pátek 15. března 2024

" POŠTÁÁÁÁ ... A JEŠTĚ NĚCO "

 

Poštu jsem tu už dlouho neměla, ne, že by rodina nic ze svých cest neposílala, ale něco si nechám pro sebe. Některé fotografie jsou až moc osobní, jiné mají poznámku - babi jen pro tebe a na blog NE !!! No možná to znáte, občas "musí" poslouchat i babička, nebo spíše respektovat vnoučata. Tak to málo co zde dám je od dcery z italských Alp ...
Kde jsou ty časy, kdy jsem naposledy stála na lyžích, mé vzpomínky na to opravdu poslední lyžování v Beskydech - Zlatník stojí za zmínku - zranění a čtyři stehy na hlavě, hodně krve a velká ostuda. Kochala jsem se pohledem do údolí, to vše ve stoje na místě, úprava rukavic - hůlky zapíchnuté ve sněhu. Jedna se zvrtla, po ní i já. Převážila jsem se vpřed. Pád na kulaťoučkou lyžařskou potvoru mě způsobil tržnou ránu na hlavě, přítomní lyžaři byli aktivní, jeden zůstal se mnou, druhý sjel do údolí nahlásit obsluze vleku mé zranění. Nakonec jsem svah sjela sama a od rodiny dostala základní ošetření. Následně omluvu, že mě k poslední jízdě doslova přinutili, neboť byla v ohrožení zbývající část svačiny - čoko -figurky z vánočního stromku. Má rodina mě dobře znala, měli mě přečtenou od A - do Z, tenkrát by určitě obětovali i ty čoko -figurky. Tak to jen malá vsuvka z Beskyd a nyní hodně sněhu z Alp z dámské jízdy od dcery ...
Lyžařské story bylo něco, ale ještě ne to něco co jsem vám slíbila v nadpisu dnešního příspěvku. Občas zajdeme na hřbitov, což není nic vyjmečného, ale minule jsem zůstala v jedné části rozlehlého hřbitova doslova a do písmene zírat. Tam vlastně moc nechodíme, dá se říct, že vůbec, jen se kochám z dálky z jiné části hřbitova pohledem na Beskydy, občas i na Lysou horu. No nebudu vás napínat, ten den jsem objevila kus Lysé hory i s hladícím bodem přímo na hřbitově ... slzička ukápla a ne jedna ...
"LYSAŘKA" tělem i duší i nyní pohledem na Lysou horu z obláčků ...
Tak jsme tam s manželem stáli a vůbec se nestyděli za naše slzy ...
To je dnes vše, možná smutné, zvláštní. Všem vám přeji dny prožité ve zdraví a pohodě ...








17 komentářů:

  1. Marti, ráda jsem navštívila tvůj svérázný blog. Dobrou noc. Jiřina z N:

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko,velká milovnice Beskyd a oblíbená pedagogická pracovnice, bohužel občas se naplní čas dříve než chceme. Ale my dvě Jiřinko, ostřílené bojovnice víme své a boj nevzdáme.🍀

      Vymazat
  2. Mrti ta lysařka má tedy zajímavý koutek na hřbitově. Takovou malou zahrádku. nedivím se, že jste byli dojatí k slzám. Jinak zážitek z lyžování docela drsný. Z hlavy teče vždy hodně krve, i kdyby rank nebyla moc veliká. To množství krve ale dokáže vyděsit. hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, nakonec se šlo na chirurgii,prvně k obvodní, stačí malička přemlouvala jsem lékařku,dostalo se mě injekce a Matala jsem na chirurgii. Injekce Tetanus - přeočkování. Dnes už jen vzpomínka ❤️

      Vymazat
  3. Marti,hezky jsem si početla.Babíí na blog ne taky znám.Ale občas na blogu být chtěly.Koutek na hřbitově je smutný,také bych se slzám neubránila.Já si na lyžích jednou odřela půlku obličeje a v práci mi potom říkali,že jsem vymyslela nové brždění na lyžích.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  4. Jitko, je zajímavé jak vnoučata rostou, nechtějí se vůbec fotit. Dříve počítala kolikrát je ten, nebo onen na blogu vícekrát. 🥰 Jo, lyžovat není jen tak o tom víme své 🙈

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, já stála na lyžích jen párkrát, neměla jsem tolik možností. Později s dětmi na běžkách, ale žádná závodnice. Měj se hezky, pá 😉😊

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, moc hezké fotky. 👍👍👍 Moji potomci by taky nebyli moc rádi, kdybych prezentovala jejich fotky. Už to slyším....
    Na lyžích už jsem taky pár let nestála. Běžky jsou na trámech na půdě, práší se na ně. Když byly vhodné podmínky, vždy jsme je jeli oprášit do Hvězdy, nebo to vzali kolem Mohyly po polích. Ale už dlouho nebylo možno si v Praze zalyžovat.
    Lysá hora na hřbitově je dojemná vzpomínka.
    Švagr má na pomníku hory a skály, které tak miloval. Bohužel pomník je v lese a sestra tam moc nechodí. Naposledy jsme ho osvobozovali od ostružiní.
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, hřbitov uprostřed lesa v obci Bílá - Beskydy mnou náhodně objevený byl překvapením. Jak umístěním, tak uspořádáním, ale nyní objev hladícího bodu Lysé hory jako a vše okolo, tak to už nic nepřekoná. ♥

      Vymazat
  7. Marti moc hezké fotografie a článek. Ten pomník je opravdu krásný a zajímavý...No tam " NAHOŘE" se stejně jednou všichni sejdeme. To neovlivníme, ale ještě bychom tady chtěli nějaký ten čas "strašit". Co říkáš? Přeji Ti pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, to víš, že tu ještě nějaký ten pátek budeme ☺ Přeji jen samé pozitiva ♥

      Vymazat
  8. Kdysi jsem dávala na blog i fotky dětí, ale velice rychle jsem zjistila, že ony by to nechtěly. Dnes tam není ani jedna obličejová...
    Někdy se člověk musí u náhrobku zastavit, a tenhle k nim určitě patřil...

    OdpovědětVymazat
  9. Marti, moc hezky jsi to napsala. I ty lyže, no já měla jeden čas ráda běžky. Teď už ani tu zimu ráda nemám.
    Hřbitovy navštěvujeme pravidelně, zrovna včera naposledy a pokud je čas, někdy je to i nějaký vzdálený a vždy tam člověk najde něco, co ho překvapí, zarazí, my s přítelem pravidelně navštěvujeme hornické hroby na Slezské.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, dnes nám počasí potvrdilo, že se zima jen tak nevzdá. Je tam mrazivo. Máš pravdu na hřbitovech občas najdeme lišící se pojetí, překvapivě nám známou osobnost a to nemyslím celkově významnou, dá se tam i zanechat zpráva, O tom však by bylo delší povídání, tak možná i příspěvek na blog. ☺

      Vymazat
  10. Hezký příspěvek. Pomník je je zajímavý a kolemjdoucím určitě stojí za zastavení.
    Hezké dny, Marti !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, určitě nejen my, ale i ostatní byly pojetím pomníku mile překvapeni. ☺

      Vymazat

"PRVNÍ ADVENTNÍ"

 Na rozdíl od mého muže mám předvánoční období ráda. Ani zdaleka to pro mě není období uklízení, uklízím průběžně, hondba za dárky to už vůb...