Než začnu, musím podotknout, že jsem moc odvážnou školačkou nikdy nebyla a nejsem ani nyní v seniorském věku. Dříví na sobě štípat nenechám, to zas ne, definice konečná zní "spíš jak a kdy".To "kdy" se konalo nedávno při čtení knihy od Markéty Lukáškové "ODVAHA"
Co na tom, že jsem knihu z knihovny četla, musím napsat, že jsem ji odvážně dočetla až do konce. Proč odvážně, při počátečním čtení jsem si kladla otázku, zda už raději nemám přestat číst. Nemastné, neslané, nic proti paní spisovatelce, ale omílání pro mě až nepochopitelné situace postavení dívky jiného etnika - jedná se o Židovskou dívku v poválečných letech. Vše beru, každý má jiné zkušenosti, ale namísto poutavého čtení s myšlenkou "ať se čtenář zamyslí"stále nemastné a neslané. Ovšem pozor, snaha udržet čtenáře tam je, zamíchá se skoro detektivní napětí - snad vražda? ? ?Ne, nekoná se, jen vás to maličko přitáhne dočíst knihu až do konce. Na chvilku vezme vše do ruky parta výrostků, ke které se přimkne kamarádka Židovské dívky samozřejmě i s ní. V ten moment se objeví na scéně zachránce pracovník STB, no hodně levný přechod s nabídkou sňatku a tím pádem se přece jeho paní, rozuměj "Židovka"vyhne sankcí. Začíná kapitola ANO. Fakt levný pokus upoutat čtenáře, teda "odvážní - jak - kdy"třeba vydrží, dál je trochu napětí zda ten STB není nakonec vrah . Postupně se přejde do kapitoly druhé a to je NE, nevdá se, nepřijme nabídku a opět parta výrostků, kteří "bojují proti režimu"kamarádka na zcestí a samozřejmě i naše dívka a sankce z toho plynoucí. Jo a ten STB tam není vrah své první ženy, jen "ten" STB. Můj závěr, jako počin k zamyšlení naší "mládeže" , kterým směrem se dát. Zda ANO, či NE. Dobrý, jen je otázka, zda si to jsou "schopni přečíst", ale raději ne! Mohla by si vzít příklad z té party, co nepracovala, rušila pracujícím noční klid mejdánky v bytech, no děs a běs. Za co se živila, to jsem se nedočetla, nebo mě to ušlo, nebylo by divu. Za mě, žádná doba nebyla lehká, ani 50 léta, ani před tím a nyní? Je ve hvězdách co se napíše jednou o naší současnosti. Jak jednoduché by bylo sklapnout knihu a dál nečíst přemýšlela jsem dnes na procházce kolem lesa. Ono být hodně "ODVÁŽNÝ" chce velkou odvahu, mě to můžete věřit. Většinou to obnáší perzekuci a mnohdy i samotu, na druhou stranu občas dojde i na síto a jen málo lidí z okolí tím sítem nepropadne.Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví a pohodě
Odvážná jsem bývala,ale v seniorském věku se odvaha někam vytratila.Nevadí.A když mě knížka nebaví,tak odložím.Čtu teď něco asi ze stejné doby,zatím dobrý.Marti,hezký začátek nového týdne
OdpovědětVymazatStává se mi málokdy, že knížku nedočtu. Ale někdy to tak je.
OdpovědětVymazatHezký den !
Hanka
Já jsem moc odvážná nikdy moc nebyla. Pokud mě knížka nezaujme hned, tak ji odložím a už se k ní nevrátím.. přeji ti krásné a pohodové dny .
OdpovědětVymazatMarti, já jsem se odkládat, pro mě nezajímavé knihy, naučila odkládat teprve před pár lety. Vždycky jsem se prokousala až do konce, ale teď už to nedělám. Raději šetřím čas na něco zajímavého. Měj se hezky, zdravím 😊😀
OdpovědětVymazatMarti, to bych asi nedočetla. Zatím ale mám velký výběr knih, které mne zajímají. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatAsi bych knížku zaklapla. Pokud nudí, tak proč ji číst .Jsi odvážná. 😊
OdpovědětVymazatJo, odvaha je důležitá, aspoň v některých momentech. Na svých cestách jsem poznala člověka, který má sociální fobii a to je "troska", myslím po psychické stránce. Jsem ráda, že se dovedu ohradit, člověk si nesmí nechat všechno líbit a taky umět říci NE.
OdpovědětVymazatCo se týče knihy, několikrát jsem nedočetla než se s tím trápit. ☺
Kdysi jsem četla co mi pod ruku přišlo, naši měli velkou knihovnu - klasiky i lehčí beletrii. Pak jsem si vybírala při odběru klubu čtenářů a nyní už čtu jen co mě zajímá, spíš detektivky , životopisné příběhy. Podle popisu této knihy bych asi brzy číst přestala.♥
OdpovědětVymazat