pár přátel a známých v mém věku, kteří očkování stále odmítají a při tom "mudrují" až se nestačím divit. Snažím se to neposlouchat. Myslím že jinou možnost nemáme a tím pádem musíme věřit, nic jiného nám nezbývá. Máme u nás v Podbeskydí krásnou přírodu. Když si vyjdu, třeba kousek za humna, hned jsem nabitá pozitivní energií. Přestože mám kořeny jinde, tady jsem teď doma a nikdy bych neměnila. Když mi manžel odešel, ptala se mně jedna kamarádka z Hané, jestli se nevrátím domů, tak jsem jí odpověděla, že jsem doma tady... Nedávno jsme jely s Květou kolem tvého rodiště, také pocházíš z daleka. Měj se pěkně a nedej na hloupé řeči. Hela

    OdpovědětVymazat
  14. Marti, to je moc pěkný článek. My už také máme očkování za sebou a bez problémů. Já se docela ráda na některá místa vracím a srovnávám s minulostí, co se změnilo. Hodně chodím na procházky po ránu, kdy je klid a nikdo venku. Foťák často s sebou beru, ale někdy fotím, někdy ne. Také počítač a blogy teď více zanedbávám, protože raději jdu na procházku do přírody než abych seděla před obrazovkou monitoru. Řeči o škodlivosti očkování ani neposlouchám a tvrdím, že se každý má rozhodnout podle toho jak to cítí a nevnucovat svoje názory druhým. My očkovaní jsme a myslím, že je to dobře. Přeji Ti krásné letní dny a užívej si je jak jen to jde.

    OdpovědětVymazat
  15. Popis krajiny mi připomíná i tu naší kdy určitou zvláštností Broumovské kotliny je klimatický rozdíl. Na hřebeni Broumovských stěn často vznikají frontální poruchy, jejichž následkem je inverze, kdy Broumovská kotlina bývá zahalena v mlze, zatímco na hřebeny Broumovských stěn a Javořích hor svítí slunce. Charakteristickým krajinným prvkem Broumovské kotliny jsou aleje podél silnic, které jsou nejkrásnější během jara a podzimu. Rovněž závěrečné fotografie jsou příslibem hojnosti sběru hub. Zdravím a přeji hezké léto ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
  16. Martičko, zdravím. Přečetla jsem si samé (skoro) pozitivní zpdrávy a jsem ráda. Jsem ráda, že blbosti házíš za hlavu a řídíš se svým rozumem. Gratuluji také vnukovi a vidím, že máš radost, což je dobře. Taky jsem ráda, že jsi měla od doktora jen samé dobré zprávy. Měj se stále krsně.

    OdpovědětVymazat
  17. Tvůj článek Marti mne pohladil po duši.Lépe jsi to nemohla napsat.Také všechny chytrolíny hážu za hlavu a řídím se vlastními pocity a rozumem.Připusťme si jen ty kladné myšlenky a ostatní negativa hoďme za hlavu.Není to vždy jednoduché,ale stejně by nám to nepomohlo trápit se věcmi které nemůžeme změnit.Raději jít do přírody a vyčistit si hlavu.Přeji pěkné letní dny a radostné události...

    OdpovědětVymazat
  18. Marti máš pravdu. Poslouchat někdy vyjádření těch "!chytrých" mě také otravuje, zvláště, když má člověk svých starostí dost. Tak proč ještě vstřebávat ty okolní. Očkovaní jsme a začínáme cestovat, pokud můžeme. Manžel se necítí vždy nejlépe a tak jsem závislá na jeho stavu. Občas nás vyveze na cesty syn autem, což teď bylo dvakrát zas sebou. Za jsem mu vděčná, protože příroda nás doslova nabíjí a tam i když jsme utahaní z výstupů, zase načerpáme jinou energii a vyčistíme hlavu od negativních myšlenek. Tak Ti přeji hlavně krásné léto a také hodně a hodně zdravíčka.

    OdpovědětVymazat