Jak už jsem psala, dlouho jsme tam nebyli, spíš teda já, manžel tam občas zajede, přespí a věnuje se spíše výletům v okolí. Zahrada je na relax, říkám jí malé Arboretum ...
Kdybych napsala, že tam jen "lenošíme"nebyla by to pravda. Nejdříve provedeme inspekci po celé zahradě, já fotím, manžel hodnotí co je potřeba udělat, přece nebudeme celou dobu jen sedět, číst, luštit křížovky a pít kafíčko ☺
Na kafíčko a pár třešní rovnou ze stromu taky došlo, dokonce i na to "lenošení" u knihy a křížovky ☺
Vždy, když odjíždíme, tak si slibujeme, že se tam opět vypravíme, přespíme, něco ugrilujeme, ale "FAKTICKY, OPRAVDICKY"☺
Dnešní příspěvek je pro mě tak trochu vzpomínkový, vám návštěvníkům mého blogu možná, nebo skoro nic neřekne. Zahradu si pořídil syn se snachou v roce 2010, kdy očekávali narození našeho nejmladšího vnuka Ondráška. Hned z nemocnice se přestěhovali právě na zahradu, aby naše mimino a maminka byly na čerstvém vzduchu v podhúří Beskyd. Tak pár vzpomínkových ...
Jak ten čas letí je vidět i na břízce zasazené před 14 lety a celkový ráz zahrady dříve a nyní.
Všem, kdo jste došli až sem přeji pohodové dny prožité ve zdraví
Žádné komentáře:
Okomentovat