" VÝLET DO PŘÍRODY "

Dnes byla středa a Středě před Zeleným čtvrtkem se říká Sazometná - z domu se dříve vyháněli splíny a stesky vymetáním komína. Mnozí tuto středu spíše znají jako Škaredou - nemračit se je prvořadý úkol, jinak by se člověk mračil každou další středu. Sluníčko a pohled na venkovní teploměr nás lákalo na výlet do přírody. U snídaně jsme řešili kam vyrazit, zda do blízkého lesa, nebo kousek dál. Objížďky a různé uzávěrky v okolí jsme absolvovat nechtěli, to by nám úsměv na tváři dlouho nevydržel a tak padla volba na námi oblíbenou Komorní Lhotku. O té něco málo, ale opravdu málo ze zdroje - Komorní Lhotka je malebnou podhorskou lázeňskou obcí s příznivým klimatem blahodárně působícím na lidský organismus. Do Komorní Lhotky se vjíždí úzkou silnicí stíněnou stoletou lipovou alejí o délce 2,5 km. V katastru obce pramení řeka Stonávka, která obcí protéká.

Charakter obce je utvářen horským reliéfem Moravskoslezských Beskyd, v jejichž údolích se obec nachází. Komorní Lhotka nabízí jednak pěší trasy, cyklotrasy, případně koňské stezky, které hustě protkávají okolní krajinu. Nabízejí řadu překrásných výhledů i romantický zákoutí a také pravou finskou saunu, léčivé bylinkové lázně a další zařízení poskytující ozdravné procedury.

Jarní dekorace před saunou hlásila, že je sauna otevřena, ale my se saunovat nechtěli a tak jsme pokračovali dál údolím a kochali se přírodou - kobercem sasanek ...

Čemeřicí na trávníku lemující cestu údolím ...

Mechem různých barev, prazvláštním osazením přírodou starého pařezu, kazící dojmem byla pohozená plechovka pohozená neukázněným turistou. Dá se nazvat takový jedinec turistou? Možná si myslel, že se blíží - úklid Česka, spíš si myslím, že nemyslel ☻...

Pokračovali jsme dál, zkontrolovat zda stojí včelí úly na starém místě, zda už kvetou blatouchy, které jsem samou radostí ani nevyfotila a taky podběl, petrklíče a ovečky s jehňaty ...

Cestou zpět aspoň ještě jednou čemeřici s modřencem na trávníku lemující cestu ...

Došli jsme zpět k sauně, dali jsme si kafíčko, poseděli venku na sluníčkua poslouchali zpěv ptáků ...

Škaredá středa se nám vydařila, dokonce jak Jiřinka psala v jednom svém příspěvku i místo na parkovišti u našeho domu bylo ☺https://trvalkadahlia.blogspot.com/. Jiřince dost často píši do komentářů, že je naše "TOULAVKA"- její výlety nemají chybu a my návštěvníci jejího blogu se touláme s ní po naší krásné zemi. Tímto zdravím nejen Jiřinku, ale i vás a přeji všem pohodové dny prožité ve zdraví. Před námi je Zelený čtvrtek, tak ještě něco zeleného... pohodové svátky všem ...

"JAK JSEM SE ROZŠOUPLA"

Pokud čekáte něco ex, tak raději dál nečtěte, nejsem žádný pařič, kalič, či vymetač konta a už vůbec ne rozjívený jedinec. Stačí mě málo k rozšoupnutí, třeba jako dnes malý výlet za účelem konečně dokončit dlouho plánovaný výběr rodinných událostí v podobě fotografií. Až moc dobře jsem si vědoma toho, že v některých momentech se řadím do kategorie dlouhodobých plánovačů jde- li, jak říkávala naše babi o prd. Nastal pro mě čas činu k uskutečnění, zakoupit rámečky a pak výběr fotografií, po sedmi dlouhých letech. Dnes mě neodradilo ani nemastné, neslanné počasí, šla jsem si tvrdě za svým cílem. A budu po cestě fotit na mobil navrch, ať je jak je, jaro je tu. Jak to vše dopadlo je nabíledni, nemám žádné fotografie z výletu do jarního města za rozšoupnutím, ale plno zážitků a to je hlavní nemyslíte? Bylo tak nějak jako u nás doma, obloha nemastná, neslaná jak na obraze nad jarní zelení připravené na výzdobu stolu ...

