" ŠLAPACÍ KOLO "

Nechce se mě psát jak je dobré cvičit, ani jak mě štve neustálé nejisté období kolem nás. Dnešní příspěvek by měl být pozitivní , tak se o to pokusím. Ještě se vrátím k příspěvku v pořadí stý, kde jsem hlásila návrat z lázní. Vím, že nezáleží na počtu, ale bloguji od roku 2009, nyní rok 2024, tož to by byla bída. Tak jen tak zmíním, že stý je od července 2020, články ze starého blogu jsem nepřeváděla ☻, neb jsem, jak by naše babi řekla "technické kopyto".

Písničku "Šlapací kolo " si broukám chodbou cestou jak já skromně říkám do posilovny. Šlapací kolo na půdě leží, nevím kdo by ho chtěl ... Však posuďte sami, v posilovně mám historický exemplář ...

Vykračuji si hrdě ke svému "oři Carnellu "a jsem ráda, že jej mám k dispozici, neboť můj "mercedes" je už více jak šest let zaparkovaný u přátel, kde se na něj, jak jinak než práší. Z velkého bytu do mini bytečku se přestěhovat nedá vše a nápad umístit "Carnella "v chodbě měla až naše paní sousedka. Než budou "lidi" a převezou mého "oře"jsem ráda za "Carnella"...

Šlapací kolo je ještě svěží ... poslouží všem ... vyhlídku já mám do přírody, kdo by ji nechtěl ...

šlapací kolo, z minulého stoletííí ...já , já , já, já se mám, když na "Carnela " usedám já se mám ... do šlapání se dááám ...

šlapu si takhle při slunci či v dešti ... já se mám ...

Takto si notuji a kolénka po TEP, (Totální Endoprotéza) procvičuji. Občas mívám návštěvy vracejících se sousedů z nákupu či procházky, kteří si rádi povídají. Na povídání je posilovna rovněž zařízena, jak si můžete všimnout historické stoličky, která je nenápadně umístěna v levém rohu. Vnitřní parapet využila paní sousedka k přezimování květin. Takže zimní zahrada ...

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví a nezapomeňte, má mrznout, tak neolizovat zábradlí ☺