sobota 20. července 2024

" NĚCO O PRÁŠILCE A VÝLETĚ"

 Bylo to začátkem roku, tuším koncem ledna 2024, kdy mě kamarádka oznámila do telefonu, že nás přihlásila na seniorský výlet. Pojedeme v létě do Lednice, tam je hezky, s kým jedeš? Zeptala jsem se, no přece s tebou, řekla kamarádka. Jak se mnou, byla jsem krátce po výměně druhého kolenního kloubu. To ne, já nikam nepojedu, vždyť mám čerstvě po operaci, víš co to je výměna obou kloubů do jednoho roku? Vím, zapomínáš, že to mám stejně akorát o půl roku dříve. Tak na to jsem fakt nemyslela ☺ Nastal den "D" a už jsme frčeli, směr jižní Morava, mé rodiště. Autobus plný seniorů, většinu jsem znala buď přímo z akcí, nebo z vidění, plno novinek jsem se dozvěděla. Občas jsem kulila oči a dostávala záchvat smíchu, nejvíc mě rozesmála má bývalá kolegyně, která se tam setkala se svojí dávnou známou. Holky seděly vedle nás přes uličku a probraly vše od dětství až po současnost. Byly dost hlučné a tak jsme slyšely jejich vyprávění, když začala má bývalá kolegyně líčit období naší společné pracovní etapy tož jsem zpozorněla. Bývala kdysi dost razantní a svá, občas prášila jak "baron Prášil", ale vše ji procházelo i opalování v pracovní době. No nelžu ani nepráším, převzala směnu, převlékla se do plavek a šla se za budovu na nízkou zídku slunit. Musím uznat, že pouze na odpolední směně, vždy říkávala až "panstvo" odejde ☺. Měla na vrátnici známé a tak to měla jištěné, přece nebude dělat mistrovi zle. V tom na ní byl spoleh, jak bylo "pantsvo" v dohledu, tak jen pletla a nebo luštila křížovku, co by za ty prachy chtěli panáčci ☺Když ji míjel venku mistr, jen se občas zeptala, zda není v budě ticho, to by jí nejelo čerpadlo a ona by musela přerušit opalování. No, mistr sice brblal, ale potvrdil, že ticho v budě není☺, tak jo. Co mě rozesmálo a fakt hodně, že jsem si málem cvrkla do katí? Tato baronka Prášilka té své známé bez uzardění prozradila, že se tam měla v té práci fajn, že jí nabízeli místo vedoucí, asi opalovací čety, ale ona to nevzala. Tak to už nevydržela ani kamarádka, šťouchla do mě a ptala se fakt jó ☺, to kecá viď. No jo, ale nech ji ať má radost, my jsme jí říkali v práci "Prášilka". To už jsme dojížděli do Valtic a čekala nás prohlídka starého sklepa s degustací vína.

Průvodcem byl mladý syneček nabitý vědomostmi jak o historii sklepa, tak o víně. V tom horku jaké venku panovalo bych celé Valtice i Lednici obětovala a zůstala tam. Jelikož jsem jela za účelem nostalgického vzpomínání na dny tam strávené musela jsem sklep opustit chtě, nechtě.
I přes vzpomínky, které se mě v hlavě vynořily, zaregistrovala jsem jak mladý průvodce upozornil naše osazenstvo na nejstarší zachovaný lis. Pamatuji si také, že dřív než zámek, stál na to místě hrad, datuje se od 12. století, zámek vznikl rozšířením hradu. Po rekonstrukci sklepa v roce 1430 Lichtensteiny začala výroba vína. Od roku 1803 až do roku 1953 se k jejich výrobě používali dva kládové lisy. Jeden zůstal ve sklepě až do dnešní doby, druhý bylo nutno rekonstruovat a byl převezen do jedné z mnoha vináren ve Valticích. Doposud slouží tento sklep, který jsme navštívili k ležení a zrání červených vín ve více než stovce dubových sudů. Ve sklepě jsou rovněž umístěné archivní privátní boxy, které jsou k pronajmutí.
Hlavou se vířily i nadále vzpomínky na posezení ve sklípku, když mé uši zaznamenaly zmínku mladého průvodce, že nás jistě zaujali mince na stěnách sklípku. Pověst praví, že kdo zde minci zanechá, tož se sem vrátí, kecáš, pomyslela jsem si, já tu nezanechala ani pětník a jsem "TU" ☺
Nicméně jsem se jala v batůžku pátrat, aspoň pětikorunu tu nechám, abych vše napravila a lakotná nebyla.
Ovšem, to co mé oči viděly, mě přimělo dát prašule do kapsy, vzít trekovou hůlku a pomyslnně praštit dvě naše svaté "bábi princmetálové" po rukách. Nepokradneš se říká a ony za tím obě dvě se snažily prašule odloupnout ze stěny jak Jeníček s Mařenkou perníček. Tož to je pěkné, svaté jen naoko a jak je příležitost tak lup, šup. Být tak vedoucí zájezdu, hambou se propadnu. Počkala jsem až odejdou a tím pádem jim ten "lup" překazila ☺kamarádka jen zírala ...
Tímto nenadálým šokem a následným dohledem jsem ani nyní opět v tom sklépku nenechala ani pětník. Napadlo mě, že bych mohla napsat vzkaz na sud ...
Byly tam sudy různorodě popsané a pokreslené aj významnými osobnostmi podepsané. Nakonec jsem od toho upustila, co bych tam tak napsala, že bábiny svaté málem přikázání porušily, když si prašule chtěly namísto perníčků odloupnout? Zveršované mě nic nenapadlo, no jak zde píši, v šoku jsem byla a básnické střevo někde tam ztratila. Degustace vína následovala, měli jsme 5 druhů vín, 3 bílá vína, jedno růžové a páté bylo červené. První jsem ohodnotila spíš jako stolní, druhé o stupeň kvalitnější, třetí výborné, čtvrté k odpolednímu posezení. Poslední to bylo, no ještě dnes na ně vzpomínám, barva červené tmavé vyzrálé třešně s vůní připomínající ostružiny, borůvky, hořkou čokoládu. Dále s příměsí dřeva a vanilky, to z toho ležení v barikových sudech, no nemělo chybu, škoda a nebo spíš dobře, že nás čekal ještě Lednický areál, to by se už pak degustování změnilo v posezení ☺Pro dnešek vše, příště Lednice,všem přeji pohodové dny










37 komentářů:

  1. Marti, tos dobře udělala, žes tam jela. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkně si výlet užíváš, těším se na pokračování.
    Zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  3. Tvé psaní je vždy velmi zábavné.To já neumím,tak jsem raději stručná.
    Podobnou "Prášilku" také znám.
    Marti,hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, kdysi dávno před "covidem" jsem psávala povídky ze života do časopisu Překvapení, zřejmě mě to chybí a tak píši obdobně jednou za čas i zde ☺

      Vymazat
  4. Marti, výlet se podařil, podle tvého příspěvku přímo parádně. Já jsem v těch vedrech k ničemu, nechce se mi vůbec nic. Tvoje vyprávění mě pobavilo, díky 🌞😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, zrovna včera byl takový hic, že se mě nechtělo dělat vůbec nic ☺

      Vymazat
  5. Marti, také jsem stejnou prohlídku s degustací ve Valticích před pár lety absolvovala. Ráda jsem si to s tebou připomněla. No a ty pracovní záležitosti z mládí. Byla legrace, všechno to bylo takové volnější, ale práce se vždycky stihla. Dnes by se to té tvé "Prášilce" asi těžko povedlo. Měj se pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, práce jistá, zůstat doma a nepracovat bezdůvodně, to hrozilo mřížemi. A dnes, spousta vyčíhováků, berou podpory a na černo ještě příležitostně dělají. A naše společné peníze z daní, které by mohly být jinde prospěšné jsou fuč. Stát přispívá, ale z našich peněz. Jak píšeš, byla legrace, vše se stihlo. Dobře bylo, mladí se smějí, že my důchodci (pro některé jsme příživníci), ale už nyní jim úsměv přimrzá, když si představí svůj věk do kolika budou muset dělat a jaký budou mít důchod. Málokterý si vydělá tolik, aby mohl dostatečnou část odkládat na důchod.

      Vymazat
  6. Hezký výlet Marti. Doufám, že sis to užila sevšímvšudy a vyprávěné "Prášilky" mě také pobavilo. jen bohužel jsou lidé, kteří to tak mají i dnes...a berou za to velké peníze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, no vzhlížím také do výše na ty darmožrouty. ☻

      Vymazat
  7. Zábavný začátek výletu i s poučením a drobným šokem. Těším se na pokračování. V Lednici jsem kdysi byla týden s blogerkou Vierkou-Latrynou a dodnes na to ráda vzpomínám. Hlavně na jednu hospůdku s žertovným pojmenováním jídel a nápojů ;-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kitty, byla jsem tam po hodně dlouhých letech a koukala jak to tam byli připraveni pro výletníky, Valtičtí i Ledničtí.

      Vymazat
  8. Pěkný výlet a zážitky se spolucestující byly tedy záživné. Že se na zajezdě najde skupinka hlučných lidí, že člověk ani neslyší instrukce průvodce je asi tradice, ale to ničení za každou cenu mít kradený suvenýr je ohavné. Martin gratuluji k zařazení zpět do života po náročné operaci.

    OdpovědětVymazat
  9. Marti, předně musím říct, že mám ráda tento typ článků. Bohužel, kdysi jich bylo víc, teď se nějak vytratily. Takže za toto palec nahoru a pořádný. Tyto typ Prášilů/Prášilek nemám osobně ráda a tady poznáš, jak lidi kecají a bohužel si neuvědomí, že to slyší ti, kteří byli toho svědkem... Je to spíše trapné, ale tito lidé se líčí jako "hrdinové" příběhu. My už nějak na zájezdy nejezdíme, zatím jezdíme sami.
    A Lednice? Naposledy co jsem byla v L. , mě tam chytla tak silná alergie na slunko, že jsme rychle ukončili náš pobyt a tradá domů. Léčila jsem si to nejméně týden.
    Ať se daří! 👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, škoda jen ,že ty výlety jsou omezeny časem. Chtělo by to zůstat aspoň půl dne, nejraději s přejezdem z Valtic do Lednice, tam přespat a svěží až do pozdních hodin pobyt v Lednici. ☺Ale i tak za mě spokojenost aspoň s tím málem, na nostalgické vzpomínání stačilo ☺

      Vymazat
  10. Pěkné vyprávění, místy úsměvné, takové jak to umíš. Jsou lidé různí mezi námi to bylo, je a bude asi i nadále. V Lednici jsme byli se zájezdem z MEZu kdysi dávno ještě se syny, když byli malí.. To jsme vylezli i na minaret, do sklípku nás nevodili samozřejmě, ale i tak to bylo hezké. Něco do sebe to mělo ty různé ROH zájezdy za stovku s dětmi každý rok. Když se zadařilo byly i třídenní do Jižních Čech. Jsem lajdák a nic jsem si nezapisovala, takže vzpomínky jsou takové kusé. Ráda ale čtu zážitky z cest jiných lidí.♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ruženko, my už jen na dobu rekreací a zájezdů ROH můžeme vzpomínat, ne vše bylo špatné. Někteří mladí se ošklíbají, hodně jich už říká, vy jste se měli. Práci, rekreace, byty byly akorát jste moc nemohli do ciziny, no dnes jezdí a nemyslí na to co bude. Nějak bude, zní často, tak aby to nějak bylo ☻☺

      Vymazat
  11. Dobře, že jsi jela. Takový moc pěkný zážitkový příspěvek jsi sem dala.
    A těším se na pokračování.
    Měj pěkný den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, nějak se k tomu pokračování ne a ne dokopat ☺

      Vymazat
  12. JM
    Marti, až dnes jsem si přečetla Tvoje povídání o Valticích a že se výlet podařil. Dost míst jsme tam navštívili, často tam jezdíme, máme tam rodinu. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, já mám Valtice projeté a zrovna tak okolí. Byla jsem tam u známých týden, jezdili jsme na mopedu, já bez řidičáku ☺ ☻Koupali se v Nesytu aj s kaprama, to mě udělali schválně. Jak já se lekla, když jsem se "něčeho" ve vodě dotkla. Moc zdravím. ♥

      Vymazat
  13. Dnes jsem tady coby gratulant. 😍
    K dnešnímu svátku Marty Ti přeji hlavně dobré zdraví, potřebnou míru štěstí a také klid a pohodu. 🍹🍨

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, tak si představ, že jsem se až dnes dostala k poslechu Vzpomínek na Afriku. Rozbalila jsem si ten balíček u Tebe na blogu jako dárek ☺ Děkuji za přání. ♥

      Vymazat
  14. Tetkapernikarka
    Ahoj Marti 😊 Připojují se ke gratulantům a přeji vše dobré, ať slouží zdravíčko a máš pěkné a pohodové dny 🌞🍀🥰 Alena

    OdpovědětVymazat
  15. Tetkapernikarka
    Pěkný článek, Marti😊 já jsem se ve Valticích narodila, znám je a je tam hezky👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, děkuji za přání. Valtice jsou Alenko opravdu moc hezké, možná jsme tam byly kdysi kousek od sebe ☺, ale to už je let. Dobrých 35 ☺To jsi byla možná ještě slečna ☺

      Vymazat
    2. Tetkapernikarka
      Marti, tak před 35 lety jsem byla ještě svobodná, ale už ne úplný ucho 😄😄 A prozradíš, kde jsi bydlela?😊

      Vymazat
    3. Tetkapernikarka
      Blbost 🤦‍♀️😄😄 špatně počítám…už byly i děti 😄🩷

      Vymazat
  16. Alenko, v domečku u kolejí u Zdeničky ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tetkapernikarka
      Tak nevím… já bydlela taky blízko kolejí 😄

      Vymazat
  17. Odpovědi
    1. Tetkapernikarka
      Březinová mě nic neříká, Marti 😊
      Já jsem bydlela v Sedleci.

      Vymazat
  18. Lidské charaktery jsou různé, Prášilka mě pobavila a kradačky, škoda mluvit. Ten nápis jsi tam měla dát, a je jedno, že by to nebylo zveršované :).

    OdpovědětVymazat
  19. Janinko, jak sama píšeš jsou lidé různí, různé nátury. Jsem zvyklá z bývalého zaměstnání pohybovat se v různé společnosti, ale bylo to i na mě silné kafíčko.

    OdpovědětVymazat

"JÍT, ČI NEJÍT "

 Jít, či nejít, občas toto dilema máme zřejmě všichni. Ať už to je v jakékoliv situaci a nemůžeme se rozhoudnout, zda kladně, či záporně, př...