Ta keramická "tetka"s výrazem údivu mě připomíná paní co se dala se mnou u zastávky MHD do řeči . Zřejmě se potřebovala vypovídat a já ji vyslechla a nemít v plánu uskutečnit své sedmileté předsevzetí jely by jsme zřejmě MHD okružní jízdu. Světe div se, my se při zpáteční cestě opět sešly v MHD a to je právě ten výraz, na té keramické tváři "tetky"co měla ta paní, když mě uviděla sedět v MHD ☺

Najednou se proměnil ten dnešní den, jenž se zprvu díky neslaného a nemastného počasí jevil tak nějak obdobně v mé mysly hodně barevně jako ta pestrá z archívu vyhrabaná letitá fotografie nahoře. ☺ Fotografie na flešce jsem zanesla paní do fotoateliéru,pokud posedím a počkám, budou hotové co by dup. No nejsou, došel papír mezitím, co jsme si povídaly. Domluvila jsem se, že se stavím příští týden cestou na pedikúru. Co se vleče, přece neuteče, no a výsledek znáte, možná se rozšoupnu i příští týden a nakonec ty fotografie v rámečku budou po sedmi letech "konečně" zdobit stěnu v pokoji. Tak ještě poslední jarní z našeho bytu, když už nejsou ty z města

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví ...

Možná ten pošťák na fotografii předává zprávu, že nemastnému a neslanému počasí brzo bude konec. Jó kdyby tak šlo poručit dešti a větru ...

" PRVNÍCH 100 KM ...

Podávám hlášení , mám za sebou prvních 100 km na rotopedu, mám našlapáno určitě více, bohužel na tom stařičké rotopedu nebylo počítadlo, ale díky za něj paní sousedce. Zplnilo svůj účel po mém návratu z nemocnice, po výměně obou kolenních kloubů tzv. TEP a později z lázní.

Od 12. 2., kdy mě konečně převezl manžel za pomocí přátel můj, také léta pamatující rotoped a zprovoznil záznamy si km počítám.

Nedávno jsem se dopočítal první 100 a nyní už mám našlapáno 18. 3. neuvěřitelných 118 km 😀

Pokud jdeme ven na delší procházku, většinou nešlapu, nebo jen krátce, podle únavy a zátěže, jak říkala naše babi, nic se nemá přehánět. V sobotu jsme vyřešili hřbitov krátkým zastavením a protože bylo docela pěkné počasí udělat si krátky výlet do přírody se doslova nabízelo .

Zlatý déšť vybízel přímo k focení a rozkvetlé stromy a keře v zahradách zrovna tak ...

V neděli jsem opět šlápla do pedálu a při písníčce pěkně letité to šlo úplně samo a jaká to byla? Hádejte, nebo nápověda ... na půdě leží ... vynález století. Nezapomenutelný hlas Jiřího Shelingra (ze zdroje) ...

Dnes jsem si jako obvykle před šlapáním uvařila bylinkový čaj - z rozkvetlé zahrady a šla si zašlapat ...

Vždy pěkně poctivý půllitr, ale bez koláče, ten jsem vytáhla z mrazničky k odpolední kávě. Velikonoční dekorace přijde na řadu až nám poporoste osení co jsme zaseli. To mě připomělo dnešní úsměvné předání zbytku osení známé. Poslala jsem je a hned telefon, proč to zrní, to je osení, zrní bych ti neposlala. Aha, ale je to zrní, no osení, přece na Velikonoce. Zrní je pro slepice, my máme osení, chvilka ticha a pak smích 😍a pak hned aha, no jo. Tak díky, budeme mít zelené na Velikonoce. Doufám také, že budou "zelené a ne bílé" jako 31. 3. 2013... tak snad nééééé😏

Nebojte, nestraším, ani nemám skleněnou kouličk, snímek nahoře v15.00 , dole 8.15 hodin

Na každý pád všem kdo nahlédl přeji pohodový týden ve zdraví prožitý a když už nic, tak na mou duši aspoň slunce v duši

  

 

" POŠTÁÁÁÁ ... A JEŠTĚ NĚCO "

 

Poštu jsem tu už dlouho neměla, ne, že by rodina nic ze svých cest neposílala, ale něco si nechám pro sebe. Některé fotografie jsou až moc osobní, jiné mají poznámku - babi jen pro tebe a na blog NE !!! No možná to znáte, občas "musí" poslouchat i babička, nebo spíše respektovat vnoučata. Tak to málo co zde dám je od dcery z italských Alp ...

