čtvrtek 18. dubna 2024

"KNIHY - PARŤÁCI K NEZAPLACENÍ"

Čtu ráda již od dětsví, na prvním stupni jsem pomáhala v knihovně paní knihovnici vracet knihám život. Knihovnicí byla paní učitelka Marie Pokorná, když si ji ve vzpomínkách vybavím, byla opravdu ve svém životě "pokorná." Život po boku svého manžela neměla lehký, docela jasně si vybavuji okamžik, kdy jsme měli školní akci - běh míru s Mírovou pochodní, která symbolizovala a stále symbolizuje atmosféru přátelství, míru a porozumění. Stáli jsme na předem naplánovaném stanovišti a čekali na štafetu, kterou delšími úseky vezlo auto. Plni očekávání jsme vyčkávali netrpělivě, abychom pochodeň Míru převzali a přemístili mírným, mohu klidně napsat ,vznešeným během na další stanoviště, když tu náhle u nás zastavil automobil Volha. Hnali jsme se k okénku, které se otevřelo, abychom převzali pochodeň. Z okna se vyklonil pán a ptal se, kde by našel soudružku učitelku Pokornou, později jsem se dozvěděla, že pan Pokorný měl smrtelnou autonehodu. Jak jinak, příčinou byla metla lidstva - alkohol jak tehdy říkávala naše babi a od té jsem se později dozvěděla jak pro tu "metlu lidstva" trpěla paní Pokorná a její dvě dcery. Ale dost už smutku, vím určitě, že knihovna a knihy byly pro paní Pokornou parťáci k nezaplacení. Vdnešní době stále více i já utíkám do světa knih - za parťáky k nezaplacení, nežene mě tam "ta metla lidstva, co tam hnala paní učitelku - alkohol, ale spíše hloupost, chtivost moci, upřednostňování svého já i přestože k tomu všemu vede cesta se ztráty životů, pokles životní úrovně nás všech. Naše babi, ta by se divila kam to vše vede a možná by citovala onu moudrost, která mě přišla mou poštou ranní

Kéž by to tak šlo ...
a tak se snažím dělat radost všem kolem mě a také sobě ať už je to dá se říci denním šlapáním na rotopedu pro udržení kondičky v průměru 5 km denně, při větší a delší zátěži už to není ono. Zvládám dál čím dál delší vzdálenosti bez Francouzských holí a UŽ NEMÁM PROBLÉMY CO S RUKAMA ☺kabelka se střídá s batůškem ...
Přečetla jsem knihu moc hezkých povídek od Jojo Moyesové, každá povídka mě vzala u srdíčka. Některá hned, jiná později. V přestávkách mezi čtením jsem dokonce předbíhala v myšlenkách dořešení daných situací ...
Z knihovny jsem si přinesla ...
Těším se až se začtu ...
Přečetla jsem všech 8 dílů Sedmi sester a nyní mě čeká další kniha pro mě do nedávna zcela neznámé autorky Jojo Moysové, kterou jsem objevila díky vám blogerkám "SCHOVEJ MĚ V DEŠTI"...
Tato kniha bude pro mě určitě dobrým parťákem pro dny všední i sváteční ... ☺
Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví









14 komentářů:

  1. Marti, čtu hodně a od uvedené autorky se mi moc líbila kniha Než jsem tě poznala. Zítra se chystám do knihovny. Jinak víno i pivko si dám, to zase jó 😉😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, zrovna mám rozečtenou knihu Dívka, která psala na hedvábí. Čte se dobře

      Vymazat
  2. Marti, Moyesovou jsem objevila teď v zimě a shltala jsem jich několik.
    Kde jsi sehnala moji fotku, jak si v lavoru máchám nohy? Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, s tou fotkou jsi mě dostala ☺ ☺ ☺Málem jsem si cvrkla do katí ☺

      Vymazat
  3. Moc krásné psaní.Také čtu hodně od mládí a teď při naši dovolené byla kniha společníkem po večerech.Na hradě jsme byli sami,manžel luštil křížovky a já četla.Oči dostaly dost zabrat.
    Marti,měj hezký den i víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, na hradě bych se v noci obávala strašidel ☺

      Vymazat
  4. Kniha Dívka, která psala na hedvábí je úžasná. Já ji četla jedním dechem.

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, knihy mně provází od samého dětství. Děda měl obsáhlou knihovnu, doma byla také spousta knih, které jsem si četla mnohdy s baterkou pod peřinou a když vrzly dveře, předstírala jsem spánek.
    A teď? Knihy máme úplně všude, jsem klasický knihomol, kterému bohužel nestačí knihu jen přečíst, ale musí jí i vlastnit. Miluju vůni tiskařské černi a to, jak krásně voní nová kniha. Dlouho mi proto trvalo, než jsem vzala na milost čtečku a e-knihy. Stále za tištěné knihy utrácím nemalé peníze a dost často řeším nerudovskou otázku: "Kam s nimi?" Už dávno jsme vyhodili na půdu toaletní stolek se zrcadlem a místo něj máme v ložnici dvě knihovny. Muž mi loni udělal další novou polici na knihy.😀
    Moyesová patří mezi mé oblíbené autorky.
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, my jsme se museli hodně knih vzdát, manžel odmítl regály na stěnách našeho mini bytečku. Hojně navštěvujeme knihovnu. Nechali jsme si pouze velké srdcovky.

      Vymazat
  6. Taky čtu hodně, od dětství. Knížky jsem si dost kupovala, ale i tak jsem do knihovny chodila a chodím stále.
    Díky za tipy a měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, knihu Dívku, která psala na hedvábí jsem přečetla velmi rychle. Dej mě vtáhl na to šup.

      Vymazat
  7. Marti, kdysi bylo na čtenářském průkazu "Řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi." Možná to platí a já mám ráda knihy ty klasické, čtečku vůbec nepoužívám. Někdy volím poslech, pokud to někdo čte pěkně a dá se to poslouchat.
    Jo a děkuji za vzpomínku na p. učitelku Pokornou, líbí se mi, když někdo vzpomene na své učitele a jak vidno, také neměla pohodový život. Možná měla dny, kdy byla ve škole raději než doma. Napsala jsi výstižně, co Tě vede ke knihám. Díky za vyjádření názoru, to se také nějak "nenosí".
    Ať se daří a počasí je lepší. 🍀 🌷

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, poslech knihy je u mě občasné zpestření. Musím se přiznat, že často na své učitele vzpomínám s láskou. Měla jsem štěstí sice na přísné,ale lidské učitele.

      Vymazat

"PRVNÍ ADVENTNÍ"

 Na rozdíl od mého muže mám předvánoční období ráda. Ani zdaleka to pro mě není období uklízení, uklízím průběžně, hondba za dárky to už vůb...