Dnešní počasí venku mě nedalo na výběr, však posuďte sami. Fotografie z balkonu hned po ránu.
Za pár hodin pořádně nachumelilo, tak nevím, zda ta naše chryzantéma ještě na tom nekrýtém balkóně vydrží...
První fotografie chryzantémy hned po ránu, další po pár hodinách. Sněžilo neustále, chvílemi se sníh docela vířil. Plánovaná dopolední procházka odložena, tak přišla na řadu zájmová činnost, dočíst knížku, nebo malovat podle čísel? Vítaný dárek od vnuka a jeho slečny ... kdo si hraje nezlobí, ale my vůbec přece nezlobíme☺. Mají nás ovšem přečtený, rádi si hrajeme ☺
Ovšem, byla změna, pokochala jsem se dárkem, ale dala přednost hrnku čaje. Výběr čaje byl jednoduchý, venku výdatně sněží, tak čaj Sněhová vločka, k čaji kniha a bylo vymalováno. Z knihovny mě v pátek přišlo do mailu upozornění, že na mě čeká další rezervovaná kniha. Chybělo dočíst pár stránek a nakonec, ale to až po pár slovech o knize - prvního dílu rodinné ságy od Maria Nikolai - Dcery naděje. Ani nevím na kterém blogu byla uvedena, občas se ponořím do žánru bestsellerů s nádechem romantiky, ovšem zde odehrávající se na sklonku první světové války na romantickém pobřeží Bodamského jezera. Ona trocha romantiky, historie a napětí jednou za čas neškodí. Ale nesmí být v knize recept na něco dobrého, to je pak na pováženou s vaším záměrem nemlsat ani za nic na světě, jen číst a číst, maximálně si představit jak krásné musí být výhledy na Bodamské jezero, v pozadí se tyčí Alpy. No, být přiměřené počasí a ne ty sněhové fujavice, přemluvila bych manžela a jeli bychom k přehradě s výhledy na Beskydy, popřípadě by stačil za jasného počasí výhled na ty Beskydy z balkónu, ale dnes ☻ach jo. Vzala jsem na milost med a osladila si Sněhovou vločku, ne ten sníh venku, ale čaj a četla dál...
Už jsem byla nalomená, co tak přestat číst a upéct ten jejich slavný Jablečný koláč? ☺Co vám mám povídat, znova jsem se vrátila k tomu receptu na koláč, ne dočtu knihu, to už jsem se musela opravdu hodně přemlouvat. Opět jsem přečetla pár stránek a vrátila se k receptu na Mersburskýzámecký dort.
Pokud si na fotografie kliknete myší a přečtete návod, tak budete se mnou souhlasit, že to vše je pečení na dlouhé lokte, co podniknout letělo mě hlavou. Vzpomněla jsem si na roládu a vzala na milost strejdu google a vše bylo v momentě vyřešeno, líbil se mě recept 5+5+5
Pět vajec, pět lžic cukru moučka - dala jsem čtyři, pět lžic mouky polohrubé, mouku a cukr každé zvlášť přehnat přes síto!Špetka soli co tam nebyla psaná. Vše nachystáno podle návodu a taky zapnutá trouba, na to nezapomenout, má být pořádně vyhřátá na 200°C. Troubu zapnout hned až pak chystat suroviny. Oddělit bílky od žloutků, se špetkou soli vyšlehat sníh, žloutky našlehat s cukrem a následně lehce vmíchat se sněhem a nakonec stěrkou vpravit lehce mouku. Vzniklou hmotu dát na plech vyložený pečícím papírem, urovnat a péct asi tak deset minut. Upečeno je, když začne těsto oddělovat od okrajů plechu - 10- 15 minut. Po upečení nechat pět minut vychladnout na plechu, pak stočit i s pečícím papírem. Následně po vychladnutí plnit krémem, zvolila jsem višňovou marmeládu ředěnou rumem, doplněnou zbylým kokosem od vánoc.Rychlé, vláčné, nadýchané k odpolední kávě přišla roláda vhod. Jo a tu knížku jsem ještě před kávovým dýchánkem dočetla. Vše dopadlo OK jak v knize, tak i u kávy, roláda měla úspěch a stopečka mandlového likéru neměla chybu. ☺
Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví, mě čeká opět kardioverze a pokud se nebude dařit tak následně katetrizační ablace srdce, pak už se snad rytmus srdce udrží.
Ovšem, byla změna, pokochala jsem se dárkem, ale dala přednost hrnku čaje. Výběr čaje byl jednoduchý, venku výdatně sněží, tak čaj Sněhová vločka, k čaji kniha a bylo vymalováno. Z knihovny mě v pátek přišlo do mailu upozornění, že na mě čeká další rezervovaná kniha. Chybělo dočíst pár stránek a nakonec, ale to až po pár slovech o knize - prvního dílu rodinné ságy od Maria Nikolai - Dcery naděje. Ani nevím na kterém blogu byla uvedena, občas se ponořím do žánru bestsellerů s nádechem romantiky, ovšem zde odehrávající se na sklonku první světové války na romantickém pobřeží Bodamského jezera. Ona trocha romantiky, historie a napětí jednou za čas neškodí. Ale nesmí být v knize recept na něco dobrého, to je pak na pováženou s vaším záměrem nemlsat ani za nic na světě, jen číst a číst, maximálně si představit jak krásné musí být výhledy na Bodamské jezero, v pozadí se tyčí Alpy. No, být přiměřené počasí a ne ty sněhové fujavice, přemluvila bych manžela a jeli bychom k přehradě s výhledy na Beskydy, popřípadě by stačil za jasného počasí výhled na ty Beskydy z balkónu, ale dnes ☻ach jo. Vzala jsem na milost med a osladila si Sněhovou vločku, ne ten sníh venku, ale čaj a četla dál...Už jsem byla nalomená, co tak přestat číst a upéct ten jejich slavný Jablečný koláč? ☺Co vám mám povídat, znova jsem se vrátila k tomu receptu na koláč, ne dočtu knihu, to už jsem se musela opravdu hodně přemlouvat. Opět jsem přečetla pár stránek a vrátila se k receptu na Mersburskýzámecký dort.
Tak to byla ta pravá domácí pohoda:)
OdpovědětVymazatA přeji u lékař dobré pořízení.
Zdraví Marie