" POKRAČOVÁNÍ - DO HODINY ZBALENO - LUHAČOVICE"

Dnes raději začnu hned léčivými prameny a doufám, že už nespadnou písmenka do tmavého a ještě k tomu na tmavě červeném podkladu jako minule v závěru příspěvku.To jsem celá já, kliknu, kde nemám a "JE zde TO co vůbec NECHCI😶" Tak trochu rekapitulace nezaškodí, než s tím začnuneodpustím si zde vložit foto ze zdroje našeho hotelu a části pokoje - apartmá, které se stalo na deset dní našim domovem.                    Léčivé prameny jsme s Vlastičkou nevynechaly, ale nejdříve jsme zašly na náramnou dobrotu - horkou čokoládu do známého Čokoládového království

A co už, prásknu to celé, ať je to komplet. Dobrotou ještě byl v pozdním odpoledni při návratu z procházky horký Aperol.Ten ale jedině v cukrárně , já jí říkám žlutá, ale poznáte jí podle nástupní stanice na Lázeňský autovláček. Proč tam, tam horký Aperol nešidí, NEŘEDÍ JEJ!!!, ředění je v Luhačovicích nešvar jedné ze zahradních restaurací právě u horkého Aperolu ☻Ještě na jednom jsme ujížděly a to na MAXI trubičce☺Tu jsme koupily na náměstí v pekárně a namísto karet jsme mastily po večerech kostky. O těch se mě ještě dnes☺, někdo tanečky,my kostky ☺

Nyní k pramenům a opět velká omluva, málo jsem fotila a tak se více o fotografií a pramenech dozvíte ze zdroje:   https://luhacovice.cz/mineralni-prameny/ Nám nejvíce lahodila Vincentka - již od roku 1680 hlavní pramen na Vincentku přejmenován koncem 18 století. Jeho lahodná chuť láká k pití ať už v podobě teplé, či studené. S ohledem na denní dávku jódu doporučeno 0,25 - 0,3l! Působí na látkovou výměnu trávícího ústrojí, upravuje metabolismu, mírní diabetes. Pramen Aloiska najdeme nad známou Bílou čtvrtí architekta Bohuslava Fuchse, který je také autorem budovi pošty. Pramen Aloiska je na rozdíl od jiných pramenů ve výšce 30m nad ostatními - mírní problémy se zažívacími orgány. Dále pak můžeme najít pramen Dr. Šťastného, zakladatele lázní, pramen Marie, Ottův pramen obsahující jód a železo, pramen Svatého Josefa a Nový Jubilejní. Všeobecně vzato prameny prospívají k léčbě dýchacího ústrojí, pohybového, trávícího, oběhového, cukrovce a rekondici po léčbě onkologické. Je rozdíl v délce pobytu, ten náš byl desetidenní seniorský, zažila a prožila jsem v lázních pobyt třítýdenní po onkologické léčbě a to je velký rozdíl. Vzhledem k situaci, díky které jsem se stala na poslední chvilku účastnicí pobytu, díky za něj, více zde: https://fukcarinka.blogspot.com/

Procházek jsme si užily spousty, ale k přehradě jsme využily Lázeňský autovláček a kochaly se projížďkou okrajovými částmi Pozlovic, kolem honosné Pražské čtvrti a také nově otevřených Slunečných lázní. Našlapáno jsme i tak měly spousty km. V sobotu byla na promenádě výstava historických kočárků, tu jsme si nemohly nechat ujít. Vzpomínaly jsme s ostatními účastníky, jaké byly kočárky za našeho dětství, mládí i dospělosti...

Miminka v kočárcích jsou panenky, některé od těch skutečných k nerozeznání ...

Pobyt jsme si každopádně užily, malým zklamáním byl pro nemoc zrušen VEČER PLNÝ SWINGU, na ten jsem se moc těšila- viz zdroj:Hraje taneční jazz a swing z období 20.–40. let 20. století, ale také taneční latinu a pomalé balady. Uslyšíte Nebe na zemi, Říkej mi to prosím potichoučku, Ráda zpívám hot a jiné nestárnoucí šlágry. Stylový oděv není podmínkou… ale je vítán!
Mějte všichni pohodové dny prožité ve zdraví

" DO HODINY ZBALENO"

 Opět se mě vyplatila má obvyklá věta, kterou pronáším v situacích, kdy na mě nevyjde pořadí, místo, či se nevejdu do tabulek - "do hodiny se sbalím, třeba i o půlnoci". Naposledy jsem to připomněla "našim děvčatům" na pochodu Seniorů. Spíš jen tak, s tím, že stejně je na Seniorský pobyt nával a ke všemu spousta náhradníků před námi. Měly jsme velký zájem o desetidenní pobyt v Luhačovicích s kamarádkou. Jednak nás lákaly Luhačovice jako takové, chtěly jsme se tam vypravit aspoň na jednodenní výlet, ale časově jsme se nesladily, pak byly povodně, no a pak zase do toho něco vlezlo. Tak až zase na jaře, mávla jsem nad tím rukou, až bude tepleji. Červíček však hlodal, že možná ještě letos, pak jsem absolvovala malý chirurgický zákrok a Luhačovice byly zapomenuty.

Jen tak letmo mě kamarádka připomněla, že se blíží den odjezdu našich seniorů do Luhačovic, no jó tam by bylo fajn i nám, ale co naděláš. Třeba nám zavolají o půlnoci, dělala jsem si legraci, las minute a do hodiny budem na značkách Vlasti, no né. Co do hodiny, ihned dodala Vlastička do půl hodiny😍, tak aby jsi to dodržela až ti zavolám, smála jsem se . No a světe div se LAS MINUTE nastalo, nejdříve telefón u nás a šibeniční termín na sbalení stanoven. Mé ANÓÓÓ jsem schopna se rychle sbalit já i Vlastička. Jo, jo, budeme na značkách. Vlastička si myslela, že si z ní utahuji a k balení se neměla. Až má slova, dělej jak myslíš, já jdu balit, Pavel mě už dal kufr dolů, to Vlastičku probralo. Heslem, co nebudeme mít, to nebude potřeba, hlavně léky, tím jsem se řídila já. Nebudu přece na sebe práskat, že mám patřičný seznam stále v kufru😏

Cesta byla příjemná, než jsme se nadáli, byli jsme v Luhačovicích v hotelu Palace, trocha zdržení na recepci. Fotografie hotelu PALACE ze zdroje.

Jen my dvě jsme stále nebyly ubytovány, slečna recepční nás poslala na oběd, s tím, že snad pokoj pak bude připraven. Nebyl a tak jsme si dělaly legraci, že se vyspíme do zítřka na sedačkách v recepci. Nezvyklý cvrkot na recepci a dotazy od ostatních účastníků pobytu, zda už máme čas k lékařské prohlídce nás trochu vylekal. Slečna recepční nám po chvilce dala klíče, s tím, že ten náš pokoj s oddělenými lůžky není volný, ale je volný s lůžkama u sebe. Hned mě proletělo hlavou, jaký bude Vlastička chudák, až jí budu v noci ze spaní řezat jak dřevorubec. Vlastička chtěla protestovat a spát na recepci, když v tom nám slečna recepční doporučila, aťse jdeme na pokoj nezávazně podívat. Dloubla jsem do Vlastičky nenápadně nohou a ve výtahu jí sdělila, že to bude apartmán a určitě si lůžka oddělíme. Opravdu to byl apartmán a lůžka šla oddělit, navíc jsme měly krásný výhled a lodžii s křesílkama. Obratem jsme v recepci oznámily, že pokoj bereme, bodejď by ne a slečna recepční se opět omlouvala, že k lékaři půjdeme až k večeru a pak nám volala, že až v neděli a nám to vůbec nevadilo. Naše desetidenní láznění mohlo začít a jak jinak než procházkou směr Lázeňská kolonáda
Počasí nám přálo "Babí léto" jak má být, že to bude až tak, jsme si ani ve snu nemyslely. Měla bych tu něco málo napsat o lázních samotných, pro mnohé z vás určitě jsou Luhačovice známé a tak vás ani nepřekvapí, že město samotné tvoří s okolní přírodou jedinečný park, kde najdete léčivé, volně dostupné minerální prameny. Stavby architekta Dušana Jurkoviče a také Pražská čtvrť patří mezi skvosty, které doporučuji navštívit. Nesmím zapomenout na Sluneční lázně, kdo má zájem se seznámit s historií lázní více se dozví zde ze zdroje :https://cs.wikipedia.org/wiki/Luha%C4%8Dovice#:~:text=Luha%C4%8Dovice%20(n%C4%9Bmecky%20Luhatschowitz)%20jsou%20m%C4%9Bsto,5%20100%20%5B1%20%5D%20obyvatel.

Naše procházky se střídaly s procedúrami a také s posezením u dobrého občerstvení. Čokoládovou kavárnu jsme nemohly vynechat  pSamozřejmě neušly naší pozornosti ani léčivé prameny, že jich ale v Luhačovicích je, o nich se zmíním příště, mé poznatky z pobytu v Luhačovicích nejsou ještě zdaleka vyčerpané. Kdo by měl zájem už něco málo vědět o léčivých pramenech, dočte se zde ze zdroje: https://luhacovice.cz/mineralni-prameny/ Dnes lituji, že jsem více nefotila, spíš jsem se kochala pohledem a focení spadlo do neurčita. Nechala jsem to na indy - jak říkávala naše babi, když něco odkládala. Mějte všichni pohodové dny prožité ve zdraví. Doufám jen, že pokračování Luhačovic bude dříve než tento příspěvek od toho minulého, skoro měsíční interval 😣😀.Nějak mě chybí čas, potřebovala bych delší den, méně návštěv u lékařů, mimochodem ta dnešní na oční  dopadla na výbornou, tak co si více přát.

