"ČAS ..."

Nechci zde rovnou napsat, že jsem měla období pod psa, tak napíši, že mě honí čas, nebo nehoní? Ať je to jak chce, dnes to nebude ani o blížící se změně času. Spíš o tom jak mé myšlenky se křižují děním v okolí a pak nemám PRÁVĚ TEN ČAS? a  nebo spíš NECHUŤ PSÁT?

Tak už nyní vesele milý přátelé, dnes jsem se z toho všeho jak já vždy říkám "vyvařila, nálada se vylepšila" a už si ji nenechám nikým pokazit. Venku máme mrazivo, dokonce i sníh jsme měli, naštěstí do Třince na kardioverzi se jelo ještě ve slušném, občas i slunečném počasí. Tam jsem si zdřimla, dostala dvakrát výboj, na pravé straně opět trochu výrazná popáleninka, a výsledek nula. Jako bych tam nebyla, snad prý na chvilku jsem chytla požadovaný rytmus a pak opět staré koleje. Měla jsem tam být prý už před několika lety, no jo, jak vás tam nikdo nepošle a vy zrovna nejste internista, tak nevíte. Na každý pád jsem si z toho vzala to nejpozitivnější co jsem mohla v TŘINCI jsou ODBORNÍCI a já jsem v jejich péči. Ovšem nesmím zapomenout, že díky svému novému internistovi, který mě tam poslal hned, jak zjistil, že něco není v pořádku💗 Nyní čekám na termín do poradny a na další řešení a to jsem si bláhová myslela, že už budu mít od nemocnic klid😔Nicméně jsem pozitivního myšlení a po dnešním vyvaření v poho. A co jsem dnes tedy v kuchyni kouzlila? Samé dobré a ZDRAVÉ, no skoro zdravé dobroty. Ta bábovka, kterou jsem pekla před čtrnácti dny"šlehačková" z dávno zapomenutého starého receptu se nepočítá, vytáhla jsem poslední dva kousky z mrazáku. Dnes byl na řadě také jeden ze starších receptů  - Zapečená kapusta s mletým masem a pohankou. To tučné je zdravé a to maso, no mě by to chutnalo i bez masa, ale jiným jedině s masem a já se v tomto případě ráda obětuji😀Všechny ingredience jsem vytáhla z mrazáku-polotovary povařené kapusty a dušeného mletého masa. Při nedávném nákupu obrovské hlávky kapusty jsem s tímto receptem počítala.  Tehdy jsem kapustu pokrájela a podusila BEZ POKLICE, jinak by zůstala nevábná vůně kapusty. Po asi deseti minutách podušení jsem část kapusty odebrala a pod tekoucí vodou vychladila - zamrazila. Mleté maso na cibulce a česneku osmahla, přidala pepř, sůl a podusila. Po vychlazení i toto zamrazila  s dovětkem však se bude hodit. Jen tak mimochodem, máte napsaný seznam co máte v mrazničce uvnitř? Já ano, veškeré krabičky popsané a na mrazničce seznam, který doplňuji a kdykoli něco spotřebuji hned vyškrtnu. Jak tak kolikrát v klubu poslouchám, ne všichni to tak dělají a pak se diví, že třeba maso vytáhli hovězí na španěláky a ne vepřové na řízky.

Na ten dnešní rychlý oběd jsem ještě propláchla hrnek pohanky a nechala ji namočenou, mezitím se mě rozehřálo připravené mleté maso a kapusta, každé zvlášť. Do kapusty jsem rozmáčkla čtyři stroužky česneku a vypařila skoro všechnu tekutinu. Mezitím opět propláchla pohanku, mírně osolila a zalila malým množstvím vody. Pohanku když máte namočenou, stačí nechat minutu zavřít, opět odkrytou, pak vypnout spotřebič a přikrýt ubrouskem a pokličkou. Pohanka dojde a v mezi čase můžete nastrouhat sýr, připravit vajíčko a mléko, mírně osolit. Pak už jen zbývá rozehřát troubu, já na 200°C, smíchat kapustu s pohankou, do které jsem dala majoránku. Pak už do formy vrstvíte pohanku s kapustou, na to všechno mleté maso a pak opět pahanka s kapustou, zalijete vše vajíčky rozmíchanými v mléce. Po 15 minutách v troubě jsem povrch posypala sýrem a přikryla poklicí, peklo se dalších 30 minut. Už jen zbývalo omýt ledový salát, připravit zálivku z medu, citrónové šťávy a olivového oleje.

Řekla bych mana nebeská, pochvala od dnešních jedlíků mě potěšila a vám mohu sdělit, že chutnalo i za studena. Tak to bylo okénko do naší kuchyně, zítra jedu jak já říkám na výlet, vyřídím pár věcí a budu se těšit na knihu. 

Dočetla jsem knihu Pláňata od Petry Dvořákové, vcelku čtivé ze života, ale smutné. Kolikrát si říkám, co vše se děje za zdmi domů a bytů. Jak někteří lidé neberou ohledy na děti, vím je to sporné. Nemyslím obětovat se za každou cenu pro děti a pak s nimi živořit v obavách co bude až začne působit alkohol. Co vše dovede jedinec udělat v alkoholické opojení. Často se při takovém čtení vrácím o mnoho let zpět, kdy jsem měla ve třídě chlapce, který se vždy ptal staršího bratra, nebo mámy, je táta doma a je opilý? Ty jeho vystrašené oči vidím do dnes. Nyní čtu Chaloupky od Štěpána Javůrka a čekám v pořadí na třetí díl Sudetského domu. Vystěhování, drancování, udávání, války, dějiny se opakují v každé době v jiné podobě. Joj, to jsem nechtěla skončit dnešní příspěvek zrovna takto, když už, tak veseleji a co veselého, tak třeba dám sem foto našeho veselého vnuka Míši. Ten sem ke mě nechodí, jinak by řekl, babi, to je úlet...

Celkem bych souhlasila, už je to dobrých 16 - 17 let, kdy rád s námi hrával Černého Petra. Vždy pěkně popořadě, napřed průlezky a my dva kafíčko a pak Černý Petr😊No a opět jsem skončila u toho ČASU letí, to letí. Tak už jen všem příjemný den