Už dlouho jsme nebyli u Žermanické přehrady, pryč jsou doby, kdy jsme krom léta často na přehradu jezdili chytat "D". V pondělí bylo mrazivo, ale slunečno, lákalo mě to ven. Poznámky mého muže, že venku bude zima a kdo upeče to maso, co je naložené, jsem víceméně přeslechla a odložila s úsměvem na "indy". Ven se mu nechtělo a chodit kolem přehrady už vůbec ne, chůze mu dělá čím dál více problém. Jsme my to dvojka, to vám řeknu, napřed já, nyní můj muž, ovšem na rozdíl ode mě nechce o výměně kloubů slyšet. Nakonec byl rád, že jsem trvala na svém, balila jsem jednak do batohu podsedáky, aby nám přitom odpočinku mezi chůzí neumrzl zadek, pití, walking hole a nakonec jsem nabalila sebe. To už stál v plné polní u dveří i manžel, tvářil se nic moc, ale nakonec byl moc rád. No řekněte, copak v tom azúru se sedí doma, natožpak peče maso?













Tak to jste si udělali opravdu hezký výlet!! Těch slunečných dnů je jaksi letos na podzim poskrovnu, je třeba využít těch pár hezkých chvil. Hezké snímky jsi pořídila. Pěkný den přeji.
OdpovědětVymazatDobré ráno, děkuji za krásnou procházku, den byl jistě jako korálek. Hezký podzim a hlavně ve zdraví! Eva
OdpovědětVymazat