"JÍT, ČI NEJÍT "

 Jít, či nejít, občas toto dilema máme zřejmě všichni. Ať už to je v jakékoliv situaci a nemůžeme se rozhoudnout, zda kladně, či záporně, příjemné to není. U mě toto váhání by nenastalo - "KDYBY" si sestřička od mého lékaře nenatrhla zádový sval😱. Na pátek 4.10. jsem měla už dlouho dopředu plánovanou pravidelnou kontrolu u internisty, smůla řekla jsem si, na pochod seniorů se ani letos nedostanu😪.Zúčastňovala jsem se ráda a když nebylo možné ze zdravotních důvodů být přímým účastníkem pochodu, byla jsem hlídkou na trase, nebo taky občerstvovací stanicí pro "své" klubové členy.

Jedna taková občerstvovací stanice byla překvapením pro naše členy klubu STP1 v roce 2011 pár metrů před cílem. Klobása, doušek slivovice a vody, dnes je in říkat jí "KOHOUTKOVÁ"přišel vhod. Tehdy mě bylo líto, že nemohu šlapat s nimi.

V roce 2012, o rok později, to už jsem šlapala...

Co si já pamatuji, tak od roku 2010 se náš klub seniorů STP1 této oslavy Mezinárodního dne seniorů pochodem zúčastnil poprvé a od té doby pravidelně každým rokem. Poprvé, byl to můj nápad a na otázku, zda dojdu jsem odpověděla :"Jak ne, mám telefon a někdo mě vyzvedne"😍á už nás bylo PĚT.

Cíl byl v zahradní restauraci U JELENA a byly jsme průkopníky z řad klubu tělesně postižených, který jsem už v té době neoficiálně vedla. Chtěla jsem rozšířit naši činnost i za dveře klubovny. Jít ven mezi lidi, zúčastňovat se a podílet na dění celoměstkých klubů. To se povedlo, měla jsem kolem sebe odvážné a přičinlivé členy. Našlo se i pár takových, kteří to naše otevření sabotovali, ale později se připojili.

V našem městě Havířově se vždy koná pochod seniorů k příležitosti Mezinárodního dne seniorů a jak se dočtete níže, slaví se 1. října a to od 1. října 1991.

Jak už jsem podotkla, zde ve zdroji se dočtete více - mě zaujalo- "vážit si seniorů, co pro společnost udělali a dělají". Zde bych mohla díky okolí a veřejných prostředků občas i polemizovat, zvláště pak v nejvyšších řadách, tam by měli jít příkladem. Neříkám, že se to objevuje u všech, ale víc myslet, než něco vyřknu by stálo za úvahu.  https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_senior%C5%AF Nicméně dlužím zde vysvětlení jak natržený sval  zdravotní sestřičky ovlivnil moji účast na pochodu seniorů. Je to jednoduché, ordinace neordinovala a já byla nejen přeobjednaná na jiný termín, ALE mohla jsem se zúčastnit letošní oslavy Mezinárodního dne seniorů a tím pádem i pochodu. Jenomže pršelo, jen se lilo a mělo pršet i dál a tak "JÍT,ČI NEJÍT" bylo od středy téma dne a meteo - mapy mnou urputně studované. Nakonec pršet na CHVILKU přestalo a už se nedalo nejít, že opět zahradnicky začalo ... nu což, zapsaní jsme byli, mapku trasy jsme měli ...

tak jsme vyrazili plnit úkoly...

na stanovišti č. 7. hlídka dorazila až po nás, byli se zřejmě ohřát 😝a tak jsme na ně nečekali a do cíle spěchali. Zahradnicky už nepršelo, ale vidina posezení u čaje s rumem a klobásou byla silnější ...

Ne vždy nám na pochod seniorů pršelo, bylo i na krátký rukáv ...

Doufám, že příští rok nám to vyjde opět na krátký rikáv, nebo aspoň na sluníčkovou oblohu. Nyní stále prší s malými přestávkami už od čvtrtka, myslím na ty, kteří přišli o střechu nad hlavou. Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví.

 

"PODZIM A ZÁZVOR"

Nejen dnes, ale už pěkných pár dní si uvědomuji pohledem z okna MHD, autem, nebo na procházce, že si k nám otevřel dveře "PODZIM"...

Dnes byl krásný slunný den, ne, nebyla jsem v přírodě a cestou k lékaři a následně do klubu jsem nefotila. Fotografie jsou z archívu z roku 2013 z výletu na Žermanickou přehradu a na Filípku v Beskydech. Ty dnešní pořízené doma mají také s podzimem co do činění.Zázvor se začátkem podzimu v naší domácnosti stává společníkem na delší dobu - (obrázek níže je ze zdroje).

Nejlepší je ten žlutý pokrájený na jemno, dříve jsem jej strouhala. Krájený je famózní, krásně se zužitkuje celý, Strouhaný jsme vycucali a byl odpad. Krájený a naložený v medu, zalitý citrónovou šťávou užíváme po ránu 1 lžíci této vitamínové dobroty, nebo si ji dáme do čaje.

 Neříkám, že se úplně vyhneme nachlazení, ale už léta platí, že se u nás na podzim zabydlí zázvor "VEZMU CITRÓN, ZÁZVOR A MED, VITAMÍNOVOU BOMBU MÁME HNED"

Mějte všichni pohodové dny prožité ve zdraví ♥ ☺ ♥