" CO MĚ POTĚŠILO, ANEB MALIČKOSTI VŠEDNÍCH DNŮ "

Poslední dny byly dosti hektické, občas přijdou neohlášeně a to je pak jízda. Nejsou však naštěstí aspoň u mě v převaze, ale když se objeví, je potřeba si pro zdraví rozum všímat maličkostí, které nás potěší. Nevím, jak to máte vy, já to tak mám. Každopádně  vše jistí dobrá kniha a to za každého počasí  doma, nebo na balkoně či v přírodě. Momentálně čtu čtvrtý díl ságy od Jeffery Archer Cliftonova kronika. Nebude od věci, když zmíním, že mě v mnohém připomíná ságu rodu Forsytů. Hrdinou je zde Harry Clifton jehož osudy se proplétají od roku 1920 až do 90. let minulého století, vše se odehrává na pozadí bouřlivých světových událostí. Nedá mě to podotknout zda byly někdy světové události klidné, za mě, ne. Nebo je některé období vyjímkou? Kniha nabízí věčné téma jako je nenávist, odpuštění, láska, odvaha, obětování, chybování, které více, či méně ovlivňuje život hlavní osoby příběhu Haryho Cliftona. Tímto děkuji za tip na knihu blogérce Evce. U hodně jejich tipů mám potřebu se nad knihou ať už při čtení samotném se zamyslet a dost často se mě stává, že se k daným situacím v myšlenkách vracím. Není to jen o tom přečíst, ale u mnohých, zvláště psaných o době, kterou jsem sama prožila dost dopodrobna rozebrat a porovnat se svými pocity.

Dalším potěšením byl den, kdy jsem po delší zdravotní odmlce zamířila do svého fitka k rotopedu, no řekněte sami, není to květinový ráj?

Kdykoli jede někdo z obyvatel našeho domu na dovolenou, umístí své květiny na radiátor a na koho se obrátí ten má u květin službu ☺. Už se tam vystřídalo větší množství květinové výzdoby.

To se pak šlape samo, nebýt zdravotní přestávky už by bylo na tachometru aspoň 300 ušlapaných km.

Ani jsem to vše nestačila vyfotit ☺

Nicméně mě každé ráno potěší pohled na naši balkonovou zahrádku. Po dlouhé době jsem vyměnila muškáty za petúnie.

Afrikány a kopřivy k těm není třeba slov. Údajně mají mít afrikány vliv na okřídlenou havěť, která by nám jinak vlétla do bytu, což zřejmě neplatilo na loňského návštěvníka koníka.

 Radost nám dělá i tato tůje, původně jsem zamýšlela osadit maxi květináč Motýlím keřem...

A pak ještě trochu rajčat, paprika, tymiám, majoránkaa máta, ze které si vaříme čaj, nebo ji přidáme na osvěžení do džbánu s vodou a citrónem ☺Malé radosti při snídani za pěkného počasí na balkóně.Nedávno jsem si pořídila trekové hole a tak vyrážíme ven do přírody a tam je pro oko spousta potěšení. Dnes jsme ušli 5km, což je výkon úctyhodný (vím, samochvála smrdí☺), ale proč se nepochválit. Včera skoro 3km, srdíčko funguje jak má, ale dech ten by se měl taky polepšit. Tak co mému oku lahodilo dnes? Vdálce v oparu Beskydy ...

Mobilem foceno za pochodu, tak jsou ty Beskydy hodně v dálce. Dolů a pak nahoru ...

Na kopci na nás čekaly čekanky ☺

Úplně na konci naší trasy na nás pokukovala z areálu garáží tato kočka, jaká měla očka, to nevím, nebylo znát na tu dálku...

Ovšem ta lampička, ta mě přivedla zpět do reality, u té by se to četlo. Naše knihovna už avízovala, že tam mám připravené dvě knihy: Les v domě od Aleny Morštajnové a Chirurgovu dceru od Blake Audrey. Pátý díl Cliftonovi kroniky - Zrodí se hrdina si musím doobjednat.Možná dojde i na čtení u lampičky krásné kočky ☺No řekněte sami, není to boží ...

Co závěrem krom mého běžného, mějte pohodové dny prožité ve zdraví? Všímejte si maličkostí všedních dnů a pokud je máte občas hektické, nebojte se, ty klidnější už vám čekají za dveřmi ...