Kde jsou ty časy, kdy jsem naposledy stála na lyžích, mé vzpomínky na to opravdu poslední lyžování v Beskydech - Zlatník stojí za zmínku - zranění a čtyři stehy na hlavě, hodně krve a velká ostuda. Kochala jsem se pohledem do údolí, to vše ve stoje na místě, úprava rukavic - hůlky zapíchnuté ve sněhu. Jedna se zvrtla, po ní i já. Převážila jsem se vpřed. Pád na kulaťoučkou lyžařskou potvoru mě způsobil tržnou ránu na hlavě, přítomní lyžaři byli aktivní, jeden zůstal se mnou, druhý sjel do údolí nahlásit obsluze vleku mé zranění. Nakonec jsem svah sjela sama a od rodiny dostala základní ošetření. Následně omluvu, že mě k poslední jízdě doslova přinutili, neboť byla v ohrožení zbývající část svačiny - čoko -figurky z vánočního stromku. Má rodina mě dobře znala, měli mě přečtenou od A - do Z, tenkrát by určitě obětovali i ty čoko -figurky. Tak to jen malá vsuvka z Beskyd a nyní hodně sněhu z Alp z dámské jízdy od dcery ...

Lyžařské story bylo něco, ale ještě ne to něco co jsem vám slíbila v nadpisu dnešního příspěvku. Občas zajdeme na hřbitov, což není nic vyjmečného, ale minule jsem zůstala v jedné části rozlehlého hřbitova doslova a do písmene zírat. Tam vlastně moc nechodíme, dá se říct, že vůbec, jen se kochám z dálky z jiné části hřbitova pohledem na Beskydy, občas i na Lysou horu. No nebudu vás napínat, ten den jsem objevila kus Lysé hory i s hladícím bodem přímo na hřbitově ... slzička ukápla a ne jedna ...

"LYSAŘKA" tělem i duší i nyní pohledem na Lysou horu z obláčků ...

Tak jsme tam s manželem stáli a vůbec se nestyděli za naše slzy ...

To je dnes vše, možná smutné, zvláštní. Všem vám přeji dny prožité ve zdraví a pohodě ...

" ZAPRODANÁ, NEBO PRODANÁ - NEVĚSTA"

V oblasti oper a také operet jsem vyznavačem klasiky, možná jsem stará škola, ale takové ty "dnešní novoty" mě neberou. Bylo to pro mě velké dilema zda vůbec Prodanou nevěstu na ARTU shlédnout. Vyřešila jsem to šalamounsky, aspoň já jsem toho názoru☺Tak za prvé Prodanka mě lákala a vlastně lákat mě bude vždy, opery a operetky je moje parketa, pak komorní koncerty. Kde jsou ty časy, kdy bylo co vybrat i v divadelním představení, ale i tam je to bída - moderna - byť klasika , tak v moderním hávu. Prodanou nevěstu jsem si nakonec dala do nahrávek na pozdější sledování, přiznám se, že mě hodně lákalo i zpracování Alice Nelis. Přednes orchestru a zpěváků neměl chybu, moc by mě zajímala všeobecně jejich první reakce po seznámení jak vše bude probíhat. Zúčastněných bylo spousty a kdopak ví, co se jim honilo hlavou. Už spolupráce s Alici Nelis láká, film, to beru, ale opera? Byla to pro ni určitě veliká výzva a ukousla si podle mě hodně velký krajíc - myšleno ze stran vyznavačů klasiky. To víte, že nebudu chodit kolem horké kaše a napíši to z mosta do prosta, jak by řekla naše babi, panečku, ta by se divila. No já se nedivila, připravená na vše, jsem v dnešním odpoledni využila techniky (já a technika, znáte mě ☺), ne nenastal žádný malér, vše šlo jako po drátku, telku a nahrané pořady pustit umím. Ovšem nedivila jsem se, já zírala. Hned mě napadlo, že tam je ještě kousek z předešlého pořadu, nebo, že by tam dali kousek ze zkoušky?Je tam zmatek, ale je to moderna, melodie z Prodané, to sedí, zmatek jsem měla já a veliký, tak jsem opět využila techniku a něco si o tom povedeném kousku Alice Nelis přečetla - vše se nese v duchu vyprávění jak se dělá komická opera  takzvaně "moderně" a jak vše probíhá na zkoušce. Rozhodnutí bylo na mě, zda shlédnout vše až do konce a nebo pořad vymazat z nahrávání. Tož jsem shlédla až do konce a mohu potvrdit, že je to moderna až to praští. Občas tam práskla sebou na zem i Mařenka, ta měla nakonec nohu v sádře, záskok byl připraven a já koulela očima, smála a říkala si proč ne, je to moderna. Osvěžila jsem si paměť při ohozu, rozumějte převlecích, nebo kostýmů vystupujících. Šatovky a pláště z dederonu, jeden takový jsme obdržely ve školství, když jsem učila v MŠ a obdobný měly prodavačky v obchodech to mě fakt přitáhlo k obrazovce s doplněním mé samomluvy - si fakt dělaj "prdel", pak také následné pozdní příchody učinkujících na zkoušku a to rovnou s kufrem v závěsu, pozdější spořádání svačinky - dva řádně namazané krajíce chleba pěkně zabalené v ubrousku - tomu říkám svačinka na výlet do vlaku. Při tom mě hlavou proletělo co tam asi tak mají namazáno, zda paštiku, či jen tak s máslem a posolený jak to mám ráda já? ☺No a zoufalství tamního "režiséra"a jeho asistentky, kdy odmítali vystupující příšerné oblečení, nesmím zapomenout na kus děje odehrávajícího se na dvorku mezi paneláky. Cirkus s artisty ten byl skvostný a orchestr rovněž včetně dirigenta, ti zachovávali kamennou tvář. Mě se to nedařilo ☻ani za mák, tak to je ode mě pro dnešek vše. Dodám jen všem přání pohodových dnů prožitých ve zdraví a foto krásných tulipánů od dcery. Žluté už u nás byly od dcery týden, to nám prý přinesla sluníčko. Ty červené jsou od pondělka ...a dnes ty červené tak krásně rozkvetly ...

