"VALTICE - LEDNICE"

Uznávám, že mě dost dlouho trvalo, než jsem se dokopala k napsání dnešního příspěvku. Vlastně to má být pokračování našeho seniorského klubového výletu na jižní Moravu. K jižní Moravě mě vážou vzpomínky na dětství a dospívání, ne vždy pozitivní. Jsou už dávno zasunuté v mé minulosti. Myslet a vzpomínat se má pozitivně a jak by naše babi řekla: "Co tě nezabilo, to tě posílilo" a měla babi pravdu.   Po prohlídce Valtického zámeckého sklípku spojenou s degustací vína jsme měli osobní volno s doporučením poobědvat a pokud zbyla chvilka prohlédnout si co nás ve Valticích zaujme. Naši partu zaujala Pizzerie, bylo příšerné vedro, chtělo to ochladit se ve stínu,odpočinout si a nabrat síly na Lednický areál. Mezi námi, zdekovali jsme se nenápadně, neboť další faux-pas našich kostelních bab bych už zažít nechtěla, kdopak ví co by se jim hodilo nyní v restauraci. Jen tak pro připomenutí jejich snahu ve sklípku sloupnout mince tam turisty vtisknuté do stěn - (chtěla jsem plácnout trekovou holí - dvě naše svaté "bábi princmetálové" po rukách. Nepokradneš se říká a ony se bez uzardění snažily prašule odloupnout ze stěny jak Jeníček s Mařenkou perníček. Tož to je pěkné, svaté jen naoko a jak je příležitost tak lup, šup. Být tak vedoucí zájezdu, hambou se propadnu. Počkala jsem až odejdou a tím pádem jim ten "lup" překazila ☺kamarádka jen zírala ...)Po občerstvení jsme se vydali prohlédnout upravené Valtické historické náměstí. Při takových jednodenních zájezdech není moc času, osobně jsem se tohoto zájezdu víceméně zúčastnila z nostalgie. Valticko - Lednický areál mám z dřívějška prochozený. Ve zbytku času po obědě jsme se prošli krásně upraveným historickým náměstím.

Fotografie a text níže je čerpán ze zdroje:

Historické jádro města je chráněno jako městská památková zóna. Okolní Lednicko-valtický areál je krajinnou památkovou zónou.^[6] Valtický zámek byl až do roku 1945 sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů. Po celý středověk i novověk až do roku 1920 bylo město součástí Dolních Rakous  Více se dočtete o Valticících zde viz. zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Valtice

Konečně v Lednici, určitě vám to bylo jasné při pohledu na fotografii, ano je to známý minaret. Bohužel, až k němu jsem nedošla z výše již zmíněných časových důvodů, foceno z dálky od zámku. Po nedávné výměně kolenních kloubů bych ty schody nedala, pokud ano, pak už ne prohlídku zámku. Na tu jsem se moc těšila.                                                                                                                                                          Opět něco málo ze zdroje :Ve stylu maurské archtitektury postavil architekt Josef Hardmuth na přelomu 18. a 19. století tuto pro Evropu neobvyklou stavbu. Sály Minaretu dřív sloužili Lichtenštejnům jako místo sbírky orientálních předmětů. Ty bohužel dnes nejsou přístupné, ale z nejvyšší galerie se můžete za jasného počasí kochat úžasnou vyhlídkou do krajiny. Prý lze spatřit i věž Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Nejdřív však budete muset pokořit 302 schodů abyste se dostali do výšky necelých 60 metrů.Věž ze které běžně svolávají muslimští duchovní davy k motlitbě najdete i v lednickém parku. V islámských zemích bývá součástí mešity, u nás stojí samostatně. Pověst praví, že minaret byl postaven natruc poddaným, kteří se nemohli shodnout na umístění kostela. Alois Josef I. z Lichtenštejna tedy rozhodl o stavbě mešity s minaretem. Možná kvůli nestabilnímu podloží obdivujeme jen minaret.

Překvapilo mě, kolik našich účastníků zájezdu komentovanou prohlídku zámku nakonec vzdalo. Vstupné až tak vysoké nebylo a v porovnáním se vstupným, které oni zaplatili na výstavě soch z písku se jednalo o 100,- Kč. Někdy se podivuji při takových hromadných zájezdech za co jsou schopni vydat peníze a za co ne. No každý dle svého, ale na blbinky v podobě pouťových stánků a obsahu v nich neužije. Nevím jak jste na tom vy. V zámeckých interiérech bylo příjemně, průvodkyně sečtělá. Venku stále panovalo úmorné vedro. Byla nás doslova hrstka, ale byli jsme spokojeni jak s výkladem, tak se skvosty jenž nám byly nabízeny k shlédnutí. Dokonce v posledním tanečním salonku nám zahrál hudebník několik skladeb, které se tam dříve hrály.

Opět něco málo ze zdroje :První zmínky o vesnici zvané Lednice nacházíme již v roce 1222. V té době nechávají vladykové Adamar a Lipert postavit tvrz, která má střežit přechod přes řeku. O sto let později se tato stavba stává majetkem rodu Lichtenštejnů a zůstává jím až do roku 1945, kdy je znárodněna. V 16. století se z tvrze stává reprezentativní zámek Lichtenštejnů. Tento šlechtický rod, v čele s Karlem z Lichtenštejna a jeho synem Karlem Eusebiem, byl pro Lednici a její okolí velkým přínosem. Karel Eusebius z Lichtenštejna se během svého života velmi zasadil o zvelebení Lednicko-valtického panství. Na svůj dvůr zval významné řemeslné mistry, kašnáře, architekty i umělce té doby, za které vyplácel nemalé peníze.

K mé spokojenosti přispělo delší zastavení v sále zámecké knihovny, kde jsou tyto nádherné schody vyřezané z jednoho stromu, Další obdobné jsou ve Vizovickém zámku, kde jsem ještě nebyla.

Od konce 18. století do poloviny století 19. vznikaly v okolí zámku nádherné romantické stavby umístěné především v zámeckém parku. Byl také vytvořen zámecký rybník s 15 ostrůvky, zabírající plochu 24 hektarů. V polovině 19. století přestavěl architekt Jiří Wingelmüller interiéry i exteriéry zámku do dnešní podoby. Dal mu jedinečnou anglicko-novogotickou tvář

Naše malá skupinka zájemců o komentovanou prohlídku stihla ještě menší procházku parkem a pak už jsme zamířili k autobusu. Spokojení, řádně unavení jsme se vraceli k domovu. V autobusu jsme se opět dozvěděli spousty zajímavostí a postřehů. Většina ze zbylé části naší výpravy absolvovala výstavu soch z písku. Kdo by se z vás vypravil do Lednice, může sochy shlédnout do října 2024. Informace najdete zde - viz. zdroj:kudyznudy.cz/akce/pisecny-svet Pokud jste dočetli až sem, přeji vám pohodový nastávající víkend prožitý ve zdraví, možná i u vás dojde k výletování. Tento týden jsem s kamarádkou jeden podnikla a to k Levandulovému moři v podhúří našich Beskyd, ale o tom až příště☺