Vrátím se ještě k velikonočním svátkům, nedá mě to a prásknu vše zde na sebe. Dnes už se jen směji, ovšem na ten den "D"nezapomenu dlouho a jak mám v názvu rubriky, že "Vaření a pečení, není žádné trápení", to odvolávám, uvažuji dokonce, že to bude rubrika "Vaření a pečení může být i trápení" 😜😂😏😊Už se vám někdy stalo, že se při snaze mít vše co nejvíce nej, jak by naše babi řekla "posere"? Tak právě toto se mě stalo vážení při mém pečení něčeho sladkýho ke kafi. No, jak už to tady na sebe praskám, prásknu vše, ať je to komplet. Za mého působení ve školství jsem měla přezdívku "NÁČELNÍK MLSNÁ HUBA", nebyla jsem jediná mlsná, ale v dosahu kdykoli na telefonu. Pro tuto snadnou dostupnost se často stalo, že mě kolegyně zavolaly, ať po cestě koupím "něco" ke kafičku. Věděly, že neodolám a opravdu dobrotu přinesu. Nebudu nic tajit, manželovi stačí o velikonocích upečená šoldra (slané kynuté těsto) kus uzeného, bílá klobása, vnukům ještě řízek navrch! Ovšem mě ke kafi něco chybělo. Beránka už nepeču dlouho, mlsná mě honila i řekla jsem si, že něco rychlého na plech, by se hodilo.
Těsto na bublaninu, to bude hned, jahody jsem zaměnila za zavařené mandarinky a vše zdokonalila posypkou s kokosu. Vůně se linula, kokos zlátnul, slintala jsem už při pohledu přes sklo do trouby a říkala si: " NE, MARTO, TEPLÉ TO JÍST NEBUDEŠ!!!"Zkusila jsem na špejli a protože jsem to chtěla mít ECHT dobrý, rozhodla jsem se plech otočit a ještě ten druhý konec dopéct do zlatova. Právě ten kosos ať se připeče akorát. Pak už jen teplé polít smetanou na šlehání a MŇAM A NEJÍST TEPLÉ, to jsem chtěla dodržet, opravdu. Při tom obracení bylo hned po mňam...
Plech se zvrtnul a mňamka skončila na dvířkách od trouby(naštěstí větší část) a něco málo na zemi. Ten stín na fotografii jsem já😰😱🙏, dlouze, předlouze jsem na tu spoušť hleděla...
Co už, bylo mě do breku, ale něco málo se dalo stáhnout zpět na plech a polít tou smetanou. Naštvaná sama na sebe pomyslela jsem si, že jsem si měla raději lehnout na kanape jako ten keramický taťka na poličce...
Jak už jsem psala na začátku, dnes se usmívám😏😀, nakonec podle dcery to byl parádní "TRHANEC". Ani tu rubriku nebudu přejmenovávat, vždyť to "VAŘENÍ A PEČENÍ, NENÍ ŽÁDNÉ TRÁPENÍ"☺☺☺Mějte všichni pohodové dny prožité ve zdraví jak jen to půjde.
Marti i takové katastrofy se stávají. Já jsem kdysi měla stejné hrnce. V jednom jsem vařila hovězí polévku ve druhém brambory. Došlo na zcezení vody z brambor a co myslíš že jsem vyvedla??? Brambory se vařily dál a já místo vody z brambor jsem vylila ten výborný hovězí vývar...achjoo...Tehdy jsem seděla v kuchyni na židli a tekly mi slzy proudem. Vše co bylo nachystáno pro sváteční oběd jsem během minuty zničila. Oběd sice byl, ale bez polévky.
OdpovědětVymazatMarti, to mi připomnělo, že když měla dcera moji tehdy 1/2 roční st.vnučku, pekly jsme pozdě večer strašně drahé cukroví na Vánoce a pak, co mě to napadlo, jsme to vzaly z plechu za pečící papír a nesly od trouby na pultík, papír se roztrhnul a cukroví skákalo po podlaze, byla to dokonalá drahá drobenka a my v slzách ve 23 hod. večer bulely. A můj první dort manželovi k narozeninám - tak jsem ho hlídala, až se srazil a slepice se měly dobře.
OdpovědětVymazatPa Jiřina z N.
Myslím, že popisuješ něco, co se stalo každému!! Jsme tady, tak jsme to přežily. Mě se to stalo nedávno (zapečené brambory skončily na zemi), ale bylo podruhé v životě, tak jsem jen mávla rukou a na večeři byl chleba. Přeji krásný den.
OdpovědětVymazatMarti, omlouvám se za svůj potutelný smích, ale ty si určitě vzpomeneš na moje zapečené žampiony (doslova zapečené i s plastovým víkem) 😂 Já bych si tvůj trhanec dala hned, kafe zrovna mám, pá 😀
OdpovědětVymazatPočítám, že nějaký zádrhel zažila každá z nás a přijde v tu nejnevhodnější chvíli. ☻Nebylo to zvrtnutí plechu způsobeno tím, že jak byl horký, neměla jsi dobrou chňapku? Nedávno se mi to stalo při zcezení vody z brambor, chňapka byla na jednom místě už propálená a tak mě to pálilo do ruky.
OdpovědětVymazatTo Tvoje pečení naštěstí nedopadlo úplně špatně a věřím, že chuťové buňky potěšil. Ať se daří. 👍
Já peču hrozně ráda,ale taky se mně už stalo podobné.Pokud je dopečeno nic nebrání tomu si i tak pochutnat.Akorát,že to nevypadá,tak esteticky.Žaludku to nevadí,když je chuť.Měj se hezky
OdpovědětVymazatPřed několika lety jsem se chystala na koncert do kostela s kolegyní. Ta ovšem popletla začátek, volala, že není v sedm hodin ale v šest a že už pro mne jede. Právě jsem strčila bábovku do trouby. Tak jsem nařídila minutku a nařídila manželovi, až zazvoní, tak bábovku vyndá z trouby. Otočím si ji sama. Vrátila jsem se z koncertu, otočila bábovku a šla spát. Muž už zařezával. Ráno jsem nevěřila svým očím, po lince teklo těsto, bábovka nikde. Inu můj muž ji vyndal z trouby hned po mém odchodu (v troubě byla maximálně dvacet minut) s tím, že si ji určitě dopeču... inu chlap...Alena
OdpovědětVymazatNo jo, stane se. I mně se takové příhody staly. V daný moment je to k vzteku, ale pak na to člověk vzpomene s úsměvem.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
A proto se veškeré mé "pečení" smrsklo na smažení řízků...
OdpovědětVymazatMarti, u mne je pravidlem, že vaření a pečení je brnkačka pokud o nic nejde, pokud to nehodlám nabízet hostúm. Jakmile mi jde o to, aby bylo všechno tip ťop, je zle a vždycky se něco semele. To jsou ty M-zákony. Takže asi to známe všechny. Ono stačí manipulovat s horkým plechem a vzít si na to chňapku záhadně mokrou a plech letí neznámo kam a hledá se lékárnička. 🙂
OdpovědětVymazatZdravím a rozumím. Každé se nám to určitě taky podařilo, že se něco "nepodařilo". A teď se nad vzpomínkou usmíváme. Stejně bych si kousek dala ;-)))
OdpovědětVymazat