Všem ženám přeji k zítřejšímu svátku MDŽ především zdraví vám a všem kolem vás, pohodu a také aspoň trochu štěstí.

"JARNÍ POZDRAV "

 Opožděně, ale přece pozdravy jara na svůj blog dám. Jaro se nám hlásí už pár týdnů kolem nás, ale nefotila jsem, jen jsem se kochala a ukládala si "jaro" do paměti.

Před naším domem máme předzahrádku, kterou mají rozdělenou na "své " úseky zdejší letité obyvatelky, kterým není radno na "jejich" úsek cokoli přidávat. Byť v dobrém - lilii z květináče, prvosenku, která doma už radost udělala a měla by jít na záhon, kde by jí bylo lépe a navíc by tam byla pro radost ostatním Ne a ne, byť je tam místo, respektuji, kochám se a ty naše prvosenky putují o dům dál 👌

                                                   

S dalším jarním pozdravem nás navštívila dcera ...

Pár týdnů pozadu nám udělala radost touto kytičkou naše snacha Simonka ...

Pokud se stane, že se venku perou mraky se sluníčkem o moc, nastává čas na dobrou knížku. Zrovna dnes se chystám na poslední díl románové ságy - Sedm sester. Sága je založena na mytologii souhvězdí Plejády Začtením do jednotlivých dílů se ocitnete v různých zemích odlišných kultur prolínajících se v různé úrovni letopočtů. Nebudu se zde více rozepisovat o to více vám přečíst si celou ságu doporučuji.

První díl Sedm sester jsem začala číst ještě v lázních a po procedúrách jsem se vždy těšila jak přijdu na pokoj, uvařím si čaj, či kávu a ztratím se nad báječnou knihou ♥ U dobré knihy si vždy vzpomenu na svoji třídní učitelku Bohunku Spudilovou a pak také na Marii Pokornou. Kéž by takových učitelů bylo více, kteří mají kladný vztah ke knihám a předají jej žákům. Mnozí podotknou, že byla jiná doba, technika jde dál, ale to zde rozvádět nechci, neboť to vidím i mezi námi seniory, mnohým kniha nic moc neříkám. To jejich, nó, měl/a bych nějakou knihu přečíst, nebo jé vy čtete? Každý podle svého, ale k těm pozdravům jara, tak jeden takový "jarní "mě přivítal na setkání seniorů - na odpoledním plesání.

Cukr ukrytý ve smajlíku byl vtipný, navrch ke kávě koláče, které upekly klubové členky v brzkých ranních hodinách ♥♥♥ neměly chybu ...

Dobrá společnost, vystoupení mažoretek, hudba skupiny "UFO"a naše tanečky neměly chybu ☺

Berle zůstaly v šatně a když jsem došla ke stolu, došla jsem i na parket a jo, řízla jsem si pár tanečků s ostaními a bylo veselo. Vínečko bílé, písničky milé, kolem plno známých tváří ...

Vzpomínali jsme na první náš ples seniorů a pak každým rokem další a další. Kdo se postará o kotoliony, kdo bude připravovat chuťovky, koláče, prodávat losy na tombolu, příprava v kuchyni, mytí nádobí, nákup alka, nealka abylo fajn...

Včera jsme my "mazáci" byli většinou jako  hosté, vystřídali nás "mladší" pohyblivější senioři společně s pracovnicemi sociálního odboru. Na rok 2013 na první ples už jsme jen s nostalgií vzpomínáli...Venku prší, ale nevzdávám to, jaro už stojí za dveřmi a brzo se o tom přesvědčíme, pak bude naše předzahrádka zas plná zeleně a květů ...

Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví